Příběhy úspěšných > Pavel Sobotka: Toho ocenění si vážím čím dál více

Pavel Sobotka: Toho ocenění si vážím čím dál více

Majitel veleúspěšné brněnské firmy Frentech Aerospace, která vyrábí vesmírné technologie, a jenž v loňské silné konkurenci firem dosáhl v soutěži Vodafone Firma roku na tu nejvyšší metu, odpovídal na naše otázky.
29. 08. 2018 | Firma roku

Na jakých projektech právě pracujete?
Mimo běžnou výrobu pro letecký průmysl a přístrojovou techniku pracujeme na některých vesmírných projektech. Těch je více, a proto uvedu jen některé. Pokračujeme v práci na projektu J-Boom (rameno složené ze tří segmentů o celkové délce 10,5 metru), „Canister“ (část přistávacího modulu mise ExoMars2020, ve které bude zabudován přistávací padák), díly do turbo-čerpadel ARIANE 5, kryostaty pro satelitní systém MTG a také nový projekt Magnetic diverter pro satelit ATHENA, na kterém spolupracujeme s VÚT Brno a LK Engineering.

Proč myslíte, že se v České republice daří technologickým firmám, které jsou schopné obstát i ve světové konkurenci? Ukázal to nakonec i loňský ročník, kde jste nebyli jediným finalistou z oblasti technologií světové úrovně pro strojírenství, automobilový, letecký nebo ve vašem případě dokonce vesmírný průmysl…
Podívejte se do historie a najdete mnoho příkladů, kdy jsme s českými myšlenkami a produkty stáli na špičce. Částečně to může být tradice (máme na čem stavět), částečně odbornost a pracovitost českých techniků a dělníků a jistě jsme měli vzdělávací systém na dobré úrovni. Bohužel jsme z něj ale ustoupili a to může být problém (na základních školách jsme zrušili dílenskou praxi, učiliště se bojíme nazývat učilištěm a dáme jim název Manažerská škola a je toho víc). Přesto jsem přesvědčen, že technologické firmy budou tím hlavním tahounem v ČR i nadále. Máme to v krvi.

Kam směřuje technologický pokrok a má nějaké limity?
To je velmi těžká otázka. Vše se mění velmi rychle. Technologie se vyvíjejí neustále a dnes tvrdit to, jak to bude v oblasti technologií za několik let, by bylo velmi odvážné. Limity mohou existovat. Například ty fyzikální. Ale i v těchto případech se mohou najít jiné cesty. Také nezapomínejme na to, že se neustále mění podmínky a požadavky. Vývoj se nezastaví, a ani jej zastavit nelze. Výsledkem toho je a bude, že technologický pokrok bude pokračovat dále.

Jak probíhá komunikace se zahraničními partnery? Asi to není jen o znalosti jazyka, že?
To v žádném případě. Domluvit se samozřejmě musíte. Vždy se člověk musí snažit druhou stranu pochopit, porozumět požadavkům zákazníka a také mu nabídnout řešení. Diktovat si nelze nic. Tomu by nikdo nerozuměl, a ani by nechtěl. Také musíte zákazníky přesvědčit, ukázat jim, že problematice rozumíte, že vlastníte potřebnou technologii a jste připraven splnit jejich požadavky. To není jednoduché. Je dobré, když dokážete porozumět i tomu, že jiný přístup ke spolupráci je ve Francii, v Německu a vlastně v každé zemi i v různých firmách, i když řešíte podobný problém.

Cítíte osobní zadostiučinění, že se vám daří naplňovat vlastní předsevzetí dokázat, že tuzemské strojírenství se může vyrovnat světovým firmám v oboru?
To ani ne. Není to zadostiučinění. Je to neustálý proces, ve kterém nikdy na konci nemůžete být. O tom, že se české strojírenství může rovnat zahraničním firmám, jsem byl vždy přesvědčen. Konkurence je ale všude a je trvalá. Bez ní by to ale možné ani nebylo. Já ji vnímám jako motivaci dělat práci lépe. I dobré české firmy neusínají na vavřínech. Chvíli si „odpočinete“ a najednou zjistíte, že jste pozadu.

Když si vzpomenete na váš loňský úspěch v soutěži, co se vám vybaví?
Toho ocenění si vážím čím dál více. Postupem času si člověk uvědomuje, jak velkou hodnotou toto ocenění je. Nečekal jsem to. Bylo to velké překvapení. Především to vnímám, jako velké ocenění naší práce a také toho, že jsme se rozhodli jít tou správnou cestou, i když to ta nejjednodušší nebyla. A co se mi vybaví? Ty roky tvrdé práce, všechny překážky, které jsme museli překonat, množství ujetých kilometrů a času strávených při jednání. Rizika -  a těch nebylo málo. Byla by to tlustá kniha.

Kam byste chtěl byznys ještě posunout?
Omlouvám se, ale slovo byznys moc nepožívám. Ono se dá pod něj schovat mnoho, čeho bych se nikdy zúčastnit nechtěl. Stačí se jen rozhlédnout. My pracujeme a peníze, které vyděláme, používáme na další investice a rozvoj firmy. Přál bych si, abychom se „posunuli“ dále směrem k většímu podílu integrace a možnostech testování v souvislosti s vesmírnými projekty. Není to jednoduché toto realizovat. Je to mnoho peněz a také rizika. Ale…