Příběhy úspěšných > Miroslav Bartoš: Myšlenkově jsme celý segment posunuli

Miroslav Bartoš: Myšlenkově jsme celý segment posunuli

Pomáhat těm, kteří to skutečně potřebují a zároveň svým podnikáním celosvětově uspět. Co může být více?
28. 09. 2020 | Firma roku

Pojďme říci něco o vaší společnosti?
Jsme firma, která se orientuje na bezbariérovou dopravu zdravotně postižených. Všechno, co se týká dopravy a zdravotně postižených, tak to je základ naší činnosti.

Jsou to jen auta, nebo i něco dalšího?
V podstatě se to týká převážně vozidel.

Co konkrétně na autech upravujete?
Kromě jednodušších úprav, jako jsou ruční řízení pro člověka, který chce řídit, tak především náš nosný program jsou bezbariérová auta, kdy vezmeme standardní vozidlo a přestavíme ho tak, aby bylo bezbariérové, aby to bylo – my říkáme – univerzální auto, aby bylo běžně použitelné v každodenním životě, ale zároveň dávalo možnost jednoduše přepravovat vozíčkáře.

Kolik aut ročně upravíte?
Pokud budu mluvit o České republice, tak uděláme kolem sta vozidel na ruční ovládání a kolem sedmdesáti bezbariérových vozidel, a pak vyrobíme asi dalších 250 bezbariérových vozidel, které posíláme do okolních států.

Jak jste se tam dokázali prosadit?
Prosadili jsme se tím, že naše výrobky jsou dobré a inovativní. A přišli jsme s úplně novým konceptem, myšlenkově jsme celý segment posunuli z toho, jak byl dříve vnímaný, že jsou to speciální auta pro vozíčkáře a nejsou pro běžný provoz. Základní myšlenka našeho úspěchu byla v tom, že my neděláme speciální auta pro vozíčkáře. My stavíme bezbariérová auta, které jsou univerzální a použitelná v běžném životě a zároveň dávají možnost vozíčkáře jednoduše přepravovat.

Je to celosvětový unikát, nebo jak je to s konkurencí?
Samozřejmě, že konkurenci máme, je to zejména v zahraničí, v Evropě, v USA. Naše výhoda, tehdy v té době, kdy se nám podařil tento úspěch, byl v tom, že od nás nikdo nečekal, že by mohl někdo z České republiky přijít a ukousnou jim trh. A úspěch byl právě v tom, že jsme změnili ten koncept. A tím jsme předběhli konkurenci o tři čtyři roky. To nám dalo možnost vybudovat si dealerskou síť v zahraničí, vyškolit si partery, udělat pobočky, a tím pádem jsme se opravdu etablovali a zaujali jsme významné místo na světových trzích.

Skokem se vraťme na začátek, to bychom asi měli říci, jak jste se k oboru vůbec dostal?
Úplně prvním momentem bylo, že jsem měl kamaráda, ten už bohužel zemřel, který zhruba ve čtyřiceti letech dostal mozkovou příhodu a ochrnul na půl těla. A v té době jsem přemýšlel, jak mu pomoci. Protože když se člověku v podstatě během vteřiny otočí svět na ruby, tak mobilita patří k jedněm z klíčových momentů, jak se může začlenit nazpátek do společnosti. Takže to byl takový prvotní impuls, kdy se mi podařilo sehnat dostatek informací, jak by se to nechalo udělat. Koupil jsem první zařízení v Anglii a to jeho auto jsem přestavěl. On samozřejmě jezdil, já jsem měl dál svoji práci, ale pak jak člověk jde životem, tak se mění priority, a tak jsem si říkal, že teď je asi můj čas zkusit něco, co bych mohl dělat. Takhle jsem to v té době prostě cítil, ale nikdy by mě nenapadlo, že se firma takhle rozvine.

Jak dlouho, je to od tohoto okamžiku, jinými slovy, jak dlouho podnikáte?
Ten první impuls přišel v roce 1994, pak jsem začal vnímat, jak to funguje v České republice a viděl jsem díru na trhu, zejména v té oblasti, jak to dělat, jak přistupovat ke zdravotně postiženým. Ten první člověk mi pak po pěti letech řekl, že jsem přišel zrovna v okamžiku, kdy skončil svoji sportovní kariéru, byl v reprezentaci za basketbal, byl velice aktivní, a já jsem přišel a dal jsem mu další směr života.

Jaký je výhled společnosti, kam by se mohla posouvat?
My jsme závislí na automobilovém průmyslu. Záleží na tom, jaká bude konstrukce vozidel, s čím přijdou vývojáři. Naštěstí máme už dobrou reputaci, máme přístup přímo k automobilkám do jejich vývoje, takže s námi sdílejí data už v okamžiku, než auta uvedou na trh a podle toho stavíme naše výrobky. Ale základ je dělat taková auta, která těm postiženým budou vyhovovat. Neděláme v tom kompromisy, že tady to bude takhle a trošku polevíme. Radši to uděláme složitější, ale aby to fungovalo.

Pro jakou škálu postižení jste schopni vůz upravit?
Samozřejmě důležité předpoklady jsou vnímání, reakce. To když není, tak technicky auto přestavět jde, ale nebude to fungovat, protože ten člověk by byl nebezpečný na silnicích. Takže základní předpoklad je mít vnímání a reakce v pořádku, mít určitou sílu buď v rukou nebo nohou, a pak už se dá nalézt technické řešení, jak to udělat.