Příběhy úspěšných > Petr Koudelka: Lékárenský trh se výrazně proměnil. Komplikací v podnikání je neprovázanost státní správy

Petr Koudelka: Lékárenský trh se výrazně proměnil. Komplikací v podnikání je neprovázanost státní správy

Odvážně a odhodlaně. Bez půjček a z rodinných prostředků. To byly začátky podnikání Lékárníků 95. Mnohdy naráželi na nevoli konkurence a provozovatelů již zaběhnutých lékáren. Nátlak ale ustáli a nyní podnikají v lékárenství již jedenáctým rokem. Jak se za dobu jejich podnikání lékárenství změnilo a kam se chtějí ještě posunout. Nejen o tom jsme si povídali s jednatelem Vodafone Firmy roku 2016 Karlovarského kraje Petrem Koudelkou.
04. 10. 2016 | Firma roku Rozhovor

Jaký byl hlavní motivátor začátku vašeho podnikání?
Je potřeba říci, že za těch jedenáct let, které v lékárenství působíme a provozujeme ho, se trh neuvěřitelně proměnil. V roce 2005 v něm byli stále majitelé, kteří dostali lékárny v privatizaci, a ty trendy byly jiné, neudávaly je nadnárodní korporace, to se vyvinulo až později na základě vnitřní komunikace našeho trhu. My jsme byli mladí. Ve čtyřech jsme si řekli, že to zkusíme dělat jinak, víc komunikativně. Chtěli jsme udělat krok k pacientům a ono to vyšlo.

Kde pozorujete ten největší zlom? Je to právě rozvoj velkých korporátních řetězců?
Ono se v tom vývoji odehrála spousta změn. Myslím si, že některé byly naprosto přirozené, ale bohužel si myslím, že u některých zaspala jak profesní komora, tak stát. Měla přijít větší regulace, jako je tomu třeba v zahraničí. Trh se hodně otevřel a i nelékárník může dnes vlastnit řetězec lékáren. Myslím, že pravidla se uvolnila až moc a ve finální fázi na to mnozí doplácí.

Takže dnes si může otevřít lékárnu kdokoli?
Dá se říci, že ano. Jsou jasně daná pravidla, která musíte splnit, ale můžete být majitel lékárny nebo lékáren aniž byste měl vystudováno.

Zaměřili jste se čistě na regionální rozvoj. Jak vás vnímala konkurence?
V prvopočátcích nám nikdo nevěřil. Byli jsme jen mladí kluci po škole. Získali jsme potřebnou praxi, atestaci, ale zaběhnutá konkurence nás nijak nevnímala. Postupem času se to změnilo, protože jsme začali být úspěšní a expandovali. V regionu jsme byli vůbec první, kdo dokázal vytvořit jakýsi menší řetězec. Pak se ale karta zase obrátila a my se museli začít přizpůsobovat těm velkým.

Dokázal byste říci tři hlavní myšlenky vašeho podnikání?
Férovost, lidskost a vytrvalost. Hlavně ta vytrvalost je důležitá. Často si člověk říká, jestli to má vůbec v takové konkurenci cenu. Ale má, protože z mraku vyjde vždy slunce a u nás to tak zatím je. Hlavně vás to musí bavit. To je to největší štěstí, když vás práce opravdu baví.

Charakterizuje nějaká věc podnikatelské prostředí v Karlovarském kraji? Dalo by se nějak zlepšit?
Já osobně lehce postrádám komunikaci mezi různými odvětvími ekonomiky, protože si můžeme být navzájem nápomocní. Region je specifický lázeňstvím a příhraničím, tedy pravidelným přísunem německých turistů. Asi by to bylo i o srovnání českých a německých cen, ale obecně mi tu chybí ta vzájemná výpomoc. Propojenost našeho podnikání s lázeňstvím. Nabízet balíčky nebo určité nabídky za celé Karlovarsko. To by však bylo na delší diskusi, jestli by to vůbec mělo smysl a jak to udělat.

A pozorujete nějaké negativum, které podnikatelům v rozvoji brání?
Mně se líbilo, jak pan náměstek Pánik mluvil o tom, že podnikatelům vlastně nevadí placení daní a že slovo podnikatel je dnes hodně zprofanované. Jsem stejného názoru a na svých přednáškách na školách se snažím tento pohled změnit. Ale to co mě opravdu drásá je totální nepropojenost státní správy. Když dám informaci finančnímu úřadu, proč pak tu stejnou musím odevzdat i na Karlovarském úřadě a podobně. V dnešní době moderních technologií mě to opravdu fascinuje. Ano, určitý pokrok tam je, ale je to pomalé. Podle mě, pokud by byla vůle napříč politickým spektrem, šlo by to zlepšit daleko rychleji. Prostě pořád nějaké papírová, zbytečná byrokracie.

Ať to zakončíme na pozitivní vlně. Máte ještě nějaký sen či plán do nejbližší budoucnosti?‘

Poměrně dlouhou dobu se věnuji obchodováním s třetím světem. Sny musí být dílčí, pak jsou splnitelné. Mohl bych vám teď říci cokoli, ale byl bych v očích mnohých blázen. (smích) Moje paní říká, že se mi ty sny vždycky splní a to jen z toho důvodu, že jsou reálné. Takže v současné době jdou plány směrem k obchodním příležitostem v Asii.