Příběhy úspěšných > Jaroslav Řasa: Švýcarský trh si na nic nehraje

Jaroslav Řasa: Švýcarský trh si na nic nehraje

S předsedou představenstva ABRA Software jsme se bavili především o tom, jak se jim daří na švýcarském trhu, ale nejen o tom...
25. 10. 2019 | Firma roku

Pojďme představit společnost někomu, pro koho je slovo „software“ v jejím názvu možné trošičku neznámá…
My vytváříme softwary a aplikace pro počítače, tablety a telefony, které pomáhají lidem lépe podnikat. Takže to, co my děláme, můžete využít v každé firmě. Začíná to od fakturace, skladu, vedení účetnictví, výroby, řízení vztahu se zákazníky a podobně.

Pro jak velké firmy jsou systémy vhodné?
Máme dvě produktové řady. Jedna je určena pro větší a velké firma. A pak máme druhou řadu, která je určena pro živnostníky a malé firmy.

Jaké byly začátky?
My jsme typická garážovka. Ještě když jsem studoval, tak jsme s kolegou začali takové programy psát a postupně jsme vyrostli.

Říkáte psát… Jak vypadá taková konkrétní práce?
Já ten software dnes už nepíšu. Ale obecně práce ve firmě vypadá tak, že máme od zákazníků spoustu zpětné vazby, co by potřebovali, za co jsou také ochotni platit peníze a co jim pomůže v jejich byznysu. To musíte analyzovat, rozhodnout, co z toho uděláme, protože těch námětů je mnohem více, než jaké jsou možnosti ty věci vyvíjet. Vybereme to nejdůležitější, pak následuje fáze testování, zjišťování, jak přesně to má vypadat, analýzy problému. Pak to někdo naprogramuje, musí se to otestovat, pak se pokusně provozuje a to je celé.

Jak jste dnes velká firma?
Máme 160 zaměstnanců. Působíme v České republice, na Slovensku a podlesní tři roky ve Švýcarsku a máme obrat asi 250 milionů korun.

Jaké máte profesně zaměstnance? Předpokládám, že typově IT specialisté…
Zdaleka ne jenom. IT specialisté tvoří tak polovinu. Pak potřebujete lidi, kteří rozumějí tomu, jak fungují firmy, aby rozuměli tomu, jak produkt naimplementovat, aby sloužil dobře zákazníkovi.

Zaujala mě kombinace působení ČR, Slovensko a Švýcarsko. To není regionálně úplně u sebe…
Slovensko vzniklo v podstatě v době, kdy vznikla naše firma, protože v té době byl ještě jeden stát, to bylo v roce 1991. Takže jsme přirozeně působili na obou teritoriích. A pokud jde o Švýcarsko, rozhodli jsme se asi před pěti lety, že tuhle misi podstoupíme, protože si myslíme, že švýcarský trh je na jednu stranu velmi náročný, ale na druhou stranu se nebojí výrobků z ciziny, což neplatí třeba o německém trhu. A současně s tou náročností platí, že jestli uspějeme tam, tak pak už všude.

Tak je to dobrá strategie. Jaké jsou tam specifika?
Musím říci, že ten trh je na jednu stranu náročný a na druhou stranu si na nic nehraje. Takže pokud máte dobrý výrobek, tak je to méně těžké, než si člověk myslí. Švýcaři jsou velmi pragmatičtí lidé, velmi rozumní, dívají se na věci tak, jak jsou, nepřikrášlují si je, nepotřebují k tomu mnoho rekvizit, divadla nebo reklamy okolo. Oni prostě jdou po podstatě věci a když ta věc je v pořádku, tak prostě uspěje.

Čekal bych u švýcarského klienta, že bude očekávat dokonalou znalost němčiny. Narážíte na to?
Ne, jazykově nenarážíme, ale je to také tím, že máme lokální zaměstnance. Švýcarská pobočka disponuje čtyřmi lidmi, kteří jsou rodilí Švýcaři. Další část týmu je z Čech a je vybavena anglicky, německy a není to žádný problém. Ve Švýcarsku můžete jednat v angličtině s kýmkoli a ti lidé vám rozumí.

Jaké máte plány ve střednědobém horizontu?
My jsme asi před čtyřmi lety zahájili takovou docela velkou změnu firmy, kdy jsme brali jednu oblast po druhé a dávali jsme ji do moderního prostředí. Tahle inovační vlna bude ještě stále pokračovat, ještě nejsme na konci. A já bych chtěl, aby opravdu výborně fungovala švýcarská pobočka, aby to byla silná základna pro další expanzi do západní Evropy.

Kolik dneska Švýcarsko dělá z hlediska obratu?
Dneska tvoří menší část, ale do budoucna, protože by se měla stát základnou pro západní Evropu, tak by ve finále měla být větší, než jsou naše aktivity doma.