Kamil Kublák: Zájem byl okamžitě obrovský | Firmaroku.cz
Příběhy úspěšných > Kamil Kublák: Zájem byl okamžitě obrovský

Kamil Kublák: Zájem byl okamžitě obrovský

Skloubil vlastní zemědělskou výrobu, produkci dalších farmářů v okolí a vlastní prodej. Jednoduchý recept, který uspěl.
03. 12. 2020 | Živnostník roku

Čemu se věnujete?
My jsme zemědělská farma. Zabýváme se pěstováním hlavně brambor, obilovin a technických plodin, jako je mák, kmín a pohanka. To je náš základní sortiment. Dále máme ještě pro zábavu chov koní. Snažíme se prodávat všechny zemědělské produkty sami. Nevyužíváme žádné mezisklady, velkoobchody. Veškerou naší produkci prodáme tady u nás na farmě.

Prodáváte zde v obchodě ale nejen své produkty…
Ze začátku jsme oslovili farmáře kolem nás, kteří se pro ten nápad také nadchli, tak nám ty své produkty, které vyrábějí, poskytli. Sami si pro ně dojedeme. To my si zase můžeme dovolit, protože zásobujeme všechna tři velkoměsta kolem nás vlastním rozvozem. Ze začátku jsme oslovovali my je, teď už sami nabízejí.

Regionální potraviny. Jak velkou oblast to ve vašem případě geograficky představuje?
Nechtěli jsme jít dále než sto kilometrů kolem, což z 99 % platí, ale máme už i zboží z farem z druhého konce republiky.

Regionální potraviny a bio potraviny. Jak se na to díváte?
Jako konvenční zemědělec, jsem bio potravinám nikdy nevěřil. Ale co jsem začal dělat tento obchod a poznávat farmáře kolem sebe a začal hlavně konzumovat bio stravu, tak jsem opravdu přehodnotil svoje názory a už se na to dívám jinak. Opravdu tito zemědělci to mají extrémně složité a těžké, zvlášť když se bavíme o zelenině, kterou nesmíte postříkat proti plevelům a musí nějak vyrůst. Navíc jsou extrémně kontrolovaní státem, to znamená, že všechno, co vypěstují, jde na rozbor, kdy se nesmí najít žádná stopa pesticidů, takže je to poctivé, není to lež.

V rámci obchodu, jaká část je vaše produkce a kolik od ostatních?
Teď už těch dodavatelů tady máme na sto padesát. My jsme jeden, takže dalo by se říci, že těch našich produktů už tu může být třeba klidně pět procent. Ale my jsme hlavně bramboráři, to znamená ten obchod je postavený na našich bramborách. Ty brambory to všechno živí, a ty jsou naše.

Jak jste se k tomu vy osobně dostal?
Nám po revoluci vrátili statek, hospodářství a polnosti. Já jsem byl ještě na škole, takže nejdříve otec s bráchou začali v roce 1991 hospodařit. Já jsem se k nim přidal až po vojně v roce 1998 a dostal jsem na starost obchod. Prostě to co nejlépe prodat. Dávali jsme to do velkoskladů, ale to nám nevycházelo, vůbec se to nerentovalo, takže jsme se nakonec rozhodli koupit ještě jeden obchod. Původně jsme měli na statku maličký obchod. Všechno jsme dokázali prodat sami.

Jaké máte plány do budoucna?
Já jsem si vždycky myslel, že už je všechno vymyšleno. My jsme se tady do toho pustili a já jsem si myslel, že to je věc, která funguje v každém městě. Čekal jsem, že to bude propadák, že do roka zkrachujeme. Ale to mě překvapilo. Když jsme začali dělat tímto svým způsobem, přímo jako farmář, ne někdo, kdo si řekl, budu prodávat tamto a jenom počítat na kalkulačce, tak mě došlo, že to je úplně jiný koncept, než jsou různé frenčízy, které jdou po celé republice. Ten zájem byl obrovský, okamžitě. My jsme se zbavili dluhů do roka. Máme otevřeno třetím rokem.

Co za tím je z pohledu toho konzumenta?
Hlavně mladá a střední generace už se dívá na to, jak se stravuje. To je obrovská změna. To ještě před pěti lety nebylo. My jsme tu dobu prostě trefili. A všichni se zajímají, každý si čte, co konzumuje a tohle může dodat jenom poctivý malý výrobce. Velcí výrobci mají trvanlivé zboží třeba i rok. Tady je nejvíce produktů, které mají trvanlivost maximálně pět dnů. Takže lidé si museli zvyknout, že to mají čerstvé a že to musí hned spotřebovat.

Dnes je na každém druhém výrobku napsáno „bio“ a „regionální“. Jak se v tom orientovat, dá se to poznat?
Dá. Protože jak už jsem naznačil, ten výrobce, ten zemědělec, má kravku, všechno dělá sám, tak jeho obal bude strohý, jednoduchý. A ten výrobek už sám o sobě mluví, že ho nedělá nějaká firma s marketinkovým oddělením, ale že je člověk doma a že to dělá sám a poctivě. A také, že má výrobek krátkou dobu spotřeby.

O kolik jsou regionální potraviny dražší?
Budete se divit, ale velký rozdíl v tom není. Také jsem čekal, že ceny budou někde jinde, ale je to minimum, do deseti procent. A je to proto, že si ten zisk farmáři upírají. Mají strach, aby si lidé neřekli, že jsou drazí.