Souhrn všech statistických formulářů vydá na Harryho Pottera, dotazníků navíc loni přibylo

&nsbp;

26.04.2012

V letech 2008 až 2011 klesl počet statistických výkazů o 11 %, letos však přibyly tři nové formuláře, které se týkají podnikání. Z dvou set šesti statistických formulářů jich na podnikatelský sektor připadá sto osmdesát, celkem vydají na sedmisetstránkovou knihu a v součtu obsahují více než třicet tisíc kolonek. V nich např. podnikatelé odpovídají, zda omezují svým zaměstnancům využívání internetu, provozovatelé rozhlasových stanic musí uvádět, kolik hodin upoutávek na své pořady odvysílaly a diskutabilní je i zdvojování požadovaných informací. To jsou výsledky analýzy stavu statistického dotazovaní ze stran úřadů, která byla zveřejněna v souvislosti se startem šestého ročníku ankety Absurdity roku, jenž je součástí největších podnikatelských soutěží Vodafone Firma roku 2012 a Era Živnostník roku 2012.

„Stát získává dotazováním podnikatelů solidní přehled o fungování ekonomiky otázkou ale je, zda jsou všechny dotazy a kolonky využívány k zlepšení podnikatelského prostředí a zda je skutečně potřebný takto rozsáhlý sběr dat,“ sdělil Michal Kaderka, analytik společnosti Datank, která zjišťovala stav statistického šetření podnikatelů.

Pokud bychom na sebe přiložili všechny statistické formuláře, tak získáme knihu, jejíž šířka předčí nejdelší knihy o Harry Potterovi. Na více než sedmi set stranách čeká na podnikatele více než třicet tisíc kolonek a návodů, jak dotazník vyplnit. Ke dvaceti formulářům, které mohou být zaslány podnikatelům bez ohledu na konkrétní obor, přibývají ještě další formuláře, které souvisí s oborem podnikání. Nejvíce jsou statistickým dotazováním zatíženi zemědělci a dopravci, úřady se na ně mohou obrátit až s dalšími dvaceti různými statistickými šetřeními. Například soukromému zemědělci, který pěstuje plodiny a zároveň chová skot a prodává mléko či mléčné výrobky, může počet případných formulářů vzrůst až k padesáti.

Rozsah statistického dotazování je nutné sledovat, neboť podnikatelé svými náklady na administrativu spojenou se statistickým šetřením přispívají vlastními prostředky. U některých dotazů je však možné zvažovat efektivitu sběru těchto informací. „K čemu například stát potřebuje vědět, kolik skupina prodala lístků za zlevněné vstupné, kolik hrálo v hudebním seskupení zahraničních či domácích sólistů a na kolika abonentních či charitativních koncertech hrálo, když nezískává žádné státní či veřejné dotace,“ ptá se Michal Kaderka z agentury Datank.