Příběhy úspěšných > Aleš Erber: Je to péče o téměř každý strom

Aleš Erber: Je to péče o téměř každý strom

Nabízí službu těm, kteří si nevědí rady se svým lesem, stejně jako těm, kteří se svým lesem vědí velmi dobře, co dělat a kam směřovat. MONETA Živnostník roku 2020 Pardubického kraje zaznamenává v oboru velké a hmatatelné úspěchy.
20. 09. 2020 | Živnostník roku

Čemu se věnujete?
Dělám správce pro vlastníky lesů, kteří chtějí odbornou péči a odborný dozor. Každý vlastník lesa má odborného lesního hospodáře a do 50 hektarů je jim platí stát. Ale pokud nejsou spokojeni se svým lesníkem, můžou oslovit jakéhokoliv lesníka, který má licenci. To jsem já, za dva roky mě oslovilo 16 vlastníků lesů s výměrou 100 hektarů lesa. Zajišťuji jim odbornou úroveň, jak mají těžit, co mají sázet, jak prodat dříví, jak požádat o dotace, takže jim zajišťuji kompletní péči o les. Můj inovativní přístup je v tom, že se snažím hospodařit způsobem přírodě blízkým, spolupracuji s lesnickými institucemi a do lesnické praxe se snažím implementovat ty nejlepší a nejnovější poznatky z vědy a praxe. Komunikuji na lokální, regionální i celostátní úrovni, čímž si vytvářím lepší podmínky. Na celostátní úrovni se pohybuji v lesnicko-dřevařském sektoru, kde dělám poradenství a komunikuji s oběma lesnickými fakultami. Jsem iniciátor několika výzkumů, několika konferencí jak na úrovni Pardubického kraje, tak i v Poslanecké sněmovně ohledně řešení kůrovcové kalamity, na propagaci šetrného hospodaření v lesích a lepší využívání dřeva jako strategické suroviny pro Českou republiku.

Nějaké novinky jste představil v oblasti pěstování borovicových lesů…
To know-how spočívá v tom, že to je směs informací, které jsem nasbíral po celou tu dobu, co působím v lesnictví. Jedná se o historické zkušenosti, které jsem propojil s nejnovějšími vědeckými poznatky jak v České republice, tak v Německu, se zkušenostmi z vědeckých výzkumů, které tady probíhaly. Skloubil jsem vlastně tři věci, historický kontext, nejnovější vědecké poznatky ze zahraničí i z domova, a potom místní zkušenosti, které nám ukázaly směr. A já jsem z toho vybral a promítl v přírodě, že se dá hospodařit trochu jinak a že porosty, byť ještě není takové suchu, jsou pak odolnější, už tam tolik stromy neusychají. Chtěl jsem napodobit přirozené procesy a postupoval jsem tak, že právě tady v Pardubickém kraji, který je velmi zatížený jak z historického kontextu imisemi, tak i z monokulturního hospodaření. Půdy jsou tady oslabené, takže jsem porosty prosvětloval, to znamená, že jsem zredukoval množství stromů, tím pádem se dostalo více vody do půdy, snížila se konkurence v půdě o vodu a živiny stromů, nastartoval jsem celý ten koloběh, a tím pádem stromy zregenerovaly. Mé poznatky a zkušenosti probíhaly částečně před suchem roku 2015 a částečně poté, což byla největší sucha. V té době se ukázalo, že byť ostatní porosty usychají, tyto porosty na zhruba 130 hektarech neusychají. A tyto mé zkušenosti z provozní praxe byly podnětem pro několik výzkumů na této bázi a daly podnět i kolegům, kteří to zapracovávali do praxe.

Říkal jste zhruba 100 hektarů, na kterých pečujete o les. Je to v rámci Pardubického kraje nebo i dále?
Některé vlastníky mám i v Královéhradeckém a Středočeském kraji. Ale ozývají se mi lidé z celé České republiky. Rád jim pomůžu, ale ten základ práce je tady na Pardubicku.

Jak konkrétně vypadá vaše práce? Přijedete k majiteli, projdete s ním les, řeknete, že je potřeba udělat to a to…
Já bych to vzal trochu z jiného úhlu pohledu, protože mě oslovují jednak vlastníci, kteří nevědí, co s lesem, nemají zkušenosti, dochází tam zřejmě často i ke špatné komunikaci s pověřeným odborným lesním hospodářem, anebo jsou to vlastníci, kteří naopak velmi dobře přemýšlejí a chtějí předejít problémům s usycháním a napadáním kůrovcem. V podstatě se komunikuje se všemi dobře, protože oni chtějí něco změnit. To je zásadní. A pakliže mě osloví, tak pak jdeme do lesa a já se jich v první řadě zeptám, jaký je jejich cíl, jaká je vize, kam chtějí les dovést, jaká je jejich představa a jaké funkce by měl především plnit nebo jak by chtěli z lesa profitovat. To jsou základní otázky a od toho se odpichujeme. Já připravím strategii hospodaření, jak z krátkodobého, tak dlouhodobého hlediska a podle toho postupujeme a hodnotíme každou lesní parcelu, která je diferencovaná podle věku různorodě. Takže je to péče, řekl bych, téměř o každý strom na té malé výměře, ale tak bych postupoval, i kdybych měl tisíce hektarů.