Příběhy úspěšných > Rehana Ježková: Chtěla jsem nabídnout své zkušenosti ostatním maminkám. Miluji, když vzniká něco nového!

Rehana Ježková: Chtěla jsem nabídnout své zkušenosti ostatním maminkám. Miluji, když vzniká něco nového!

Jak sama říká, děti jí změnily život a právě díky nim dostala nápad, ze kterého se nyní těší tisíce maminek po celém světě. Nejen o začátcích, nových nápadech, procesu výroby a o tom, jak ji práce naplňuje, jsme si popovídali s Rehanou Ježkovou, hrdou matkou, zakladatelkou Angel Wings a držitelkou titulu Živnostník roku 2015.

Pro ty, kdo vás ještě neznají. Čím přesně se živíte a čím je vaše podnikání specifické?
Vyrábím oblečení určené pro rodiče, kteří nosí své děti v šátku nebo ergonomickém nosítku. Jedná se o svrchní oblečení - bundy, mikiny, kabáty atp., které si rodič, nejčastěji maminka, může obléci s navázaným dítětem a tak zateplit oba naráz. Oblečení je víceúčelové, takže slouží v období těhotenství, když se rostoucí bříško už nevejde pod "normální" bundu, poté s dítětem nošeným na břiše, na zádech nebo třeba i při nošení dvou dětí tandemově a když se odepnou všechny vsadky, zůstává bunda k nepoznání od běžného kousku ze šatníku.

Jaké byly začátky? Můžete nějak popsat cestu od první bundy až sem?
Když jsem začínala, neměla jsem vlastně žádnou představu, do čeho jsem se to pustila. Chtěla jsem nabídnout své zkušenosti ostatním maminkám. Byla jsem známá v komunitě nosících maminek, tak i cílení bylo vlastně "snadné". Po dobu mateřské se jednalo spíš o takový přivýdělek. I když jsem k tomu vždy přistupovala zodpovědně, s malými dětmi se o žádném velkém podnikání hovořit nedalo. Pracovat jsem mohla jen v noci, takže jsem chodila spát ve tři ráno, vstávala v šest a mezi tím několikrát kojila mladší dceru. Když na to dnes vzpomínám, musely obrovsky fungovat hormony, jinak netuším, jak se takový režim dá vydržet.

Velký zlom nastal, když šla dcerka do školky. Rozhodovala jsem se, jestli půjdu znovu učit nebo se pustím do podnikání naplno. Nebylo to snadné rozhodování, protože jsem se v té době rozváděla, peníze nebyly. S obrovskou podporou ze strany rodiny jsem překopala celý koncept od samého základu, začala jsem si sama shánět materiál, více řešit ekonomickou stránku věci a sháněla další trhy tak, abych pokryla celou sezonu a ne jen zimní měsíce jako to bylo doposud.

V té době jsem prodávala po ČR a na Slovensko. Po roce jsem se rozhodla, že ani spolupráce s externí šicí dílnou nevyhovuje mým požadavkům a založila vlastní šicí dílnu. V tuto chvíli prodáváme do 28 zemí po celém světě a v mailu mám dalších 15 žádostí o velkoobchodní spolupráci. Zvětšujeme výrobní prostory a téměř každý měsíc nabíráme nové lidi. Nakupuji nové technologie a rozšiřujeme a inovujeme produktovou řadu. Mít vše pod jednou střechou a lidi, za kterými si stojím, se velice vyplácí!

Jak probíhá výroba, od nápadů až po výsledný produkt?
První fáze je asi nejzábavnější. V noci se probudím s nějakým nápadem.Většinou mě to donutí vstát, nakreslit si skicu nebo rovnou myšlenku pošlu do mailu své kolegyni - technoložce. Velikou výhodou je, že máme obě velmi podobný vkus a tak se na vzhledu shodneme téměř beze slov. Poté přijde období kreslení, měření, hledání inspirace na detaily. To většinou znamená dlouhé večery na chatu s posíláním odkazů a kresbiček tak, abychom obě přišly ráno do práce s takřka stejnou vizí.

Kolegyně pak daný produkt navzoruje, o čemž v průběhu dlouho diskutujeme, zkoušíme bez dítěte, s dítětem na zádech, na břiše.(mám k tomuto účelu reálné panenky ve velikosti tříměsíčního a rok a půl starého dítěte)

Po navzorování přijde období dolaďování detailů a pak už má komunikace s dodavateli kdy se snažím sehnat látku, galanterii a drobné detaily podle našeho přání, což není vždy úplně snadné, protože jsme v detailech náročné a látky musí mít certifikace pro děti do tří let věku.

Pak se střihy nastupňují na všechny velikosti, nastříhají a sešívají na dílně. Celé je to proces na několik měsíců, takže když se třeba v listopadu rozhodneme zařadit nějaký nový výrobek, musíme s ním počítat až na další zimní sezonu.

Samozřejmostí je i focení v exteriéru a produktové fotografie na figuríně a následná propagace a marketing. A pak už se jen modlím, aby se to líbilo. (úsměv)

Kde nacházíte nápady pro nové kolekce?
Mám jich spoustu uložených v hlavě a musím je brzdit, protože zařadit je všechny hned je prostě nereálné. Jsem od nátury marnivá hadrářka co má módu ráda, pak stačí někde zahlídnout něco, co se mi líbí a nápad je na světě.

Spousta věcí vzniká také z dlouhodobé poptávky. V tom případě se vždy snažím najít originální řešení- tento případ však většinou trošku déle trvá. Například teď jsme vzorovali vlněný kabát a trvalo to skoro 4 měsíce, než přišla finální vize. Pak už to šlo ale rychle!

Zásadně Nekopíruji, to nemám zapotřebí, ale módními trendy se inspiruji, to je jasné. Ovšem ne všechno co se v danou dobu nosí je vhodné i s miminkem.

Popište svůj vztah s tzv. šátkařskou komunitou?
Jsem šátkařka tělem i duší. (úsměv) Období, kdy jsem nosila své děti na těle, vnímám jako překrásné. Jsem také přesvědčena, že právě to dělá mé produkty takovými, jaké jsou. Pokud chcete nabídnout specializovaný produkt, je třeba mít osobní zkušenosti a ty se do něj pak nesmazatelně podepisují. Dodnes spolupracuji s maminkami, které mé bundy testují a říkají své připomínky. Z období, kdy jsem byla "aktivní" šátkařkou mám také několik velmi dobrých přátelství a jsem přesvědčena, že mi to dalo i velmi dobrý základ pro vztah s mými dětmi.

Byly ve vaší kariéře momenty, které byly opravdu klíčové pro další vývoj Vašeho podnikání?
Nejvíce klíčový moment byl narození mých dětí. Právě ony mi "vybraly" směr, kterým se budu ubírat. Bez nich by nic z toho rozhodně nebylo. Dalším momentem bylo cca v půl roce mého prvorozeného syna, kdy jsem začala pravidelně lektorovat kurzy vázání dětí do šátku Pak, samozřejmě, rozhodnutí začít podnikat. Někdy v zimě 2009. Další následoval 1.4 2010, kdy jsem spustila e-shop a s napětím čekala na první objednávku.

Rok 2012 byl pro mě obrovskou výzvou, a velmi náročným obdobím, kdy jsem se odrazila ode dna a začala vše úplně jinak.

A rok 2015 kdy mi moje nynější kolegyně daly svou důvěru, přišly do nového, pro ně úplně neznámého prostředí. Založení vlastní šicí dílny a raketový vstup na celosvětový trh! (úsměv)

Vyzdvihnete tři věci, které vás na vaši práci nejvíce baví.
Nejvíce ta kreativní fáze, když vzniká něco nového. Pak zpětná vazba od zákazníků. Když vím, že se naše produkty líbí. A když zůstanu v práci o kousek déle, stroje utichnou a já s obdivnou úctou chodím mezi hromadami rozpracovaných výrobků a přijde mi to jako kouzlo. Jak ze stovek malých drobných dílků vznikne kupa hotových kabátů. (úsměv)

Co Vám přinesl úspěch v soutěži Živnostník roku?
Pokud jsem si od této soutěže něco přála tak to, aby se k nám nebáli přijít noví zaměstnanci kvůli nejistotě nebo prostě proto, že nás neznají a to se vyplnilo. Našla jsem několik velmi dobrých zaměstnankyň a jsem za to velmi vděčná.

Jeden z nejkrásnějších okamžiků bylo ráno po vyhlášení výsledků na Žofíně, kdy jsem přišla do práce, a holky mě vítaly se šampaňským a v očích se jim zračila taková hrdost a radost. Byla jsem šťastná, že mohou říct, že se ten jejich risk, odejít do neznáma a začít se mnou vyplácí. A že můžou být hrdé na to, že právě ony tvoří ta naše Andělská křídla.

Chystáte pro tento rok nějaké zásadní novinky pro své zákazníky?
Nejzásadnější je asi rozšíření produktové řady i pro nosící tatínky, které jsme doposud trošku zanedbávali. Pak také vylepšení výrobků o drobné ale podstatné detaily jako jsou kvalitnější zipy, a jiné galanterní doplňky, reflexní prvky atp.