Příběhy úspěšných > Augustin Krystyník: Ocenění mé práce bylo pro mě nesmírně nádherné

Augustin Krystyník: Ocenění mé práce bylo pro mě nesmírně nádherné

Týden před začátkem jubilejního, už 15. ročníku, podnikatelských soutěží jsme několika otázkami od práce odvedli loňského celorepublikového vítěze v kategorii MONETA Živnostník roku a především skvělého koláře ze Zlínského kraje!
02. 09. 2020 | Živnostník roku

Letošní rok nebyl pro mnohé zatím vůbec jednoduchý. Jak tomu bylo u Vás?
Tento rok hlavně v době pandemie byl velmi zvláštní, protože jsem zrovna pracoval na koňské hasičské stříkačce pro zákazníka na Slovensku, a ten mi oznámil, že přijede až pandemie skončí. Smluvené zakázky jsem nemohl dělat, neboť zákazníci nemohli přijet.

Váš loňský úspěch v podnikatelských soutěžích neskončil na hranicích regionu, ale dosáhl jste nejvyšší mety i v celorepublikovém finále. Jaký to byl pocit?
Ocenění mé práce bylo pro mě nesmírně nádherné a taky zavazující. Zážitek z celého večera je nezapomenutelný, a taky je to zadostiučinění pro mého otce, který za minulého režimu živnost udržel a mohl mi předat vlastní zkušenosti, z kterých čerpám dodnes.

Vloni jste uváděl, že renovujete ubytovnu Maměnka na Pustevnách. Už máte práci hotovou a z čeho máte největší radost?
Ano, práci na Maměnce jsem loni dokončil. Vyrobil jsem zábradlí ve třech patrech,vikýře, štíty, okna ve věži, dveře a schody. Je pro mě velkým oceněním, že jsem mohl na Jurkovičově budově tolik práce vytvořit.

Rýsuje se nějaká podobná práce nebo na čem teď konkrétně pracujete?
Nyní pracuji na hasičské stříkačce tažené koňmi. Budu zase vyrábět kola na staré veterány, taky novou výdřevu na auta.

I když jste vloni říkal, že žádného nástupce v kolářském řemesle nemáte, nedá mi to se nezeptat, zda se mezitím nějakým způsobem neblýsklo na lepší časy…
Konkrétně moje řemeslo je skutečně natolik zvláštní, že i když ke mně do dílny chodí vyučení řemeslníci a vyrobí se mnou kola, tak u tohoto řemesla nezůstanou, protože nemají trpělivost, kterou toto řemeslo potřebuje. Nyní ke mně přišel vyučený stolař s tím, že by se rád mému řemeslu přiučil. Zdá se, že je to mladík, který by mohl v tomto řemesle být platný. Proto se budu snažit také s učilištěm u nás ve Vsetíně dohodnout o praxi, kterou by celou dobu učení mohl u mě provádět.