Příběhy úspěšných > Petr Rácz: Cit pro dřevo a kvalitní učitel. Jen tak se dokážete přiblížit starým mistrům

Petr Rácz: Cit pro dřevo a kvalitní učitel. Jen tak se dokážete přiblížit starým mistrům

Záliba ke dřevu, pořádná dávka kreativity a manuální zručnost nasměrovala Petra Rácze na studijní obor Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů. Studium bylo však pouze začátkem dlouhé cesty za splněným snem. Jak sám říká, nestačí být pouze zručným řezbářem, ale člověk musí být konstruktérem, lakýrníkem a také trochu muzikantem. My jsme se ho zeptali na pár otázek ihned potom, co byl vyhlášen Česká spořitelna Živnostníkem roku 2016 Karlovarského kraje.
03. 10. 2016 | Živnostník roku Rozhovor

Vaše podnikání kombinuje několik řemesel. Co je potřeba k tomu, aby se stal člověk opravdovou kapacitou ve vašem oboru?
Pravda, od řezbáře po hudebníka. Vůbec nejdůležitější je začátek vaší cesty. Je potřeba mít dobrého učitele či mistra a vystudovat kvalitní školu. V tom jsem měl obrovské štěstí. Mám školu zaměřenou přímo na řemeslnou výrobu hudebních nástrojů a naši mistři mě a moje spolužáky naučili všechny potřebné základy a přidali ještě něco navíc, co se týče kompletní konstrukce.

Je nějaká vlastnost, která je opravdu tou nejdůležitější?
Cit pro dřevo. Při výrobě musíte dřevo vnímat. Ale opravdu hlavní je mít dobré učitele. Když nemáte na čem stavět, je to špatné. Dnes je to trochu složitější, protože není moc tendence se o informace a zkušenosti dělit. Každý si své know-how chrání.

Kdybyste se měl zamyslet nad třemi body, kterých se při výrobě striktně držíte. Jaké by to byly?
Prvním je bezesporu výběr dřeva. Kvalita dřeva je opravdu důležitá. Já pracuji s třicetiletým dřevem. Část jsem koupil a část mám uloženou. Tento materiál už je stabilní. Víte, dřevo postupně přijímá a vydává vlhkost a po těch třiceti letech už je stabilní.

A dá se vyrábět i ze staršího a mladšího?
Ano, dá se dělat i se stoletým dřevem nebo také s mladým dřevem. Ale myslím si, že jsou pak ovlivněny důležité vlastnosti nástroje. Proto pracuji se třicetiletým. To je taková dobrá hranice.

Když se vrátíme k těm důležitým bodům výroby.
Dalším důležitým bodem je samotné zpracování dřeva. A to především po estetické stránce. Ta je pro mě velmi důležitá. Každý nástroj vyrábím dle sebe, tak jak to momentálně cítím, dávám do toho autentičnost a chci, aby byl tvar vždy správný.

Dá se se vzhledem nástrojů nějak experimentovat nebo se zachovávají tvary, které všichni známe?
Do určité míry se experimentovat dá, ale problém je, že nástroje mají již dané modely, podle kterých se staví. Dva základní jsou podle Stradivariho a podle Guarneriho, kde se pak modely dále specifikují.Prostoru pro experimentování tu není mnoho hlavně z toho důvodu, že my se těmto mistrným nástrojům snažíme co nejvíce přiblížit. To co uměli oni, je i dnes považováno za vrchol výroby.

Takže se výroba stále drží starých mistrů. Vy sám jste se jim již přiblížil?
Já se to neodvážím posoudit, ale mám odezvu od hudebníků, kterým prošly rukama jak současné, tak staré nástroje a je jsou mi sdělována pouze pozitiva. Říkají, že jsou na vysoké úrovni jak po estetické, tak po tónové stránce.

Je nějaká zakázka, na kterou jste pyšný?
Takhle vyloženě ne. Pro mě je úspěchem práce na každém nástroji. Možná to někomu bude znít divně, ale já dávám do výroby srdce, něco ze sebe, svůj rukopis.

Je nějaký sen, který byste si chtěl splnit? Třeba předat řemeslo či know-how dál?

Vidíte, to už se mi vlastně z části splnilo. Starší ze synů vystudoval stejnou školu jako já a také provozuje řemeslo, takže předat odkaz se mi doufejme, povedlo. A sen? Snem je vyhrát nějakou opravdu prestižní soutěž ve výrobě hudebních nástrojů. Pokud by mě ocenily ty největší kapacity a odborníci z oboru, tak by to bylo obrovské zadostiučinění a radost.