Příběhy úspěšných > Petr Kapoun: Zlevnili jsme přístup do vesmíru

Petr Kapoun: Zlevnili jsme přístup do vesmíru

S.A.B. Aerospace je firma, kterou stojí za to si zapamatovat. Proč? Přečtěte si rozhovor s jejím ředitelem.
01. 12. 2020 | Firma roku

Z názvu vaší společnosti nemusí být každému jasné, čemu přesně se věnujete…
My jsme systémová firma, která se věnuje vývoji zařízení pro kosmický průmysl. Máme tři taková hlavní témata nebo pilíře. Jedním jsou evropské nosné rakety. Vyrábíme třeba vrchní část rakety Vega, což je takový stožár, který vypouští družice do vesmíru. Tím druhým jsou obecně konstrukce satelitů, větších a menších družic nebo sond. A tím posledním je obor mikrogravitace, věnujeme se i biologickým výzkumům, které probíhají na Mezinárodní vesmírné stanici. To, co umíme nejlépe, je celý ten obal. Můžete si to představit třeba jako kostru auta. Prostě dostaneme zadání, že by měla být určena pro šest pasažérů, poveze navigaci a my vymyslíme, jak pro ty pasažéry a technologii postavit to zařízení.

Je několik firem, které u nás dělají určité malé součástky pro kosmický průmysl, ale vy děláte i ty velké části. Kde?
Probíhá to tak, že jednak to musíme celé vymyslet, takže začínáme opravdu s myšlenkou a na bílém papíře. Pak to přeneseme do elektronické podoby, a pak do výroby. Na to máme spoustu partnerů, nejsme firma, která by měla vlastní obráběcí stroje nebo výrobní stroje. To by se nám u této prototypové výroby nevyplatilo. Potom ale máme vlastní laboratoře, které jsou tady v Technologickém parku v Brně. Mají asi dva tisíce metrů čtverečních, jsou takzvaně čisté, monitorujeme tam teplotu a vlhkost. Tam po vyčištění přijdou všechny ty součástky a začneme zařízení montovat. To trvá strašně dlouho, všechno se dělá ručně, aby nedošlo k žádným pochybením. Pak k tomu přidáme elektroniku, software a od nás odchází ten celek.

Vzpomeňte na začátky spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou…
Začátky byly těžké. V době, kdy jsme začínali, tak Česká republika patřila mezi nově přistoupivší země do evropského kosmického programu. Důvěra v naše firmy nabyla taková. My jsme měli štěstí, spojili jsme se s jednou italskou firmou, která nám dodala patřičné know-how a na začátku nám hodně pomohla a pomáhá nám pořád. Během pěti let jsme dodali zařízení, které už v Evropě vyvíjely firmy v takových kosmických velmocech, jako jsou Německo nebo Francie. Ale my jsme je předběhli, udělali jsme to rychleji, lépe a jednodušeji, a tím jsme se dostali do hledáčku a dnes už není problém soutěžit velké zakázky.

Jak dobře se takové věci dělají z Brna?
Brno se stává centrem kosmického průmyslu. Výhoda je v tom, že je tady velká koncentrace firem, i těch výrobních, i našich partnerů, kteří zajišťují elektroniku nebo nějaký pomocný vývoj. Z toho jsme hodně těžili, protože jsme byli schopni postavit skupinu firem, která je schopna se pustit do něčeho velkého. A druhá věc je právě Vysoké učení technické v Brně. Spolupracujeme s lidmi už v průběhu studia. Když to srovnám s regionem Prahy, kde sídlí GSA, tak to je spíše o datech, tady se dělá hardware.

Jak vy osobně jste se k oboru dostal?
V podstatě náhodou došlo k setkání i mými kolegy v Itálii. To byla příležitost, která se nedala odmítnout.

Na jakých technických inovacích teď pracujete, co třeba naznačuje budoucnost v oboru?
Co se týče inovativní stránky, tak jsme zlevnili přístup do vesmíru tím, že jsme vyrobili zařízení, které je schopné poslat najednou několik desítek družic. Do tohoto přelomového období, které nastalo letos v září, kdy byl první let našeho zařízení, tak jsme na evropských raketách posílali čtyři družice. Amerika nás trochu předběhla, ale my jsme jich teď poslali najednou do vesmíru 53. Další let plánujeme na leden a budeme schopni jich dostat nahoru až 96. Tím se technologie zpřístupňují i menším firmám. Je potřeba na tuhle vlnu naskočit a to se nám povedlo. Pak co se týče výzkumu, jsme zapojeni do projektu sondy Plato, což je sonda, která vyhledává planety mimo sluneční soustavu. Byli jsme osloveni k vymyšlení, sestavení a vyrobení celé té konstrukce, jejího servisního modulu, což je obrovská věc, velká přes šest metrů. Ale to je pořád málo, my se zabýváme i biologickým vývojem, teď jsme zahájili výzkum na Mezinárodní vesmírné stanici, kde řešíme, jak se chová imunita, nebo spíše jak se nechová, protože ve vesmíru nefunguje, což je samozřejmě velmi nebezpečné. Já se na to dívám vždycky tak, že výsledky by neměly být k využití jen pro astronauty, ale i na zemi. Imunita staršího člověka se chová úplně stejně, takže pokud najdeme způsob, jak oživit imunitu ve vesmíru, tak najdeme způsob, jak prodloužit život starším lidem.

Jedna věc je to vymyslet, druhá realizovat. Jak velké třecí plochy jsou mezi těmito dvěma rovinami?
Jednak díky poloze Jihomoravského kraje i obecně České republiky, historie automobilového průmyslu, jsou tady firmy na velmi dobré úrovni. A druhá věc, a to je asi takový jednoduchý návod, pokud něco vymýšlíte a vyvíjíte, tak je dobré spolupracovat s výrobní firmou, protože ona vám řekne limity stroje a vy to zařízení uzpůsobíte tomu, aby to bylo realizovatelné. Protože vymyslet si svůj sen a doufat, že ho někdo vyrobí, by byla špatná cesta.