Pojďme vysvětlit někomu, kdo poprvé čte o společnosti mmcité 1 a nic si pod zkratkou nepředstaví, čemu se věnujete?
Mmcité je vlastně zkrácený název z původního názvu Městský Mobiliář Cité. A to, co vyrábíme, to je městský mobiliář. To, co je pro interiér nábytek, to je pro exteriér městský mobiliář.
Městský mobiliář – co si pod tím všechno můžeme představit?
Všechno, co veřejný prostor potřebuje. Když začneme od větších staveb, tak to jsou autobusové zastávky, přístřešky, a pak jsou to věci, které lidé běžně využívají, takže lavičky, lehátka, odpadkové koše, stojany na kola, zahrazovací sloupky, prostě celý venkovní nábytek.
Co se týče rozšíření působnosti vaší společnosti...
Ten příběh začal ve Zlíně, kde majitelé a zakladatelé společnosti vyhráli soutěž na návrh městského mobiliáře pro město Zlín. A na základě toho začali postupně budovat firmu. Růst byl následně plynulý, jsme vstoupili jsme na slovenský trh, následně do zbývajících zemí V4. Dnes fungujeme i mimo Evropu, máme vlastní pobočku v Brazílii, Mexiku a nejmladší pobočku ve Spojených státech amerických.
Říkáte Brazílie, Mexiko… Jak se tam prosazujete?
Každý trh je specifický a prosadit se na těchto trzích není úplně jednoduché. My máme filozofii, se kterou jsme se prosadili z Česku, a to je veliký tlak na design, na kvalitu, aby výrobky byly jednak hezké, ale samozřejmě funkční. A s touto filozofií se nám podařilo prosadit se i v zahraničí.
Jak to funguje v praxi. Má město vždy představu, jak má mobiliář vypadat, a vy ho vyrobíte, nebo i navrhujete?
Tam je strašně důležité, aby byla zachována odborná stránka věci. Optimální je, pokud ve městě funguje útvar hlavního architekta. To jsou lidé, kteří mají ty správné vize, samozřejmě jsou schopni vyhlásit kvalitní výběrové řízení. A ten náš prostor by neměl být úplně v tom říci, takhle to má vypadat. My jsme firma v rovině, která doporučí a která má nějakou zkušenost, nejen lokální, ale i globální. Ale optimální situace je, když je kvalitní architektonická soutěž, následně soutěž na generálního zhotovitele a tam až nastává naše role, kdy potřebujeme uspět nejenom s designem, ale i s cenou.
Jak jste velká firma?
Počtem zaměstnanců máme zhruba 40 zaměstnanců, ale patříme do skupiny mmcité, kde je i výrobní složka a celkem máme zhruba 360 zaměstnanců.
Kde máte výrobu?
Prakticky celoevropský trh dokážeme obhospodařit výrobně v Bílovicích u Uherského Hradiště, kde je jednak sídlo firmy, ale zároveň tam máme i celý výrobní závod. A poslední roky si pomáháme výrobně i v Brazílii. A vloni jsme začali dělat první kroky, abychom z Mexika dovedli zásobovat hlavně jihoamerický trh. To je pro nás do budoucna výrobně hodně důležité.
Co se týče materiálů, pracujete asi hodně s plastem a dřevem…
Paradoxně plast ani ne. Základní materiál je pro nás kov. Kov a kvalitní povrchová úprava, různé varianty zinkování, prášková vypalovaná barva, a pak to kombinujeme se dřevem, některé věci jsou doplňkově i z plastu. Ale základní materiál je kombinace ocel, dřevo a sklo.
Jaké máte vize…
Vize jsou smělé. My tím, že jsme vstoupili na americký trh, stejně tak jsme založili pobočku ve Velké Británii, kde nám to samozřejmě teď trošičku komplikuje brexit, se chceme rozvíjet, posílit pozici tam, kde už jsme. Zároveň máme exportní oddělení a distributory, a je spousta zemí, kde ještě mmcité není. Takže té práce vidím reálně na pět let bychom mohli mít hodně.
Jak to vypadá třeba na jihoamerickém trhu. Jaká jsou tam specifika, co vás překvapilo?
Prakticky největší překvapení na začátku podnikání v jižní Americe bylo, že jsme absolutně nebyli konkurenceschopní. Ten trh je tak izolován cly, poplatky, komplikacemi i s proclením kontejneru v přístavu. Ty problémy byly tak zásadní, že nás to donutilo přemýšlet, že tam musíme vyrábět. Díky ekonomickým odlišnostem, které celá latinská Amerika má, jsme rozjeli výrobu v Brazílii.
Takže "bezbariérový" svět v tomto ohledu ještě neexistuje…
To ani náhodou a myslím si, že nám to bude ještě dlouho trvat, aby existoval. Ale je to zajímavé a mně se to líbí, že mají ten trh absolutně ochráněný proti čínským výrobkům. Čína tam skoro nemá šanci.
