Představme jednoduše tomu, kdo nemá představu, čemu se věnujete, co je předmětem vašeho byznysu?
Naším byznysem je řešení informačních systémů pro dopravu, logistiku a spedici. Řešení znamená, že vyvíjíme informační systémy, které pak u našich zákazníků nasazujeme a posléze některé ze systémů i provozujeme v našem datacentru a zákazníkům poskytujeme podporu při provozování našich systémů.
Takže je vaše práce o softwaru, nebo i o hardwaru?
U nás je to hlavně o softwaru, i když některým zákazníkům dodáváme i hardware. Máme v našem novém sídle, které jsme postavili před pěti lety v Olomouci, moderní datové centrum, takže některé informační systémy pro naše největší zákazníky provozujeme i v tomto datovém centru. Z těch nejvýznamnějších se jedná o dispečerské systémy pro řízení vlaků, které provozujeme pro manažera infrastruktury, což je Správa železniční dopravní cesty a také z našeho datacentra řídíme vlaky na Slovensku. Můžeme říci, že všechny vlaky, které jezdí po českých a slovenských kolejích jsou řízeny 24 hodin denně z našeho datacentra.
Co všechno informační systémy pro železnici zahrnují?
To, co my jsme nahradili našimi informačními systémy, jsou veškeré informace o tom, kudy a kde vlaky jezdí. Představme si, že na síti České republiky denně projede 10 tisíc vlaků a informace o těchto vlacích měli dříve dispečeři na papíře. V dnešní době používají výpočetní techniku a naše informační systémy a ty informace už na papíře nemají. To znamená, že kdyby došlo k výpadku, tak ztratí přehled, kde se vlaky pohybují. V okamžiku, kdy by výpadek byl delší než hodinu, tak se vlaky musí zastavit, protože už se ztrácí přehled, kde jaký vlak je a jakým způsobem se pohybuje. Z tohoto důvodu je i klíčové mít v rámci datacentra veškerý hardware zdvojený až ztrojený. Jsou to systémy, které mají 99,99 % provozního zabezpečení.
Říkal jste, že ve světě jste známí, ale v České republice je toto první ocenění. Co se k tomu dá říci?
Je to velký úspěch, protože jsme patrioti. V Olomouci máme sídlo a hlavní office. Máme zde zhruba 150 lidí, je tu nepřetržitý provoz datacentra. Je to ocenění naší práce, postupně se zde o nás více a více ví, protože my, jako specialisté na železnici, se hodně pohybujeme i v rámci evropských struktur. Jsme velmi aktivní členové Asociace evropského železničního průmyslu, což je organizace, která zastřešuje železniční průmysl v rámci Evropy a snaží se železnici posunout ve směru budování jednotné evropské železniční sítě. To laicky řečeno znamená, aby vlaky jezdily bez omezení přes hranice v rámci celé Evropy, aby každá lokomotiva mohla jet přes celou Evropu, nemusela se na hranicích přepřahat, čímž by se železniční doprava zrychlila a lépe sloužila veřejnosti, ať už pro přepravu osob, tak i přepravu zboží, protože je to jednoznačně ekologická přeprava. Když vidíme, jak jsou dnes přecpané dálnice a kamiony, tak opravdu ta priorita posunout železnici a vytvořit jednotný evropský železniční prostor je důležitá.
Jak jste se a kam se svými technologiemi dostali na evropské půdě?
Na evropské půdě jsme historicky vytvořili jakousi evropskou databanku informací potřebných pro přepravování zboží po železnici. To jsou takové základní informace, které potřebujeme o tom, jaké zboží, za jakou cenu, do jaké stanice a na jakou vzdálenost chceme přepravit. Toto byl náš první produkt, už jsme na trhu 25 let. S těmito produkty, protože tyto informace nebyly k dispozici, se nám povedlo získat klienty v rámci celé Evropy. V současné době máme více než tři sta zákazníků s tím, že postupně jsme na to navazovali technické informační systémy, které poskytujeme jak pro manažery dopravní infrastruktury, to jsou ti, kteří vlastní koleje, tak pro samotné dopravce, kteří provozují osobní nebo nákladní dopravu, a spediční firmy, které jim dělají servis. Z tohoto pohledu jsme nějakým způsobem obsadili Evropu a co se týče informačních systémů, tam jsme aktivní hlavně v rámci zemí střední Evropy.
Jak vy sám jste se dostal k tomuto oboru?
Já pocházím ze železničářské rodiny. Vystudoval jsem informatiku v Brně, přímo obor elektronické počítače a po škole jsem nastoupil do výpočetního střediska v Olomouci, kde se tenkrát sešla velmi silná skupina odborníků na informatiku a železnici, a po revoluci jsme postupně dospěli k tomu, že se chceme osamostatnit.
