Napsali o nás > Košile je skládačka, říká šéfka vimperské firmy

Košile je skládačka, říká šéfka vimperské firmy

20. 10. 2017, 5plus2

Košile z Vimperka nosí letušky Českých aerolinií, ale kupoval je i bývalý prezident Václav Klaus. Majitelka

firmy Vavi Věra Vávrová teď získala ocenění.

VIMPERK V nenápadném domku na kraji města je zaměstnáno celkem 18 lidí. Výsledkem jejich každodenní práce je běžně 100 až 130 košil, které nosí letušky Českých aerolinií nebo olympijští vítězové. Rodinná firma Vavi vyrábí již 27 let košile a dámské halenky. Věra Vávrová, majitelka společnosti, jejíž letošní obrat bude přes 20 milionů korun, si před pár dny převzala cenu pro jihočeského Živnostníka roku.

* Začněme tím, co je teď pro vás aktuální. Firmu budete předávat synovi.

Dělám to 27 let, což je dlouhá doba. Naše děti v tom vyrůstaly a syn Jiří se rozhodl, že bude pokračovat s tím, že se zatím věnuje obchodu, managementu a rozvoji. Umí dobře řeč, takže řeší i zakázky v zahraničí. Většinu času je v Praze. O víkendech ale bývá tady, takže je trávíme dohadováním (smích). Samozřejmě se objevují nějaké generační rozdíly, ale to je normální.

* Na čem se tedy neshodnete?

Většinou to jsou jen termíny. Máme velký nedostatek lidí, takže termíny jsou hodně těsné. Něco má být hotové, ale pak se objeví problémy, takže se dohadujeme, kdo za to může. Jsou to běžné věci. Jsem hlavně hrdá na to, že mám pokračovatele.

* Máte představu o tom, kdy byste firmu chtěla definitivně předat?

Těší mě, že se syn rozhodl převést výrobu mimo dům. Teď vyřizuje pozemek a stavební povolení. Nové výrobní prostory mají být pod továrnou Sak a práce by měly začít příští rok. Až bude hotovo, tak bych to předala. Úplně ale nezmizím. Máme málo pracovních sil, takže se věnujeme tomu, že bychom si zřídili vlastní učňovské školství. To bych vedla.

* Co vám nedostatek lidí způsobuje?

Nestíháme plnit zakázky a část výroby vyvážíme do zahraničí, což zajišťuje syn. Sice se řekne, že je tam lacinější pracovní síla, ale pak se počítá a ukazuje se, že to tak jednoduché není. Asi to vyřešíme přes pracovníky ze zahraničí. Tady je zkrátka neseženeme.

* Takže teď něco šijete v cizině?

 Ano, máme dohodu v Makedonii, kde šijeme 1,5 až 2 tisíce kusů měsíčně. Dostaneme látky, odvezeme je, hlídáme si výrobu a pak to vozíme zpět. Všechno si kontrolujeme.

* Proč jste si vybrali právě Makedonii?

Byla to náhoda. Syn poznal mladíka, který studoval v Praze. Byl to Makedonec a jeho tatínek měl továrnu na výrobu košil. Domluvili jsme se. Pro mě to byla výhoda v tom, že umí česky. Zároveň nás pustí do výroby, přijmou naši technologii a my si vše řídíme.

* S čím se kromě nedostatku lidí perete nejvíc?

 Problém je, že se zlikvidoval textilní průmysl, který měl ohromnou tradici. Všechny velké podniky skončily. Nebyla to přitom vina jejich, ale zákonodárců. Nevěnovali se tomu. Zlikvidovalo se také učňovské školství. To nám dělá největší starosti. Další věc je účetnictví. Jsme zahlceni zbytečnou administrativou.

* Bylo pro vás nejtěžší období v letech 1995 a 1996?

Rozhodně to bylo jedno z nejtěžších období. Chtěli jsme obsadit český trh. Měli jsme odběratele po celé republice. Pak přišlo levné zboží z Číny, a my nechtěli slevit z kvality. Bylo to náročné.

* Pojďme se zaměřit na samotný produkt. Odkud máte materiály?

Jezdíme po nejlepších veletrzích ve Florencii či Paříži. Materiály dovážíme z Rakouska, Itálie, Německa nebo Portugalska. Snažíme se také hledat české výrobce.

* Jak se produkt postupem času změnil?

Každý se ptá, co můžete změnit na košili? Mění se toho ale hodně – linie, kombinace látek, kvalita materiálů je jiná, děláme také kombinace látek a podobně. Dělají se puntíky, kostičky, vzorečky, proužky, zmenšují se tvary límečků, teď máme třeba celkem 11 tvarů límců. Je to jako skládačka.

* Poznáte na ulici svoji košili?

Holky vždycky vědí, komu košile šijí. Všimnou si jich pak třeba na hlasatelích v České televizi. Při tom hodnotí, kdo udělal lepší a podobně.

* Kdo patří mezi vaše nejzajímavější zákazníky?

Šijeme pro České aerolinie, Bosch, Škodovku, Air Banku, T-Mobile a určitě všechny velké firmy na jihu Čech. V minulosti byl jedním z těch slavných zákazníků Václav Klaus. Politiky ale nechci jmenovat. Je totiž jedno, jestli šijeme košili prezidentovi nebo panu Novákovi, který přijde do obchodu. S hrdostí šijeme také pro naše olympioniky i místní dechovku.

* Máte tedy nějakou zakázku, které byste chtěli dosáhnout?

Syn chce obchod v Londýně. Chtěl by více expandovat do zahraničí. Prioritou pro nás ale je Česká republika. Samozřejmě chceme celou výrobu soustředit v Čechách.

* Do zahraničí ale už něco prodáváte, o jaké země jde?

Košile jsme dodávali do Kanady, Německa či Rakouska.

* Přišla někdy nabídka, že byste firmu prodali?

Můj muž to při složitějších obdobích vždycky prodával nebo zavíral (smích). Nabídka asi někdy přišla. Nikdy jsme o tom ale neuvažovali. Není to pro nás aktuální.

***

Těší mě, že se syn rozhodl převést výrobu mimo dům. Teď vyřizuje pozemek a stavební povolení. Nová továrna bude pod firmou SAK. Holky vědí, komu košile šijí. Všimnou si jich pak třeba na hlasatelích v České televizi. Při tom hodnotí, kdo udělal lepší a podobně.