Napsali o nás > Top firma Zlínska zvelebuje města

Top firma Zlínska zvelebuje města

10. 10. 2019, iHNed.cz
10. 10. 2019 | Firma roku

Studenti David Karásek a Radek Hegmon vyhráli v roce 1992 soutěž na design laviček, košů či trolejbusových zastávek pro město Zlín. V reakci na to si o dva roky později založili společnost mmcité. Její design se v dalších letech obtiskl do podoby letní olympiády v Riu de Janeiru, loňského fotbalového mistrovství světa v Rusku nebo do pařížského letiště Charlese de Gaulla. Firma mmcité 1 ze stejnojmenné stamilionové skupiny z Bílovic u Uherského Hradiště se navíc může pochlubit i čerstvým titulem nejlepšího podniku Zlínského kraje. Postupuje tak do celostátního finále soutěže Vodafone Firma roku, kterou pořádají HN.

Vedle městských mobiliářů pro Prahu, Londýn a další města Evropy i Jižní a Severní Ameriky se firmy bílovického koncernu zaměřují i na design nádraží či dětských hřišť. Jednou z nejvýznamnějších zakázek je pro skupinu vytvoření mobiliáře zmíněného olympijského Ria. mmcité tam v roce 2016 instalovalo své lavičky či stojany na kola do olympijské vesnice.

"K tomuhle projektu jsme se dostali se štěstím. Vedle kvality naší produkce rozhodlo i to, že jsme právě v Brazílii zakládali novou pobočku a že se architektovi olympijské vesnice líbily naše návrhy," odhaluje Aleš Bakoš, šéf mmcité 1.

Jak uvádí, společnost se hodlá prosadit i na další významné akci: bude se ucházet o zakázku na mobiliář pro příští fotbalové mistrovství světa, jež bude v  Kataru. Podle Bakoše mmcité u klientů vítězí hlavně díky nadčasovému designu. "Snažíme se také, aby naše produkty ve veřejném prostoru vydržely minimálně 15 let. Musí tak odolávat změnám počasí i vandalům," říká manažer.

V souběžně pořádaném klání Moneta Živnostník roku na východě Moravy zvítězil Augustin Krystyník z Nového Hrozenkova. Vůbec poslední vyučený kolář v Česku "podědil" řemeslo po otci. Za komunismu Krystyník pracoval coby stolař ve vsetínské Zbrojovce. "Hned v roce 1990 jsem se ale natrvalo vrátil do otcovy staré kolářské dílny," říká kolář.

Jako živnostník se zprvu živil hlavně stolařinou. Když ale na stolařském trhu zesílila konkurence, soustředil se pouze na kolářství. "Moji zákazníci jsou například hasiči, kteří opravují historické stříkačky, já jim pro ně dělám kola. Do toho vyrábím nebo repasuji loukoťová kola pro automobilové veterány či staré kočáry," vysvětluje Krystyník. Za jeden ze svých "majstrštyků" považuje práci na pojízdné replice trolejbusu značky Mercedes z roku 1907, pro kterou vyrobil kola i celou dřevěnou karoserii.

Krystyník je už v důchodu, stále ovšem pracuje a do toho zaučuje i možné následovníky. "Kolářství se u nás už neučí. Na zkušenou ke mně ale chodí vyučení stolaři," uvádí. Sám věří, že na jeho práci naváže některý z vnuků. "Mám jich jedenáct. Šest z nich jsou ogaři, ale povést se to může i některé z céreček. Třeba si některá jednou vezme kluka, který bude mít vztah ke dřevu," říká vítězný valašský kolář.