Příběhy úspěšných > Bedřiška Staňková: Nemám vizitky, protože je nepotřebuji

Bedřiška Staňková: Nemám vizitky, protože je nepotřebuji

Čalouní a truhlaří, práce má nad hlavu, takže by potřebovala schopného pomocníka. Už s prací chtěla skončit, ale lidé jí to prostě nedovolili... Více v rozhovoru s vítězem soutěže Česká spořitelna Živnostník roku 2018 Jihočeského kraje.
02. 10. 2018 | Živnostník roku

Co je podstatou vašeho podnikání?
Co je podstatou mého podnikání? Ty zatracený lidi… Já už jsem chtěla několikrát skončit, protože to není lehká práce, ale ona je neskutečně nádherná. Ona dobíjí. Ať je to novodobý nebo starožitný nábytek. Úžasná práce. Ale lidi mě vždycky donutili k tomu se vrátit, protože chtěli udělat tohle a tohle a ptali se mě, jestli mám vizitky. Nemám. Moje vizitky jsou odvedená práce, a jak se to líbí nebo nelíbí. 

Jak dlouho podnikáte?
Podnikám od roku 1994 a za poslední tři čtyři roky, kdy už bych chtěla skončit a potřebovala bych pomocníky, je toho čím dál tím více. Na druhou stranu jsem ale ráda, protože pořád zjišťuji, že se člověk neustále zdokonaluje a že to, co nabyl za těch skoro třicet let, co to dělám, se mu teď všechno vrací. Vrací se mu to v lidech, vrací se to ve slušnosti těch lidí.

Co nejvíce čalouníte?
Já čalouničím úplně všechno. Já čalouničím od židlí, od sedáků… Já nejsem jen čalouník, já jsem i truhlář, dělám i starožitný nábytek. Cokoli. Přes sedací soupravy, křesla. 

Kde jste se řemeslo naučila?
Je fajn, ať byl režim před rokem 1989 jakýkoli, moc nám nedával, ale co nám dal, byla poctivost práce, protože dneska hodně předělávám staré kusy nábytku. Lidé hodně stahují z půd starý nábytek, protože kostra je perfektní, zbytek se vymění. Takže to nejsou jen sedací soupravy, židle, křesla, je to starobylý nábytek, dokonce mám na příští rok do Švýcarska zakázku na asi sedmdesát křesel. Do konce roku nemám ale ani hodinu volnou. Dělám i jachty, které vyplouvají na moře. Dělala jsem divadelní kulisy do Vinohradského divadla za působení paní Jiráskové.

Odkud jsou vaši klienti?
Já mám klienty po celé republice. A je to tím, že jednomu něco uděláte, přijde k nim soused, řekne, že to je hezké, doporučí mě. Nemám vizitky, protože je nepotřebuji. Naopak bych potřebovala chvilku klidu, protože si to lidi řeknou mezi sebou. Jinak dělám pro celou republiku.

Když máte tolik práce, neuvažujete třeba o pomocníkovi?
To bych opravdu chtěla. Tento rok jsem měla tři lidi, kteří přišli, zda bych je nezaměstnala. Řekla jsem, že hrozně ráda, měla jsem i požadavek na pracovním úřadě. Ale můžu vám říci, že lidi doopravdy nechtějí dělat. Chtěla bych zaměstnance, potřebuji zaměstnance, abych mohla předávat zkušenosti, protože je to prostě úžasná práce.