Jak byste někomu, kdo o vás slyší dnes poprvé, představil společnost Workswell?
Věnujeme se vývoji, výrobě a prodeji termografických kamer, což jsou přístroje pro bezdotykové měření teploty. Trochu lidově se jim také říká „termovize“. Tyto přístroje umožňují vidět svět v úplně jiné části elektromagnetického spektra. Zatímco naším zrakem vnímáme pouze viditelné světlo, přístroje, které vyrábíme, vidí svět v infračerveném spektru. Tedy zrakem „predátora“.
To se dá využít například na velkou vzdálenost?
Dá se to využít i na velké vzdálenosti a dají se takto mapovat i velké plochy. Typickou aplikací, na které teď hodně pracujeme, abychom dali světu něco, co zatím neexistuje, je třeba nasazení našich přístrojů v precizním zemědělství, kdy se mapují rozlehlá zemědělská pole a zjišťuje se třeba, jak jsou zemědělské rostliny zasaženy suchem. To je totiž odvoditelné z jejich povrchové teploty. V průmyslu se naše přístroje používají ve výrobním sektoru, například při svařování, kdy naše přístroje napomáhají poznat, zda byl daný svár dobře proveden. Naše přístroje se ale používají i například v medicíně, při diagnostice zánětlivých nebo i některých onkologických onemocnění. Tedy těch onemocnění, která se projevují změnou teploty na povrchu lidského těla. Možností nasazení našich přístrojů je opravdu velmi mnoho.
Daří se vám velmi dobře v celosvětovém měřítku a přitom to popisujete tak jednoduše… V čem je ten klíč?
Ten klíč je v boji o parametry a funkce těch měřicích přístrojů. Jsou tam nějaké tabulkové hodnoty a přístroje musí vykazovat určité vlastnosti. A to je to, s čím bojujeme.
A jste lepší než konkurence…
V některých parametrech ano, určitě.
Na jedné straně je vývoj, druhou věcí je ale obchod. Jak se vám podaří třeba prosadit se ve Spojených státech?
My obchodujeme především prostřednictvím našich partnerů v zahraničí. Z naší strany je to tedy z obchodního hlediska podpora těch partnerů. A tím klíčem je najít správné partnery. Náš obor je přeci jen technicky trochu náročnější, takže klíčem je najít partnery, kteří tomu rozumějí.
Je váš byznys založený na tom, že jednotlivé produkty a aplikace vymýšlíte vy, nebo přijde poptávka?
Těch možností je hodně, ale když chce člověk přijít s něčím novým, tak musí začít od píky. Musí začít s výzkumem, podívat se na to, co již bylo v oboru publikováno, jaké jsou trendy a jaké myšlenky by bylo možné dotáhnout do reálné aplikace. Spolupracujeme například s ČVUT nebo s Českou zemědělskou univerzitou a realizujeme společné projekty, kdy je zapojení dvou a více subjektů nezbytné.
Jaký je váš střednědobý výhled, například desetiletý?
Deset let je strašně dlouhá doba. Těžko si představit, co se za deset let stane, ale vidíme se jako firma, která vyvíjí produkty, které dosud na trhu nejsou. Je třeba již dnes povědomí o tom, že by mohly existovat, ale nikdo je zatím neudělal. Chtěli bychom je udělat a ukázat, jak je použít.
Vaše termovizní kamery se používají i na dronech. Jak to funguje?
Jako jedna z prvních firem na světě jsme přišli s kompaktním řešením termokamery pro drony. To už dnes máme v třetí generaci a dokončujeme vývoj další generace. Funguje to tak, že máte drony, akorát že to nejsou ty malé hračky, jsou to trošku větší drony, ale zase ne monstra. Na to se připojí termokamera a s tou termokamerou je dron schopný měřit povrchovou teplotu na vzdálenost desítek metrů. Je to například plochá střecha na nějaké výrobní hale, kde se pozná, kde do té plochy zatéká voda. To termokamera pomůže odhalit. Jde tedy o přístroj, který může létat a měřit teplotu.
Jak vypadá vývoj v praxi? Sedíte u počítače, hovoříte o věcech s kolegy?
Je to všechno najednou. Třeba teď vyvíjíme s ČVUT nové svářecí algoritmy, metody, jak diagnostikovat sváry, takže člověk zkouší, měří, nejde mu to, přijde na nějakou myšlenku pozorováním, to si zapíše, zkusí odvodit nějaký matematický vztah, pak zjistí, že mu to nefunguje, takže odvodí jiný, složitější, až dojde k nějakému lepšímu výsledku, než doposud zatím kdo měl.
Kolik lidí se na tom podílí?
Je nás zhruba pětadvacet až třicet.
Máte to tematicky rozdělené, nebo takzvaně jak se namane?
Jak se namane. Ono je to totiž tak, že každý může v různé fázi přispět k něčemu. Já se spíše specializuji na základní výzkum, kolega třeba na uživatelské zkušenosti, jiný kolega na hardwarový vývoj. Různě se prolínáme. Úplné vymezení je při tvůrčí činnosti nemožné.
