Vladimír Dlouhý: Rozvoji podnikání musí stát věnovat mnohem větší pozornost | Firmaroku.cz
Příběhy úspěšných > Vladimír Dlouhý: Rozvoji podnikání musí stát věnovat mnohem větší pozornost

Vladimír Dlouhý: Rozvoji podnikání musí stát věnovat mnohem větší pozornost

S prezidentem Hospodářské komory ČR jsme si povídali nejen o tom, jak vypadá podnikatelské prostředí po uplynulém náročném období a jaké jsou výhledy do budoucna, ale třeba i o tom, jak HK ČR pomáhá prosazovat zájmy podnikatelů vůči státu.

Hospodářská komora je nejvýznamnějším zástupcem podnikatelské sféry, takže partnerství na podnikatelských soutěžích dává smysl. Kde vidíte hlavní styčné body tohoto spojení?
Hospodářská komora v současnosti zastřešuje více než 16 tisíc členů zastupujících celkově přes 20 tisíc podnikatelských subjektů všech velikostí a oborů – od nejmenších řemeslníků po velké průmyslové podniky. Záběr jejího působení je tak velmi široký. Partnerství se soutěžemi Firma roku a Živnostník roku považuji za skvělou možnost prezentovat úspěchy českých firem a zvyšovat prestiž podnikání v tuzemsku. V neposlední řadě umožňují soutěže prostřednictvím ankety Absurdita roku, která je v jejich rámci každoročně vyhlašována, odkrývat i nedostatky tuzemského podnikatelského prostředí, jako je například nadměrná byrokratická zátěž nebo nedostatečná digitalizace státní správy. Hospodářská komora je partnerem státu při vyjednávání o podnikatelském prostředí se státem. I díky tomu, že se Komora v anketě aktivně angažuje, může podle mého názoru přitáhnout pozornost vlády a dalších institucí, aby si důležitost byznysu pro naší ekonomiku uvědomily.

Jak se díváte na aktuální stav a možná i výhled do budoucna, pokud jde o malé a střední podnikání v ČR?
Malé a střední podnikání patří dlouhodobě k pilířům české ekonomiky, který tvoří zhruba polovinu českého HDP. Jejich rozvoji a podpoře musí stát věnovat mnohem větší pozornost. Trápí je zejména nadměrná administrativa, na níž nemají, jako tomu je u velkých firem, personální kapacity. Hospodářské komoře se v posledním roce podařilo mimo jiné prosadit koncept paušální daně a odložení EET pro menší podniky ve třetí a čtvrté vlně až do roku 2023. Potřeba je ale mnohem více. Chybí mi hlavně ambicióznější rozvoj elektronické komunikace firem se státem. U malých a středních podniků dvojnásob platí pravidlo, že mají podnikat, nikoliv papírovat.

Jaký postup státu vůči podnikatelům a živnostníkům by měl následovat poté, co jednotlivé podpůrné programy byly vzhledem k rozvolňování uzavřeny. Je vůči nim i nadále potřeba nějaké zvláštní pozornosti nebo péče?
I já sám jsem se v minulosti vyjádřil v tom smyslu, že podpůrné programy tu vzhledem k napjatému rozpočtu nemohou být v plné míře donekonečna. I my jsme se na Komoře zasadili o to, aby řada fungujících programů fungovala efektivně a jednoduše. Právě covidová pandemie odhalila značné nedostatky právě v otázce byrokracie. Problém zdlouhavého vyřizování žádostí a desítek formulářů, který si neseme z minulosti, se v otázce koronavirových kompenzací ukázal v plné nahotě. Jestli nás covid něco naučil, tak je to zefektivnění firemních procesů. Na tento trend proto musíme navázat, a měl by to být stát, kdo půjde v tomto směru příkladem. Je mi jasné, že do voleb s revolucí počítat nemůžeme. Ale hned po nich je nezbytné začít tlačit na digitalizaci, elektronizaci a konec všudypřítomné úřední buzerace podnikatelů.

Jaké vy sami máte konkrétní možnosti k tomu přispět a zastat se podnikatelské sféry?
Hospodářská komora je dlouholetým partnerem státu v oblasti připomínkování legislativy a já sám absolvuji každý týden řadu jednání se zástupci vlády, samospráv a další institucí. Sami také přicházíme s řadou konkrétních legislativních návrhů usnadňujících podnikání v naší zemi. To se týká například zmiňované paušální daně, návrhů na jasnou a předvídatelnou valorizaci minimální a zaručených mezd a podobně. Podporu podnikatelům chce Komora vyjadřovat i v průběhu nejrůznějších soutěží, jakou je právě i zavedená značka Firma roku a Živnostník roku.

Jaké nejvýraznější změny pozorujete aktuálně v našem podnikatelském prostředí a možná i v samotném uvažování podnikatelů?
Obrovský přerod ve vnímání byznysu pochopitelně znamenal covid-19. Mnohé podnikatele tento stav lidově řečeno posadil na zem. Nikdy si nemůžeme být jisti tím, co bude zítra. Naštěstí firmy v tuzemsku prokázaly, že mají dostatek rezerv a ustály krizi se ctí a velmi úspěšně. Proběhlá krize je podle mého názoru naučí ještě větší opatrnosti. Je nicméně úkolem státu, aby podnikatele například výhodnými investičními nástroji motivoval k investicím do přidané hodnoty. Strach z rozvoje není namístě, stačí respekt, pokora a nebát se investovat.

Co byste soutěžícím, kteří od 9. září začnou v krajích poměřovat své síly, popřál do budoucna?
Všem podnikatelům je především nutné poděkovat za jejich nasazení a skvělou práci, kterou nejen během pandemie odváděli a stále odvádějí. Všem přeji trpělivost, odhodlání, nezbytné štěstí a v neposlední řadě pevné zdraví. Myslím, že pandemie mnohým z nás otevřela oči a pochopili jsme, že to je hodnota, od které se odvíjí vše ostatní.