Jaký je podle vás hlavní důvod vašeho vítězství?
Upřímně, moc jsem nečekal, že bychom mohli vystoupat na stupínek nejvyšší, ale vzhledem k tomu, že jsem začínal v garáži a po celou historii firmy vnímám, jak roste, udělali jsme od doby, kdy jsme se synem založili s.r.o. obrovský pokrok a náš obrat roste každý rok minimálně o 50%.
A kdy nastal ten zlom? Přechod z malého byznysu na firmu?
V roce 2008 a od té doby to opravdu letí. Na začátku byla malá rodinná firmička, klasická lakovna. Když ale syn vystudoval ekonomii a mezinárodní obchod, staly se dvě skvělé věci. Starý praktik se dal dohromady s ekonomem, který má drive a skvělé manažerské schopnosti. Syn se tak prostě narodil. Na začátku firmy jsem hlídal výrobu a on sháněl kšefty.
A jak se byznys vyvíjel?
Když jsem měl tu malou firmičku, s pěti zaměstnanci, zrekonstruovali jsme první halu a najednou přišla krize v automobilovém průmyslu. My jsme měli vše rozdělané, rekonstruovali jsme dál a investovali ještě víc. Všichni na nás koukali a říkali nám, Hajdíci, vy blázníte. Všichni utlumovali a my navyšovali. Prostě jsme do toho šli naplno a velká výhoda té doby byla, že stavební firmy stavěli prakticky za náklady a tak jsme výrobní haly udělali za celkem malé peníze a dokonce jsme vyhráli druhé místo za nejlepší zrekonstruování starých objektů.
Když se řekne lakování, jen málokdo si představí, že se tím dají vydělávat miliony.
Já vám to řeknu upřímně, opravdu obrovský faktor je můj syn. On má obchodní dar od boha. Ze začátku jsem na jednání chodil s ním a on to má prostě v krvi. Ví, co zákaznici potřebují, ví jak si je získat, dokáže je přesvědčit, že kvalita i cena je u nás nejlepší. Někdy nejsme levnější než konkurence, ale kvalita je vždy na naší straně. Lak od nás se vám totiž nikdy loupat nebude.
Sám jste se přesunul do oddělení výzkumu a vývoje. Jaký je jeho hlavní cíl?
Především zkoumáme barvy. Lakujeme dveře do vlaků po celé Evropě, a když vám na to přišly barvy od deseti dodavatelů, stalo se třeba, že některé v zimě zmrzly nebo jsme nalakovali půlku vlaku a najednou se to začalo loupat. Teď je to tak, že u každého materiálu, který k nám vstoupí, přezkoumáme, zda je v pořádku. A hlavní výhoda? Nikdo si nám nedovolí poslat špatný materiál, protože mi to díky našemu oddělení ihned poznáme.
A je ještě nějaká specialita vašeho oddělení?
Jeden bod je kvalita a zkoumání barev zvenku a pak jsou tu nové zakázky. Výzkum a vývoj provede u každé nové zakázky předvýrobu a zhodnotí, jestli to bude ziskové nebo jestli to vezmeme třeba pro zviditelnění. Každá nová zakázka jde tedy pes naše oddělení. Máme tam ale například i aplikační techniky, kteří učí správně lakovat.
Vyvíjíte i nové metody, stroje?
Roboty ne, ty už jsou dávno daní, ale veškerá technika jde dopředu a tak se i mi snažíme držet krok. Třeba syn se teď zaobírá tím, že do roka chceme postavit galvanovnu. Uvedu příklad, abyste to pochopil. Když otevřete auto, všechny kliky jsou chromované, z plastu. Takže chceme umět chromovat také plast. O to je teď velký zájem.
Pro koho dodáváte?
Do nejrůznějších automobilek. Jsme zákaznická lakovna. Ale snažíme se to roztříštit, aby to nebyly jenom auta, takže děláme vlaky, luxusní nábytek, budeme stavět lakovnu na lakování těžkých konstrukcí a lakujeme také velké elektrické skříně.
Trápí vás nedostatek kvalifikované pracovní síly?
Ano, ale obecně je problém s nedostatkem lidé. Firmy rostou a sehnat schopné lidi je opravdu těžké. My jsme zareagovali tím, že já osobně mám na starosti školu lakýrníků, kde si z vlastních lidí vychováváme plnohodnotné a schopné lakýrníky.
Nedá se už lakování plně automatizovat?
Ano, část dělají roboti, ale pak jsou tu ruční provozy. Roboti jsou na velkosériové zakázky, kde musí být jeden kus jako druhý a odchází po tisících. Ale pak je tu luxusní nábytek. Třeba kuchyňská linka ve dvou barvách. Robot by ji sice nalakoval, ale nebylo by to efektivní.
A když jste začínal, jaký byl plán?
Patnáct let jsem lakoval auta. První zlom přišel, když mě oslovila laminátka na plastové díly do tramvají. Tam jsem začal zjišťovat, že lakování průmyslové výroby je lepší než lakování aut. U sériové výroby je dobré, že víte už předem kolik a co budete lakovat. Druhá zlomová zakázka byla pro Brano. Lisovali ruční brzdy pro automobilky a neměli vlastní lakovnu. Tak jsem pro ně, tehdy ještě v domácích podmínkách, začal lakovat. Syn byl v té době na studiích a už měl v sobě velké podnikatelské nadání. Musím opravdu zdůraznit, že to on táhne firmu dopředu. Lidé mu věří, jdou za ním.
Faktorem X je tedy váš syn?
Jednoznačně Filip. Já jsem mu svůj podíl s klidem na duši předal, protože když vidím, jak se někteří starší drží své pozice ve firmě zuby nehty, je mi jich líto, protože kdyby to předali, už bude jejich byznys dávno dál a dobře by se měli všichni.
