Příběhy úspěšných > Tomáš Fišer: Jazyková škola je pro mě to pravé

Tomáš Fišer: Jazyková škola je pro mě to pravé

Titulem Živnostník roku 2019 Karlovarského kraje se může pochlubit Tomáš Fišer, jehož chebská jazyková škola už dnes působí na mnoha místech celého Karlovarského kraje. Zeptali jsme se ho mimo jiné na to, jak se k nápadu věnovat se výuce jazyků vůbec dostal.
17. 09. 2019 | Živnostník roku

Stal jste se MONETA Živnostník roku 2019 Karlovarského kraje. Jaké jsou vaše první dojmy?
Samozřejmě mám radost. Vyhrál jsem soutěž, kde byla velká konkurence, v krajském finálovém prostředí, které bylo napjaté.

Čemu se věnujete?
Jsme jazyková škola, věnujeme se výuce cizích jazyků. V portfoliu máme anglický jazyk, německý jazyk, maličko ruštiny. Dříve bývala i francouzština a španělština, ale v našem regionu to nejsou jazyky, které by byly zas až tak populární.

Působíte v konkrétním městě nebo v rámci celého kraje?
Původně jsme začínali jako chebská jazyková škola, ale postupem času jsme se začali dostávat do okolí Chebu a postupně do celého Karlovarského kraje. Dnes působíme v celém Karlovarském kraji, jsme v Karlových Varech, ve Svatavě, v Aši a Chebu. Reprezentujeme už celý Karlovarský kraj.

Jak se daří výuce jazyků v takovým malých lokalitách, jako je například zmiňovaná Svatava?
Zrovna když jsem zmínil Svatavu, tak tam se jedná o firemní výuku. V tomto případě je to čistě tak, že nás poptá firma a my, pokud máme možnost, se snažíme vyhovět a takové kurzy tam zrealizovat.

Mluvíte v množném čísle. S kolika lektory dnes spolupracujete?
Ano, já si zakládám na tom, že mluvím v množném čísle, protože to není jen moje zásluha. Jsem samozřejmě motor toho všeho, ale v současné době pro nás pracuje zhruba 15 lektorů.

Jak jste začínal?
Začátky byly takové, že jako student gymnázia jsem inklinoval k jazykům, bavilo mě to. Tím prvním motivem bylo samozřejmě cestování. Poté, když jsem byl na praxi během vysoké školy, kdy jsem studoval angličtinu a němčinu, tak jsem byl na základní škole vždy jeden měsíc a zjistil jsem, že mě to docela baví, i když jsem to úplně nečekal. Přišlo to tak až někdy ve třeťáku nebo čtvrťáku na studiu pedagogiky. Po ukončení vysoké školy jsem nastoupil na základní školu, kde jsem učil dva roky. Poté, díky své manželce, která je také učitelka angličtiny, jsem se začal věnovat jazykové škole, která je vlastně takové naše dítě. A tady jsem zjistil, že jazyková škola je pro mě asi to pravé, mít vlastní byznys.

Jaký je zájem o jazyky v Karlovarském kraji?
Zájem je. My máme silného partnera, což je Krajská Hospodářská komora Karlovarského kraje, s níž jsme navázali kontakt už od počátku, když jsem potřeboval trochu poradit, jak na to podnikání, protože do té doby jako učitel jsem o tom neměl zase až takovou představu. Postupně se z toho stala pravidelná spolupráce.

Jakou část vaší práce tvoří firemní kurzy a jako kurzy pro veřejnost?
Za zmínku stojí už i to, jak je to s rozdělením jazyků. Pokud pominu dnes již okrajovou ruštinu, tak máme zhruba 70 % angličtiny a 30 % němčiny, což je pozitivní. Když jsme otevírali kurzy němčiny během druhého nebo třetího roku existence, tak byla němčina mizivá. Ačkoli jsme v regionu kousek od hranic, nebyl o němčinu takový zájem. Teď se věci trochu změnily. Experti, kteří byli ve firmách a kteří měli například prarodiče Němce, ovládali velmi dobře němčinu, tak řada z nich už odešla do důchodu a takoví lidé strašně chybí. Zažíváme dnes mnohem větší boom němčiny, což mě osobně dělá obrovskou radost. Také jsme před dvěma roky najali výborného lektora, Němce, který umí navíc i česky, je to šikovný kluk. Máme od firem velmi pozitivní zpětnou vazbu. Co se týká rozložení, je to zhruba 40 procent firemní kurzy, dalších 30 procent to jsou kurzy pro děti a mládež a příprava na jazykové zkoušky. Zbytek jsou kurzy pro veřejnost. Před několika lety se změnilo prostředí, my jsme začínali s kurzy pro veřejnost, ale firmy dnes více investují i do takových oblastí, umožňují zaměstnancům chodit do kurzu v pracovní době.

Jaká je vize jazykové školy do budoucna?
Já se stále řídím mottem, které jsme vymysleli na začátku, a to je: "Cizími jazyky s námi se můžete bavit i vy", což je samozřejmě trochu dvojsmysl, ale vize je taková, že bych byl rád, kdyby se mi dařilo udržovat se stále v určitém napětí, ale zároveň v určité radosti. Tohle je potřeba skloubit. Ono, když je všechno jen pozitivní a dobré, tak to vede trošičku k tomu, že člověk ztrácí výkon a možná se i začne nudit. Moje vize je pokračovat v tom, co děláme. Snažit se držet toho, co máme a co umíme.