Pojďme začít vaším osobním příběhem, od nějž se vaše živnost odvíjí, takže bychom to neměli přeskočit…
Já jsem v roce 2010 spadla do kategorie onkologicky nemocných po jedné běžné preventivní prohlídce. A zjistila jsem, co ty ženy všechno musí absolvovat, jaké mají možnosti, co se jim nabízí. Nebyla jsem z toho nadšená, nebyla jsem s tím vůbec spokojená. Už během léčby jsem začala uvažovat, proč to tak je a proč tak velké město, jako je Ostrava, nemá nic, kde by ty ženy mohly v klidu, v soukromí a s individuálním přístupem vybrat pomůcky potřebné k léčbě. Potom po léčbě jsem sebrala odvahu a něco zde zajistila.
Jak to vypadá v praxi? Máte nějaký salon, místnost…
Mám v podstatě dvě místnosti, kde v jedné jsou paruky a v druhé je protetické prádlo a epitézy. Tam mají ženy naprosté soukromí, je možno se objednat, samozřejmě se snažíme vyjít ženám vstříc, i když přijdou bez objednávky. Když objednávku během dne zruší, nic se neděje. Mohou přijít s manželem nebo rodinným příslušníkem, vždy se snažím vytvořit prostředí, v němž se žena cítí dobře. Dáme jí možnost vyzkoušet spoustu vzorů, aby vybrala to nejvhodnější.
Jak o sobě dáváte vědět, jak se o vás mohou dozvědět?
Máme propagační materiály na onkologiích, potom také u kožních lékařů, takže i pacienti s kožním onemocněním mohou přijít. A nejlepší reklama je, že si to ženy řeknou mezi sebou. To mě vždy nejvíc těší, když řeknou, že jdou na doporučení.
Máte zákaznice z Ostravy a blízkého okolí, nebo už i z větší vzdálenosti?
Zákaznice máme od Krnova a Jeseníku, až po Frýdek-Místek a Olomouc. Měli jsme už i zákaznici z Prahy.
Neuvažujete do budoucna třeba o nějakých pobočkách?
Popravdě řeknu, že jsem zvažovala tuto variantu, ale zatím je pro mě stále tak důležitá práce přímo se ženami, a den má 24 hodin, takže úplně nezbývá čas na další, ale uvažuji o tom určitě, protože se i ženy ptají a volají, jestli nemáme pobočku v Olomouci nebo v Praze.
Každé ženě se tedy věnujete vy osobně, nebo už máte nějaké kolegyně?
Mám už dvě zaměstnankyně, protože sama bych to určitě nezvládla, ale nechci být jen ta, která to vede. Potřebuji kontakt s těmi ženami. Střídáme se.
Jak k ženám přistupujete?
Ono je to vždycky individuální. Každá žena je jiná, nikdy se nesnažíme přesvědčovat, aby si koupila něco jiného. Jde o to, jak ona se cítí. Když žena přijde, tak to není na deset minut. Je to většinou práce na hodinu nebo hodinu a půl. A během toho se naváže kontakt a od jejích preferencí se všechno odvíjí.
