Příběhy úspěšných > Ladislav Sluka: Už od osmi let mám rád gotiku

Ladislav Sluka: Už od osmi let mám rád gotiku

Ladislav Sluka, řečený Kocour, nezapře, že svému povolání doslova propadl. Vyrábí gotický nábytek, studuje způsoby jeho konstrukce, chodí v gotickém oblečení a sní, že jednou bude bydlet v gotické tvrzi.
26. 09. 2018 | Živnostník roku

Čemu se věnujete?
Zabývám se výrobou a zkoumáním gotických kusů nábytku. Po studiu se snažím konstrukčně vymyslet, jak ten nábytek asi mohl vypadat, protože vycházím hodně z iluminací a různých nástěnných maleb, a pak se snažím ten nábytek vyrobit a povrchově upravit tak, jak se to dělalo v gotice.

Říkáte, studujete… Studoval jste nějak i ten obor?
Já jsem jako dítě chtěl být buď kastelánem, nebo vyrábět gotický nábytek, takže – tím, že jsem nešel na toho kastelána – tak jsem začal studovat soukromou střední průmyslovou školu nábytkářskou v Liberci, pak jsem studoval dva roky v Písku vyšší odbornou školu restaurování nábytku a kovařinu, protože jsem si říkal, že i kovařina s nábytkem souvisí. Při tom jsem si dělal dvouleté dálkové studium památkové péče v Praze.

Jaký je zájem o něco tak specifického, jako je gotický nábytek?
Zájem roste, protože se v současné době hodně investovalo do oprav zchátralých objektů a není možné do těch objektů dát stálou expozici s originály, protože gotického nábytku se u nás moc nezachovalo. A když do gotického interiéru dáte rokokové stoly a empírové hodiny, tak to není tak dokonalé, jako když se tam dají alespoň kopie gotického nábytku.

Takže pracujete pro hrady, zámky…
Hrady, zámky, občas nějaké sběratele a samozřejmě nějaký můj nábytek byl hodně na putovních výstavách.

Co je nejobtížnější na vlastní práci?
Nejtěžší je něco dodělat… Je to hodně o mně, protože já mám někdy něco rozdělaného, a pak vidím obrázek nějakého jiného gotického kusu, a pak mě napadne, že bych to ještě v mezičase třeba ještě zkusil vyrobit. Hodně věcí je rozdělaných, ale většinou to dobře dopadne.

Máte tedy rozdělaných několik kusů souběžně a na tom pracujete?
Ano, ale když pracuji na třech čtyřech kusech najednou, každý je jinak veliký, má jiné vzorování, takže ve výsledku je stejně každý kus originál.

Jsou to věci na zakázku, nebo děláte takzvaně „do foroty“, a pak se najde uplatnění?
Zjistil jsem, že musím dělat hodně na sklad, protože když se ozvou lidé, tak většinou mají nějaké termíny. A když řeknou, že za dva měsíce mám udělat pět kusů nábytku, tak se to ručně tímto způsobem nedá stihnout. Takže nabídnu z toho, co mám, a pak se jeden nebo dva kusy dodělají.

Jak vypadá vaše dílna?
Já mám malinkatou dílničku. Tam je specifická ta vůně dřeva, popřípadě různých přírodních barev. Vybavení mám pro restaurování nábytku, s čímž jsem začínal, a z toho přejít na ruční výrobu gotického nábytku není už tak problematické. Takže mám dláta, pilky, nebozezy, které jsem teď začal hodně používat.

Jaké využíváte postupy tak, aby odpovídaly době gotiky?
To je zhruba patnáctiletý vývoj. Díky kamarádům, kteří jezdí po Evropě a fotí mi různé zachovalé originály. Vyfotí mi truhlu zespodu, zezadu, otevřou ji, a díky tomu já můžu proniknout do té konstrukce středověkého nábytkářství. Fotka na internetu nic neřekne, není zaměřená na to, co člověk potřebuje. Je to dlouholetý výzkum podle fotografií a dochovaných originálů.

Do jaké míry se práce promítá do vašeho života?
Já už asi od osmi let mám rád gotiku, takže teď už takových osmnáct let chodím čistě v gotickém oblečení a sním o tom, že jednou budu bydlet v gotické tvrzi, kde budu mít koně a dravce a budu tam spokojeně hoblovat gotický nábytek.