Aktuality > Odborník PwC Legal: Odpovědnost jednatele z pohledu věřitele obchodní společnosti

Odborník PwC Legal: Odpovědnost jednatele z pohledu věřitele obchodní společnosti

Jednatel obchodní společnosti ji zastupuje navenek a stará se o obchodní vedení. Zvláště je od něj vyžadována loajalita vůči zastupované společnosti a při jejím zastupování jednat s péčí řádného hospodáře. Dostojí-li jednatel všem svým zákonným povinnostem, zpravidla za škodu neodpovídá ani neručí. Není-li obchodní společnost schopna splácet své dluhy, ať už z důvodu špatné situace na trhu nebo nešťastného investičního rozhodnutí, riziko nese v takovém případě pouze věřitel této společnosti.

Na rozdíl od výše uvedeného, k odpovědnosti jednatele povede porušení jeho povinností při zastupování obchodní společnosti. Pokud tedy výše uvedené investiční rozhodnutí bylo učiněno s vedlejším úmyslem nebo z důvodu zanedbání dostatečné přípravy a neinformovanosti, může to být důvodem jednatelovy odpovědnosti.

Za své dluhy odpovídá sama společnost a dojde-li ke škodě, je potřeba se obrátit v prvé řadě na ni. Role jednatele nabývá na významu až tehdy, kdy vzhledem ke špatné finanční situaci není zastupovaná společnost schopna řádně dluhy plnit a její majetek se stal zcela nedostačujícím vůči jejím závazkům. Pokud k takové situaci dojde, mohou se věřitelé domáhat odpovědnosti jednatele v rámci třech typů řízení.

1. Postup v rámci občanskoprávního řízení

Domáhání se svých práv prostřednictvím občanskoprávního řízení není pro věřitele vždy nejpříznivější. Oproti níže uvedeným variantám je potřeba počítat s nejvyššími náklady řízení, a to často při nejisté důkazní situaci, neboť přístup k patřičným dokumentům má povětšinou právě pouze žalovaný jednatel.

Občanskoprávní řízení na druhou stranu nabízí možnost uplatnit nárok na náhradu škody jednatele obchodní společnosti v nejširší možné míře, a to s právním nárokem na rozhodnutí o výši způsobené škody. Není-li obchodní společnost schopna hradit své dluhy, může se často v konečném důsledku jednat také o jediný způsob, jak se domoci svých práv.

2. Postup v rámci insolvenčního řízení

Jednatel má ze své činnosti být schopen rozpoznat, kdy se zastupovaná společnost nachází v úpadku. Tato skutečnost pak musí být bez zbytečného odkladu oznámena formou insolvenčního návrhu. Pokračuje-li tedy jednatel v zastupování obchodní společnosti, aniž by rozpoznal a oznámil její úpadek, může jejím věřitelům odpovídat za škodu v této souvislosti vzniklou.

Prostřednictvím insolvenčního řízení lze vymáhat pouze škodu spojenou s pozdním podáním insolvenčního návrhu. Zahájení insolvenčního řízení na popud věřitele je také podmíněno zaplacením zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši až 50.000,- Kč. Právě výše zálohy je důvodem nízké iniciativy ze strany věřitelů, neboť její návratnost je mnohdy nejistá.

3. Postup v rámci trestního řízení

Zahájení trestního řízení není podmíněno zaplacením soudního poplatku, který jinak, v závislosti na výši vymáhané částky, může dosahovat až statisícových částek. Tato zdánlivá výhoda je kompenzována tím, že soud není povinen přiznat poškozenému nárok na náhradu škody. Toto učiní pouze v případě a v takovém rozsahu, které považuje za nesporně prokázané. Jinými slovy na rozhodnutí o náhradě škody v trestním řízení není právní nárok a soud není povinen bez dalšího rozhodovat tak, že jej přizná.

Trestní řízení slouží primárně k rozhodnutí o vině a trestu obžalovaného a není neobvyklé, že poškozený je odkázán se svým nárokem do občanskoprávního řízení. Pravomocné rozhodnutí z trestního řízení o vině obžalovaného značně upevní postavení věřitele v navazujícím řízení, ale je nutné počítat se zdlouhavostí celého procesu.

V případě jednatelů obchodních společností se můžeme nejčastěji setkat s obviněním ze zpronevěry, podvodu, způsobení úpadku nebo porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Michal Jekielek
PwC Legal | Senior Associate