Příběhy úspěšných > Hana Matějková: V Česku máme stále velké množství nevkusu, estetické vnímání se však zlepšuje

Hana Matějková: V Česku máme stále velké množství nevkusu, estetické vnímání se však zlepšuje

Podnikání Hany Matějkové je velmi mladé, ale vášeň a láska ke své práci ji rozhodně nechybí. Věnuje se interiérovému designu, ale zajímá ji víc než jen barva tapet. Svým zákazníkům dokáže poradit při návrhu dětského pokojíčku i při realizaci kancelářských objektů a developerských projektů. My jsme ji vyzpovídali ihned po tom, co se stala Česká spořitelna Živnostníkem roku 2016 Pardubického kraje.
29. 09. 2016 | Živnostník roku Rozhovor

Kdy nastal ten zlom, že jste si řekla, začnu podnikat naplno?
Živnostenské oprávnění mám dva roky, ale šest let jsem strávila na mateřské a už když jsem na ni odcházela, věděla jsem, že interiérový design je přesně to, co chci v životě dělat nejvíce.

Je vaše práce něčím specifická?
Službou na míru, od začátku až do konce. Pomáhám lidem spoluutvářet prostředí, ve kterém tráví velké množství svého času. Takže ať už se jedná o kancelářskou či bytovou budovu, lidé se v ní musí cítit skvěle.

Takže jaké prostory u vás převažují? Bytové či komerční?
Většinou pracuji pro firmy, tedy na nebytových. Navrhuji kanceláře, zasedačky, restaurace atd. Samozřejmě bytové také, ale ne v tak velké míře.

Co vás tedy odlišuje od jiných designerů?
Spolupráce s kolegyní v realitní oblasti. Máme jedinečný koncept. Ona dělá reality a finance a já design. V jedné kanceláři naleznete vše, co potřebujete, od nákupu nemovitosti až po vzhled jejího interiéru.

Popište přesně, co tím klient získá?
Když přijde někdo, kdo si kupuje či vybírá nemovitost, už dopředu má zajištěné komplet služby. Lokalitu, servis, design, prostě vše. Už od doby, kdy jde kolegyně na první prohlídku, tak do hry vstupuji i já. V podobě konzultace, kalkulace a především návrhů, jak by to v jeho novém sídle mohlo vypadat. Samozřejmě vždy dle klientových přání. Takže přijďte k nám a máte kompletní balíček.

Je nějaký zajímavý projekt, o který byste se s námi chtěla podělit?
Nejspíše by to byla realizace kancelářské budovy v centru Pardubic. Kde jsme s klientem a investorem pracovali na společných prostorech opravdu od začátku. Interiér, exteriér, prostě od nuly. Pět pater na realizaci a každý, kdo si u majitele chtěl prostory pronajmout, šel nejdříve ke mně a řešili jsme jejich požadavky na vzhled. Takže já si se všemi potenciálními i hotovými nájemníky vše prošla a zařídili jsme to podle jejich představ.

Dokázala byste mi navrhnout dům snů?
(smích) Samozřejmě. Po architektonické stránce ne, ale po té designové ano.

Stává se vám někdy, že vejdete do nějakého prostoru a máte chuť vše předělat?
Ano, neustále. Je to nemoc z povolání. Prostorů, které by se daly předělat je hodně. Na druhou stranu, v dnešní době je to otázka peněz.

Máme jako národ vkus?
Myslím si, že tady je stále hodně nevkusu, ale to estetické vnímání se zlepšuje. Nejsme takoví jako Italové či Francouzi, ale to není ani historicky možné. Zájem o design je stále větší a větší, což se projevuje i v jiných odvětvích, které jsou vidět všude kolem, jako například v architektuře.

Dá se to nějak změnit či zlepšit?
Chce to samozřejmě čas, ale také začít s estetickou edukací už u těch nejmenších. To v jakém prostředí žijí, děti strašně moc ovlivňuje. Vždy když vidím, jak někteří lidé žijí, říkám si, že by mi to vlastně mělo být jedno, ale děti to vnímají opravdu dost. Takže je důležité v nich to cítění pro krásu pěstovat, abychom se pak mohli na té mladší generaci zase odrazit a posunout to naše designové prostředí ještě dál. Čímž, ale nechci říct, že už teď bychom tu neměli kvalitní designéry, je jich tu opravdu dost. Najde se totiž velké množství prostor, na které můžeme být právem hrdí. (úsměv)