Co podnikatele a živnostníky nejvíce vytáčí? Rozhodněte o Absurditě roku 2022 | Firmaroku.cz
Tiskové zprávy > Co podnikatele a živnostníky nejvíce vytáčí? Rozhodněte o Absurditě roku 2022

Co podnikatele a živnostníky nejvíce vytáčí? Rozhodněte o Absurditě roku 2022

Až do 28. dubna může kdokoli on-line hlasovat o „vítězi“ populární ankety Absurdita roku, která je každoročně vyhlašována v rámci podnikatelských soutěží Firma roku a Živnostník roku. Podívejte se na letošní nominace! Odborným garantem je Hospodářská komora ČR.


ONLINE HLASOVÁNÍ ZDE

Ze strany státu často slyšíme, co se všechno dělá pro zlepšení podmínek pro podnikání. I když se našim zákonodárcům občas zadaří oblast podnikání podpořit a přijít se zákony, které pozitivně ovlivňují českou ekonomiku, dost často to stále vypadá spíše opačně. Zákonů a nařízení, které podnikatelům a živnostníkům házejí klacky pod nohy, je stále dost a dost. Daňový systém, stavební zákon, ale i řada konkrétních paragrafů v zákonech, u kterých úřední šiml zase jednou zařehtal.

A proto je tu anketa Absurdita roku a její letošní nominace. Hlasujte do 28. dubna. Výsledky budou vyhlášeny 3. května na pražském Náměstí Republiky.

Nominace:

Zmatky kolem kompenzačních bonusů
Dotace v rámci takzvaného ošetřovného pro OSVČ v rámci „Programu podpory malých podniků postižených celosvětovým šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-2″ byly ukončeny letos v lednu. Řada podnikatelů tuto podporu tedy využilo i ve zdaňovacím období 2021. Kompenzační bonus se nemusí zdanit, neznamená to ale, že se kompenzace neuvádí v daňové evidenci. Podnikatelé, kteří si vedou daňovou evidenci, v ní uvedou tuto dotaci jako „příjem nevstupující do základu daně“. To ale může zkomplikovat uplatnění daňové slevy na manžela nebo manželku. Do vlastního příjmu manžela (manželky) se totiž zahrnují všechny příjmy s výjimkou těch, které jsou taxativně vyjmenovány v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. A kompenzační bonus mezi nimi chybí. O tuto částku se tedy zvýší partnerovy příjmy a budou-li za rok 2021 vyšší než 68 000 korun, nárok na slevu je fuč.

Program podpory malých podniků postižených celosvětovým šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-2 a § 35ba odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb, o daních z příjmů

Evidence tržeb – jednou ano, jednou ne 
Jedna vláda říká, že je elektronická evidence tržeb úspěšným nástrojem pro dohled nad dodržováním daňových povinností podnikatelů, druhá vláda zase, že je to zbytečná administrativní zátěž bez nějakého významnějšího efektu. Elektronická evidence tržeb se v roce 2013 stala vlajkovou lodí tehdy vládního hnutí. Měla pomoci s lepším výběrem daní a narovnat podnikatelské prostředí. Podle kritiků a představitelů současné vládní moci naopak pro podnikatele přinesla jen další zbytečnou administrativní zátěž a náklady. To je celé sice hezké, ale jsou tu také podnikatelé a živnostníci, kteří se na EET jednou musejí připravit, pak zase přijmout informaci, že EET skončí a kdo ví, co se na ně chystá dál. Pokud by se s každými novými volbami mělo všechno měnit tam a zpět, můžou své podnikání raději pověsit na hřebíček.

Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, resp. postup vlád ČR

Jak změřit vzdálenost 1,5 metru předjíždějícího auta od cyklisty?
Loňská zářijová novela zákona o silničním provozu nově upravila boční odstup při předjíždění cyklisty, který byl stanoven na 1,5 metru. Řidiči motorových vozidel – tedy také všichni řidiči z povolání, dopravci, spediční firmy nebo rozvážkové služby – nesmějí předjíždět, pokud by nedodrželi bezpečný boční odstup při předjíždění cyklisty. Jak ale přesně tuto vzdálenost odhadnout? Není jasné, jak se bude povinnost vymáhat, když bude vzdálenost třeba jen 1,3 nebo 1,4 metru. Paradoxně novela zároveň zavádí, že cyklista nemusí využít jízdní pruh pro cyklistu. Není zřejmé, jak by se případně posuzovala jízda cyklisty na pozemní komunikaci, a nikoliv po zvláštním jízdním pruhu. Nelze rozumně odůvodnit, proč nemá zpřísněné podmínky i cyklista. Jde o nevyvážená, sotva vymahatelná a z hlediska logiky jen obtížně odůvodnitelná ustanovení.

§ 17 odst. 6 a § 57 odst. 1 a 6 zákona č. 365/2021 Sb., o silničním provozu, nominováno HK ČR

Zákaz zaměstnávání manželky
Je možné, aby manželé pracovali v jedné firmě nebo i na jednom pracovišti společně, a to i tak, aby jeden z manželů byl nadřízeným toho druhého. Zaměstnavatelem však v takovém případě není manžel či manželka, ale někdo jiný – právnická osoba (například obchodní společnost), i když třeba paradoxně vlastněná právě jedním z manželů. Jestliže se ale muž zaměstnávající nějakou ženu (nebo naopak) rozhodnou, že se vezmou, uzavřou sňatek, musejí ukončit pracovněprávní vztah mezi sebou, ačkoliv zákoník práce neříká, jakým způsobem a kdy, respektive do kdy. Správa sociálního zabezpečení v loňském roce rozhodla, že zanikla účast paní na nemocenském pojištění z důvodu sňatku se svým zaměstnavatelem. SSZ měla za to, že z § 318 zákoníku práce vyplývá kategorický zákaz existence základního pracovněprávního vztahu (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti či dohoda o provedení práce) mezi manželi. Odmítla argumentaci manžela-zaměstnavatele, že zákoník práce stanoví taxativně čili vyčerpávajícím způsobem okruh důvodů pro skončení pracovního poměru a uzavření manželství mezi účastníky pracovního poměru výpovědním důvodem není. Nicméně správa sociálního zabezpečení uzavřela, že paní skončilo nemocenské pojištění z titulu zaměstnání dnem, kdy se provdala za svého zaměstnavatele.

§ 318 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a postup správy sociálního zabezpečení

Pozor na děti do 13ti let!
Školní děti do třinácti let jsou nepostižitelné, jimi způsobené škody jsou nevymahatelné. Od loňského roku platí zákon č. 192/2021 Sb., důležitý je především § 2920 (3), který zní: „Škodu způsobenou nezletilým mladším třinácti let nahradí ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Nedošlo-li ke škodě v důsledku zanedbání náležitého dohledu, nahradí škodu nezletilý, způsobil-li ji činem povahy úmyslného trestného činu nebo je-li to spravedlivé se zřetelem k jeho majetkovým poměrům a majetkovým poměrům poškozeného.“ Tedy, pokud dítě není ‚deliktně způsobilé‘ (není schopné ovládnout své jednání a zároveň posoudit jeho následky) a osoba vykonávající dohled prokazatelně nezanedbala náležitý dohled – za škodu nikdo neodpovídá, poškozený, nese následky sám. Náležitým dohledem totiž není možné rozumět takový dohled, který by byl osobami dohledem povinnými vykonáván stále, nepřetržitě a bezprostředně („na každém kroku“), protože v takovém případě by byla zákonem předpokládaná možnost zproštění odpovědnosti těchto osob prakticky vyloučena. Když desetileté dítě způsobí škodu na cestě do školy, není třeba ze strany rodičů nic dokazovat. Bohužel všechny takové případy v případě viníka dítěte školního věku nemají nikoho, kdo by byl nucen platit škodu poškozeným. Ve výsledku se tato zákonná změna může kumulovat a postupně způsobit výrazně četnější škody. Když někdo z rodiny nedbalostně způsobí škodu například v hotelu, jak a kdo zjistí, jestli to byl rodič, nebo jeho školní dítě? V jednom případě by zafungovala odpovědnost a rodina by zaplatila škodu (nebo jejich pojištění odpovědnosti), ve druhém ne.

§ 2920, odst. 3 zákona č. 192/2021 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Bič na podnikatele? Pandemický zákon
V novele tzv. pandemického zákona jsou nově vyjmenované specifické oblasti, které vláda může v případě pandemické pohotovosti omezit. Vláda bude smět omezit provoz obchodů, obchodních center, trhů a tržišť například omezením jejich otevírací doby. Kabinet může omezit služby včetně restaurací stejně jako sportovišť, hudebních klubů a diskoték, heren a kasin, muzeí a galerií, hradů a zámků. Totéž platí pro zoologické a botanické zahrady, knihovny, divadla či kina. Normu lze dále uplatnit na festivaly, veletrhy nebo na dětské tábory. Stát ale i předtím měl dostatečné nástroje potřebné k řešení krizových situací, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Existuje ústavní zákon o bezpečnosti ČR, zákon o krizovém řízení, zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy či zákon o integrovaném záchranném systému. Součástí legislativy je i pandemický plán.

Zákon č. 94/2021 Sb., zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19


ONLINE HLASOVÁNÍ ZDE


***

Za dobu své existence přispěla anketa k odstranění celé řady zbytečných zákonů a vyhlášek. Z dnes už zrušených absurdit je to třeba povinnost vést evidenci o kontrolách na zdravotní nezávadnost, i když tuto evidenci mají povinnost vést kontrolní úřady, dále třeba neuznávání dokumentů posílaných úřady podnikatelům do datových schránek jinými úřady za originály nebo vládní nařízení určující firmám, kdy mají vymalovat či vyhlášku ukládající fyzioterapeutům mít ve své ordinaci velké zrcadlo.