Příběhy úspěšných > Karel Kolínek: Praděda ještě včelařil ve vydlabaných kmenech

Karel Kolínek: Praděda ještě včelařil ve vydlabaných kmenech

Ze samého česko-slovenského pomezí pochází včelí med a řada včelích produktů výjimečné kvality. V po generace děděné tradici s neutuchajícím nadšením pokračuje Karel Kolínek, který se může pyšnit titulem Česká spořitelna Živnostník roku 2018 Zlínského kraje.
15. 10. 2018 | Živnostník roku

Čemu se věnujete?
Včelařím. Dělám med, mateří kašičku, pyl perga. Med je takový standardní produkt, u nás velmi kvalitní. Mateří kašička a pyl perga, to už jsou takové speciality, jsme více méně jediní producenti v České republice. Potom ještě děláme další produkty, pyl s medem, pyl s mateří kašičkou, rouskový pyl nebo propolis.

Pyl perga. Možná nejsem jediný, kdo tohle spojení slyší poprvé…
Pyl pegra je druh pylu. Máme několik druhů pylu. Máme rouskový pyl, pak je pyl perga. Rouskový pyl, to určitě každý zná z obrázků, když má včela na nožkách takové ty rousky, tedy kuličky, granulky. To je rouskový pyl, který se získává tak, že včela vletí do úlu přes takovou mřížku a strhne se jí to z nožek do šuplíčku, a pak se to čistí. A když tam není ta mřížka, donese to dovnitř do úlu a tam jí to sundají ostatní včely z nožek. Hlavičkami to nacpou do buněk a tam to projde fermentací, tedy mléčným kvašením.

Má pak jinou chuť nebo jiné využití?
Rozdíl je tam oproti rouskovému pylu právě ve fermentaci, protože různé farmaceutické firmy chtěly docílit té fermentace, nějak to zkvasit, ale umí to akorát včela. Jde o to, že při fermentaci dojde k rozštěpení pylových zrn. Takže, když to člověk jí, je tam daleko větší účinek s ohledem na imunitu, posílení organismu, zklidnění organismu, kulturisté to berou a podobně.

Zmiňme rodinnou tradici včelaření…
Já pocházím ze včelařské rodiny, protože můj praděd včelařil, a to ještě v klátech, což jsou vydlabané kmeny. Pak se to předávalo, já jsem to převzal po škole. Snažil jsem se to nesměřovat čistě jen na med, ale i na speciální produkty, které hodně včelařů neumí dělat, nebo je to pro ně náročné, nemají vědomosti.

Speciální produkty, to je konkrétně váš přínos, nebo už pocházejí z předchozích generací?
Už to bylo v předchozích generacích, zlepšovali jsme pak technologii získávání. Některé produkty jsou přímo moje, ale ten základ jsem převzal po rodičích.

Jaká je spolupráce v rodině při takové živnosti, jako je ta vaše?
Dalo by se říci, že jsme taková rodinná firma. Nemáme žádné zaměstnance, i když by se občas hodili. Přes léto mám brigádníky a snažíme se všechno zvládnout sami. Na dobrého zaměstnance je těžké narazit.

Jak se rozhodujete o tom, kam své úly umístíte?
Úly už máme stabilní, nesnažíme se někam přejíždět nebo kočovat, protože jsou všude nemoci. Už máme svá ověřená místa. Za poslední roky jsme úly hodně modernizovali, takže jsme vybaveni moderními úly, které nám nedají tolik práce. O včely se starám hlavně já, manželka řeší expedici. Máme dva internetové obchody.

Kolik úlů máte a v jaké vzdálenosti?
Jsou včelaři, kteří najedou stovky kilometrů. Já jsem nechtěl jít touto cestou, protože bych nebyl s rodinou. Spíše jsme to nechali v okruhu plus mínus deset kilometrů, takže já toho moc nenajezdím. Za rok ke včelám najezdím pět šest tisíc kilometrů, což je směšné, když vidím, jak lidé jezdí různě za prací.

Jak se díváte do budoucna?
Do budoucna včely rozšiřovat nechci, protože bych to nestíhal. Stále se zaměřujeme na kvalitu. Náš med je o něco dražší než jinde. Lidé přijdou, vezmou jedno kilo a potom přijdou za týden, že chtějí dalších dvacet a nevadí jim cena, když vidí tu kvalitu. V naší oblasti také neroste řepka, takže nemáme řepkový med, takže je to čistě louky, les.

A dobrá rada na závěr. Když kupuji med, dá se říci, jak poznat kvalitu?
Viděl jsem vzorky pančovaných medů i originální medů. Je to velmi těžké poznat. Doporučoval bych, ať si každý najde svého včelaře, kterému věří. Dokonce už se nám stalo, že nějací podvodníci na Brněnsku prodávali něco jako med a vydávali to za můj med, byla tam moje etiketa. Šetřila to policie, chytli je naštěstí. Radši jít podle toho, komu lidé věří.