Příběhy úspěšných > Petr Milata: Endoprotézu umíme udělat přesně dle požadavků lékaře a pacienta. Náš nový projekt může zvýšit životnost až o padesát procent

Petr Milata: Endoprotézu umíme udělat přesně dle požadavků lékaře a pacienta. Náš nový projekt může zvýšit životnost až o padesát procent

Tradice výroby nástrojů a implantátů pro kostní chirurgii v České republice sahá až do poloviny 20. století, konkrétně do kladenské Poldovky. A právě tato společnost se stala srdeční záležitostí pro Stanislava Beznosku, zakladatele firmy, která se nyní stala Vodafone Firmou roku 2016 Středočeského kraje a od minulého měsíce má také nového generálního ředitele, vnuka pana Beznosky, Petra Milatu. A byl to právě on, kdo si s námi popovídal nejen o společnosti, vývoji na trhu s endoprotézami, ale také budoucnosti tohoto segmentu.
06. 11. 2016 | Firma roku Rozhovor

Jaký příběh stojí za BEZNOSKOU?
On je to v podstatě příběh mého dědy. Neustálý vývoj a růst výroby v Poldovce si časem vynutil osamostatnění oddělení „Chirurgie“ a výstavbu nové budovy mimo areál POLDI. V té době už zde jako vedoucí působil můj dědeček, Stanislav Beznoska, který se však v roce 1990 odebral do důchodu. Ukázalo se, že ne na dlouho. Když totiž v roce 1991 došlo k velké privatizaci, dědeček se rozhodl znovu zúročit své dlouholeté zkušenosti z oboru a předložil návrh na privatizační projekt. A co se nestalo. Uspěl, a tak začátkem roku 1992 vznikla současná BEZNOSKA, která převzala veškerý stávající sortiment bývalé „Chirurgie“, a to včetně výrobního programu i všech zaměstnanců.

Určitě jste se o tom s dědečkem bavil. Jaká byla jeho motivace se vrátit?
Dědeček začal společně s babičkou z domova a po revoluci dělali jakéhosi prostředníka a postupem času je celá rodina přesvědčila o tom, že stojí za to, do toho jít a nastartovat to znovu. I z toho důvodu, že nejlépe znali všechny doktory, nemocnice, ordinace a vůbec celé zdravotnické prostředí u nás. Opravdu velkou roli tam hrála rodina a to, že byl dědeček největším expertem na výrobu v oboru. Oni prostě neměli co ztratit, za to rodiče měli nás a o podnikání moc nevěděli. Takže to dědeček zase nastartoval a během chvíle začali vydělávat a dostali značku zpět na trh.

A vy jste ve vedení společnosti jak dlouho?
Generálním ředitelem jsme měsíc. (smích)

Tak to ty úspěchy přicházejí rychle.
(úsměv) Spíš teď přebírám úspěchy jiných, ale i když jsem úplně nahoře krátce, s firmou jsem dlouho. V jedenadvaceti jsem se rozhodl odejít z vysoké školy a začal jsem dělat na exportním oddělení. Bral jsem telefony a dělal klasického exporťáka. Trošku jsem cestoval, později dělal obchodního zástupce pro tuzemský trh a pak jsem odešel a dělal chvíli pro konkurenci.

Jak to?
Ono to v tom rodinném podnikání není vždy tak jednoduché. Rozdílné názory a další. Ale před čtyřmi lety jsem se vrátil na pozici obchodního ředitele. Nakonec je rodina vždy na prvním místě. A před měsícem jsem postoupil výš, protože otec už má odpracováno a ve svých pětašedesáti už tam nechce trávit každý den.

Jaká je u nás konkurence?
Velká, bavíme se o deseti až dvanácti konkurentech. Většinou jsou to nadnárodní korporace.

Ale předpokládám, že ty celosvětové se nesoustředí pouze na endoprotézy.
Přesně tak, to jsou obrovské miliardové korporáty a pro některé tvoří ortopedie třeba jen 2 % z celkové produkce. To znamená, že vydělávají na prášcích.

A kdybyste měl popsat, čím se odlišujete? Kromě soustředění čistě na endoprotézy.
U nás je to stoprocentně osobní přístup. U nás nejsou obchodníci, u nás jsou partneři. Prostě se snažíme, aby mezi lékaři a našimi lidmi fungoval přátelský přístup a aby byla vždy zpětná vazba a vzájemná komunikace o všem, co jim můžeme nabídnout a co oni potřebují. Není to jen, já ti prodám, a už se o tom nestarám. Máme mnohem lepší servis právě v tom, že naši obchoďáci jsou s doktory a pomáhají.

Ony to dělají i ostatní firmy, ale já si myslím, že my to děláme všude. I u těch standartních operací se snažíme vyjít vstříc všem zúčastněným. Další velké plus je to, že máme vlastní výrobu.

Předpokládám, že ty ostatní to mají někde vzdáleně.
Ano, takže nejsou schopní flexibilně reagovat na požadavky lékařů.

Takže dokážete vyrobit endoprotézu na klíč?
Přesně tak, máme vlastní řadu implantátů, které děláme přímo na pacienta podle CT dat. Je to tištěné ve 3D tiskárně. Jsme vlastně skoro jediný na světě, kteří to stále dělají a hlavně, jsme cenově úplně jinde. Jsme až desetkrát levnější než velké korporace.

A jakou výhodu v tom hraje ta kladenská výroba?
Když si třeba doktor vymyslí, že klasické kladivo, které je půl kilové, chce tři sta gramové, tak mu ho vyrobíme. Nadnárodní korporace těžko zastaví linku a nevyrobí mu jiné kladivo, protože to někomu přijde lehké nebo těžké. Ale zároveň nás vlastní výroba brzdí v tom, že náklady v Čechách jsou znatelně vyšší než, když to vyrábíte někdo mimo.

To jsem se chtěl zeptat, vy říkáte, že jste levnější než konkurence, ale jak se s tím vyrovnáváte?
To je hrozně těžké říct, každá země je v tomhle specifická. Před deseti lety jsme byli v Čechách nejlevnější na trhu a v současné době jsme dejme tomu vyšší střed.Důvodem je to, že zahraniční firmy jsou s cenami dolů a také to, že se občas objeví absolutně nesmyslné dumpingové ceny.

A s těmi bojujete jak?
Zaplať pán bůh, lékaři u nás vědí, že to není jen o ceně a snaží se držet hlavně kvality.Český trh jako takový, je vlastně jeden z nejvíc konkurenčních trhů v Evropě. Tady jsou jedny z nejlevnějších cen.

A kde v zahraničí je prostor pro rozvoj největší?
Jednoznačně na východě. Státy bývalého Sovětského svazu. To je dané historicky, protože oni ty výrobky znají a většina lékařů se v tomto oboru školila v Čechách. Takže ukrajinští a ruští profesoři sem jezdí na zkušenou. Z toho my těžíme, protože tam mnohdy mají ještě nástroje z dob sovětských. Ale chceme také do západních zemí. Daří se nám například v Portugalsku a v Dánsku.

Vy jste říkal, že chcete být světovou jedničkou.
Chceme, ale v konkurenci nadnárodních farmaceutických gigantů je to samozřejmě lehce nadsazené a nejspíše nereálné, protože těm miliardovým hráčům, kteří se všichni podporují navzájem, schopni konkurovat nejsme.

Je třeba nějaký vysněný trh, kde byste chtěl prorazit?
Vysněný bych neřekl. Teď je v plánu Polsko. Jelikož je to blízký a rozsáhlý trh. Naše idea je mít zastoupení v každé evropské zemi. Akorát jsme stále malou firmou, vždyť exportní oddělení má dva lidi.

A obchodní zastoupení máte nyní kde?
Máme svojí dceřinou firmu na Slovensku, pak máme zastoupení v Portugalsku, v Kazachstánu, na Ukrajině, v Dánsku a občas se povedou nějaký obchody i mimo.

Prý testujete novou generaci materiálu. Co je na tom pravdy?
Přesně tak. Asi před čtrnácti dny bylo vyhodnocení soutěže Technologické agentury ČR (TAČR), kde jsme vyhráli první cenu s naším novým projektem.

Můžete prozradit hlavní výhodu?
Implantát se skládá ze tří částí. Dvě kovové a jedna plastová, který nahrazuje chrupavku a jelikož ty kovy se o sebe třít nemůžou a plast v těle postupně degraduje, nastolil se nový trend, že se implantáty obohacují novými věcmi, které dodávají potřebné vitamíny. A my jsme ten projekt postavili právě na tom a už je to připravené k testu. Dokonce jsme připraveni to příští rok testovat přímo na pacientech. Předpoklad je ten, že se zvedne životnost implantátů o více než 50 %. Těchto projektů máme více, ale jako malá česká firma nejsme schopni to tak dobře marketingově prodat. Teď do toho jdeme hodně, takže doufám, že se nám to povede.

Když teď budeme trošku fantazírovat, co je nějaký implantát budoucnosti? Kloubní náhrada?
Těžko říct, dnes se fabuluje s různými materiály. Top materiál je titan. Také je zase jiný projekt, kde jsou zase beta slitiny titanu, kde jsou příměsi, které ho dělají pružnější, a víc se dokáže přizpůsobit kosti. Hodně se také mluví o opravdu vzdálené budoucnosti, kdy budeme schopni vypěstovat zcela novou kost. Což by implantáty zcela vyřadilo ze hry, protože kost se udělá v laboratoři. Což by pro nás nebylo úplně ideální, ale to je dle mého názoru velmi vzdálená budoucnost.