Markéta Blažková: Lidé k nám jezdí jako na chalupu | Firmaroku.cz
Příběhy úspěšných > Markéta Blažková: Lidé k nám jezdí jako na chalupu

Markéta Blažková: Lidé k nám jezdí jako na chalupu

Jindřichohradecko, Třeboňsko, Česká Kanada. Tam všude je to z jejího penzionu v Příbrazi kousek. Ale nejen proto se stala vítězem kategorie MONETA Živnostník roku 2021 Jihočeského kraje. Rozhovor zde!
30. 09. 2021 | Živnostník roku

Čemu se věnujete?
Věnuji se již patnáct let ubytovacím službám. Provozujeme rodinný penzion v Příbrazi na Jindřichodradecku a konkurenční výhodou penzionu je to, že máme ještě dva a půl tisíce metrů čtverečních přírodní zahrady, což hosté kvitují s velkým povděkem.

Co to obnáší mít rodinný penzion a vkládat do té práce srdce, jak říkáte?
No obnáší to strašně moc. Pokud bych to nedělala srdcem, tak by to asi nešlo, protože nejde jen o to ubytovat hosty, ale protože jsme rodinný penzion, tak já tam zastávám funkci manažera, marketingovou činnost, ale zároveň funguji jako zahradník, účetní, kuchař, všechno v jednom. To je ale právě možná výhoda, protože to není stereotyp. Každou chvilku děláte něco jiného, ale hlavně děláte s lidmi a to mě hrozně baví.

Kdo k vám jezdí?
Z osmdesáti procent rodiny s malými dětmi, ale jezdí pravidelně třeba i skupinky seniorů nebo cyklistů. Okolí je pro ně výhodné.

Jak jste zvládla uplynulé nelehké období a jak to vypadá teď?
Neříkám, že nás to nezasáhlo, ale je pravda, že jednak vedeme podnikání tak, že myslíme na zadní kolečka, jednak máme spoustu hostů, kteří se vracejí, takže tu dobu, kdy bylo zavřeno, jsme dokázali z devadesáti procent přebookovat třeba na podzim. Jsme na Třeboňsku, takže zimní uzávěra se nás nedotkla. Dotkla se nás ta dvě jara. Ale v podstatě, jakmile jsme otevřeli, tak pak jsme jeli čtyři pět měsíců v kuse se stoprocentní obsazeností. Kovidové období nebylo příjemné, především po psychické stránce, když vám někdo zakáže pracovat a nemůžete, tak to je možná ještě horší než finanční stránka věci.

Dalo se toho využít třeba pro rekonstrukce nebo plánování?
Určitě. V konečné fázi, když to hodně zbagatelizuji, tak už jsem neměla, kam bych nasázela květiny, byly úplně všude. Měli jsme uklizeno třikrát kolem dokola. Samozřejmě nějaké opravy probíhaly, ale spíše jsme tu práci v konečném důsledku hledali.

Jaké jsou kapacity penzionu?
Máme devět apartmánů, čtyřicet lůžek.

Co je pro zákazníky zajímavé v okolí?
Já bych řekla, že Příbraz má takovou unikátní polohu. Je uprostřed a od nás je 15 kilometrů do Jindřichova Hradce, do Třeboně, do Chlumu u Třeboně a do Lomnice nad Nežárkou. Jsme takový střed a je zajímavé to, že jak jsme na rozhraní Třeboňska a České Kanady, tak si cyklisté mohou vybrat. Ti náročnější, kterým nevadí kopce, jedou na Kanadu. Ti, co vyjedou na kole jednou za rok, směřují na Třeboňsko. Samozřejmě je to příroda, to je bez diskuzí a klasika památky, Třeboň, Hradec. I my sami nabízíme určité volnočasové aktivity, když už hosté jsou u nás třeba poněkolikáté a nevědí, tak jim nabízíme různé outdoorové hry, hodně propagujeme orientační běh.

Klientela je stálá? Je to pro vás dobře nebo ne?
Řekla bych, že tak padesát procent hostů se vrací. Já sama, která ráda poznávám nové kraje, tomu moc nerozumím, ale de facto spousta lidí k nám jezdí jako na chalupu. Každoročně se vracejí, někdo i na čtrnáct dnů. Je to pro nás příjemné, protože vidíme třeba jak ty děti rostou. Je to pro nás snazší, nemusíme nikomu nic vysvětlovat, všichni vědí co a jak, někteří jezdí s cílem, co je tady nového, co se za ten rok změnilo. Je samozřejmě fajn, když přijedou noví hosté, kteří nám trošičku rozšíří obzory. Já úplně miluji, když ti hosté mají samozřejmě různá povolání a čerpáme od nich různé informace, poučíme se. Já jsem hodně komunikativní, i když musíte najít hranici, abyste hosta neotravoval, ale mnohdy fungujeme i jako vrby, svěřují se nám. Takže i po této stránce si u nás lidé možná trošičku odpočinou.

Jak si potom sama odpočinete?
Odpočívám přes zimu, protože to moc hostů nemáme. Takže dovolenou trávíme přes zimu a já si říkám už několik let, že bych si asi zaplatila nějaký kurz tvůrčího psaní, protože to je takových příběhů a takových zážitků, že si říkám, že je škoda, aby to zapadlo.

Jaká je konkurence ve vašem mikroregionu?
Já to dost těžko můžu posoudit, protože je rok 2021 a my přijímáme rezervace na rok 2023. My spíše fungujeme tak, že máme plno a pokud ostatní penziony trochu více známe a víme, že to tam funguje, tak je doporučujeme.

Na co nového se můžou zákazníci těšit nebo už je to u vás dokonalé?
Dokonalé asi ne. Momentálně už jsme ve fázi, kdy po patnácti letech obnovujeme, aby vše bylo na dobré úrovni, aby se hosté cítili příjemně a spíše děláme drobnosti typu, že budeme dělat elektronickou  bránu, aby to bylo příjemnější, ale není to už nic zásadního.