Příběhy úspěšných > Magdalena Válková: Dodávat mošt do nejlepších restaurací světa? Ne, chci, aby jejich majitelé jezdili za námi

Magdalena Válková: Dodávat mošt do nejlepších restaurací světa? Ne, chci, aby jejich majitelé jezdili za námi

Víno a hrozny ji provází už od malička. Není proto překvapením, že vinná réva se pro ni stala osudnou. Magdalena Válková vyrábí tradiční vinný mošt a po právu si za svůj lahodný nealkoholický nápoj vysloužila ocenění Česká spořitelna Živnostník roku 2016 Jihomoravského kraje. Proč se rozhodla právě pro mošt, jak těžké je v dnešní době prosadit s něčím novým a jaké jsou trendy a strasti současného podnikání? Nejen o tom v našem společném rozhovoru.
24. 10. 2016 | Živnostník roku Rozhovor

Popište, co stálo u zrodu vašeho podnikání?
Chvíli jsem žila mimo Slovácko, ale celý svůj život jsem věděla, že se vrátím zpět a přemýšlela jsem, čím bych se tu mohla živit. Chtěla jsem pracovat buď v regionální turistice, nebo najít nějaký pro Slovácko typický produkt, do kterého bych se mohla vrhnout naplno, navrátit mu prestiž a zároveň přidat nový lesk. Nakonec padla volba na mošt a to i z toho důvodu, že bratr má vinařství a tedy nebylo potřeba nabírat zkušenosti nikde jinde. Doučila jsem se pasterizaci a mohla jsem začít.

Co je při výrobě moštu nejdůležitější?
Nesmí dojít ke kvašení. Přes to nejede vlak, protože naše mošty jsou čistě nealkoholické a to bez výjimky. Občas je to složité, protože některé hrozny kvasí už jako bobule.

Čím se odlišujete od jiných výrobců?
Především kvalitou hroznů a jejich zpracováním. Suroviny nakupuji od místních zemědělců a specializovaných podniků, kteří dokážou vypěstovat hrozny prvotřídní kvality s vysokou cukernatostí. Všechny hrozny jsou sbírané ručně a je kontrolovaná jejich kvalita. V podobě vína vyhrávají světové soutěže, já z nich vyrábím nealkoholický mošt.

A to vše děláte sama?
Ano, je to čistě rodinné podnikání. Pouze sezónně máme brigádníky. Sezónní část se skládá ze sběru a výroby a zbytek roku je lepení etiket, propagace a celkově prodej.

Jak těžké bylo lidi nalákat na vinný mošt, přeci jen většina zná spíše jablečný?
Začátky byly komplikované. Obchody neměly zprvu vůbec zájem a lidé, jelikož výrobek neznali, tak ho ani nekupovali. Nezbývalo mi nic jiného, než vrhnout se na ne zcela obvyklou cestu: nejprve seznámit s výrobky zákazníky, aby vzrostla jejich poptávka u obchodníků. Využívala jsem každé příležitosti a navštěvovala nejrůznější jarmarky, prezentace, slavnosti a akce pro širokou veřejnost, otevírala láhve a dávala lidem ochutnat. Vysvětlovala jsem jim, že se jedná o tradiční výrobek, který mnozí z nich znají z vinobraní. Postupem doby se mi však podařilo zákazníky přesvědčit, poznali, jak jsou mošty dobré, zdravé a lahodné. Vyžádali si je i ve svých oblíbených vinotékách a obchodech se zdravou výživou. Situace se zlepšila, ale doteď si 70% prodáváme sami. I když už přišla nabídka od řetězce, myslím, že náš výrobek do něj prostě nepatří.

A kde všude můžeme vaše mošty vidět?
V současné době se naše mošty prodávají na více než dvou set prodejních místech v České republice, avšak najdou je zákazníci i na Slovensku, v Polsku a Velké Británii.

Je nějaká vysněná meta?
Určitě. Už od začátku je naší vizí to, aby byl náš výrobek symbolem, který si lidé ze Slovácka odvezou. Také bych ráda, aby každý, kdo přijede, měl šanci poznat, co to obnáší, jak vypadá hrozen, jak vypadá vinice, kolik práce za tím stojí a třeba si i celý ten proces vyzkoušet. Protože jestli mě něco dokáže fakt naštvat, tak jsou to dvě věci. Když někdo řekne, že je víno drahé a když si někdo myslí, že si jen foukneme do báně a je hotovo. (smích)

A čím to je?
Myslím si, že je to dané dnešní dobou. Lidé si představují, že je hrozně jednoduché, ale pokud to děláte stále tak, jak před sto lety, tak je to dřina, která ale opravdu stojí za to!

Je třeba jedním z cílů moštárnu ještě více propojit s regionální turistikou?
Ano, určitě. Už dnes máme v jednom komplexu moštárnu, prodejnu a ještě bych ráda přidala penzion. Pak to bude vše v jednom. Lidé se budou moci ubytovat, nakoupit, projít si vinici a třeba si i vyzkoušet výrobu.

Pozorujete v rámci jihomoravského podnikání nějaký zajímavý trend?
Mošty teď jedou ve velkém, ale pokud se mám nad něčím zamyslet, tak se skvěle rozvinula Pálava. Tam jsou v propojení turistiky a regionu mnohem dál. Lidé zjistili, že to co dělají celý život jak oni, tak generace před nimi, může sloužit jako obživa. Stejně tak jsme to udělali my. Mošt byl dlouho pouze sezónní záležitostí. Pálava už je ale hodně komerční, i díky filmům a seriálům. Takže jsem na jednu stranu ráda, že si Slovácko stále zachovalo tu svoji malebnou tvář.

Je něco, co vám podnikání vyloženě komplikuje?
Celkově mě hodně vytáčí český styl byrokracie. Už dříve jsem měla nápad na výrobu kosmetiky z vína, ale to je tak nesmyslný proces, taková mašinérie, že to vzdáte už na začátku. Lidé mají úžasné nápady, ale u nás není žádný speciální režim či program pro malé živnostníky. Každý si myslím, že máte už do začátků milióny.

Abychom skončili na pozitivnější notu. Je třeba nějaké místo či restaurace, kde byste své mošty ráda viděla?
To vám teď asi neřeknu. Takové místo asi není. Já chci, aby všichni ti, kteří ty nejlepší podniky vlastní dojeli na Slovácko. (smích)