Napsali o nás > Vitráže z Lubence dobývají svět

Vitráže z Lubence dobývají svět

25. 10. 2019, 5plus2
25. 10. 2019 | Živnostník roku

Manželé Jitka a Richard Kantovi oživili staré řemeslo – vitrážnictví.

ČR / Před šestadvaceti lety propadla Jitka Kantová kráse kouzelného světa barevných skleněných mozaik. Spolu s manželem Richardem oživili staré řemeslo – vitrážnictví a začali podnikat. V Lubenci na Lounsku mají dílnu a obchod. Dnes je značka Skloart známá jak u nás, tak v zahraničí.

„Jsem ráda, že malé podnikání je bráno vážně, protože mě v posledních letech zaráží politika státu, v jejímž důsledku označení živnostník začalo být vnímáno pomalu jako sprosté slovo,“ okomentovala Jitka Kantová nedávný zisk ocenění Moneta Živnostník roku 2019 Ústeckého kraje.

„Oproti konkurenci děláme špičkové výrobky. Od začátku jsme si nasadili jak v technologickém, tak výtvarném zpracování laťku velmi vysoko, kdy jsme měli na paměti, že jedinou chybou můžeme přijít o spoustu zákazníků, získat jediného je ale těžké. V horších časech se nám to vyplatilo. V době finanční krize, kdy nám vypadlo několik běžných zakázek, jsme díky naší reputaci a umu přešli na sofistikovanější práci,“ říká o jejich podnikání Richard Kanta.

Jitka a Richard tvoří od začátku nerozdělitelný tým. „Manželka je přes výtvarnou práci. Já vymýšlím, jak její vize po technické stránce zrealizovat,“ doplňuje Richard Kanta. Podnikat spolu začali před 26 lety. „Mohu za to já. Pracovala jsem jako pedagožka a po revoluci jsem cítila nutkání tvořit a nebýt závislá na jiných lidech. K výtvarnému umění jsem měla odmala blízko, maminka je malířka. A k vitrážím jsem se dostala náhodou díky otci. Technologii jsem se učila samostudiem. V té době tu nebyla žádná škola, kde by vás naučili, jak na to. V začátcích mi velmi pomohl strýc, německý výtvarník, který mi zprostředkoval odbornou stáž v nejstarší vitrážnické dílně ve střední Evropě v Rottweilu. Podnikat jsme se s manželem učili ‚za pochodu‘,“ vzpomíná Jitka Kantová.

V současné době zaměstnávají ve své dílně osm zaměstnanců. Jednou z posledních realizací je rozlučková místnost v Žatci, kterou zrealizovali loni. Nyní pracují na interiéru žatecké radnice. „Dělali jsme mimo jiných kaple v Liběšovicích, Podbořanech, Červené Vodě, kostel v Deštnici, výzdobu kaple chrámu sv. Mikuláše v Lounech. Vitrážové stropy máme v Anglii, v jižních Čechách, Karlových Varech – opravovali jsme i vitráže v karlovarském Grandhotelu Pupp a řadě dalších míst,“ vyjmenovává Kanta.

Kamion vitráží týdně

Nejvýznamnějšího zahraničního partnera mají v Holandsku, pro kterého vyrábí výplně dveří. Každý týden tam odjede kamion s paletou vitráží. „Prakticky nás živí. Díky tomu se můžeme věnovat i restaurátorským zakázkám a jiným umělečtějším specialitám. Zákazníky máme také v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Rusku a Japonsku. Letos na jaře jsme tvořili velmi zajímavou a rozsáhlou zakázku pro anglické filmaře,“ doplňuje Kanta.

Prestižní a velmi luxusní zakázkou je práce pro newyorského výtvarníka. S Kehindem Wiley spolupracují manželé Kantovi od roku 2014, kdy si je vybral pro vytvoření první série realistických obrazů na sklo. „Šlo o soubor návrhů realistických postav v supermoderním oblečení na pozadí starých vitráží,“ přiblížila Kantová s tím, že letos pro něj dělají velký vitrážový strop v obdobném výtvarném stylu.

Manželé obnovují také staré památky. Před lety založili spolek Za záchranu kostela sv. Jiljí. Unikátní památku opravují a otevřeli tam v Evropě jedinečné muzeum vitráží.

KDO JSOU Richard a Jitka Kantovi žijí a podnikají v Lubenci. Jitka pochází z Mostu, vystudovala češtinu a výtvarnou výchovu. Richard je přímo z Lubence, studoval na Západočeské univerzitě Fakultu strojní. Oba výtvarně inspirovala škola výtvarného myšlení profesorů Igora Zhoře a Jaroslava Brožka. Restaurovali vitráže v kostelech v Podbořanech, Broumově, Märingu či vitrážový strop v Grandhotelu Pupp. V roce 2015 vytvořili rozměrnou vitráž Porta Bohemica – Brána Čech, která reprezentovala Česko na světové výstavě Expo 2015 v Itálii.