Příběhy úspěšných > Zdeněk Fryml: Jdu přesně proti tomu proudu

Zdeněk Fryml: Jdu přesně proti tomu proudu

To, že je svérázný, nijak nezapírá. Právě naopak. Těží z toho. Pojďme na rozhovor s čerstvým držitelem titulu MONETA Živnostník roku 2020 Královéhradeckého kraje.
21. 09. 2020 | Živnostník roku

Čemu se věnujete?
Základ mojí práce je výroba čehokoliv ze dřeva. Snažím se o podržení historických řemeslných postupů, ať je to cokoli od sáněk a lyží. Na všem se pozná to řemeslo. Dnes, když si koupíte skříňku, tak tam máte plastová šuplata. Já mám po dědovi sedmdesát let starou cinkovačku. To je speciální zařízení, které umí vyrobit spoj ve dřevě, který když necháte na dešti, tak se tomu vůbec nic nestane. To je to řemeslo. Dneska se snaží všechno kvůli ceně zjednodušit, nahradit plasty. Tak přesně proti tomuto proudu jdu. Moje záliba je pozorovat řemeslo, co se kde vyrobilo a jak, ať je to tesařina, vazby na střeše, cokoliv, co je vyrobeno řemeslně, to znamená, že tomu musí dát člověk čas a spoustu práce. A pak to taky vypadá dobře.

Pojďme konkrétně na lyže…
Ty lyže, to je vlastně srdcová záležitost, protože je vyráběl děda už za první republiky. Takže jsem po něm přebral všechny stroje a nástroje, vybavení dílny. My jsme na těch dřevěných lyžích jako kluci lyžovali, dokud byly zásoby po dědovi na půdách, které jsme měli dvě. Ale zásoby časem došly, protože jsem zásoboval i své kamarády, protože lyžovat v jednom, je nuda. A to nás taky donutilo si udělat lyže vlastní. První nebyly úplně ideální. Děda zemřel dříve, než jsem se narodil, takže táta mně ukázal, jak se to dělá, ale nebylo to zpočátku úplně ono. Takže jsme je dolaďovali, vyrobili pár lyží, vyběhli na kopec to zkusit. Jednou se nám podařilo lyže vyrobit pozdě, tady už nebyl sníh. Tak jsme se sbalili a jeli jsme testovat lyže na víkend na Kaprun. Můj kolega vytáhl naše jasanky na Elbrus, do nějakých 6 000 metrů a sjel na nich dolů. Nebo děláme expedice do Norska. Tam jsem si v Nansenově muzeu okoukl polární sáně. Takže už děláme zimní expedice i na svých saních.

Jedna věc se dělat na lyžích expedice a druhá, jak se vám to podařilo rozvinout dál. Kdo jsou lidé, kteří mají o jasanky zájem?
To je jednoduché. Když bylo v Rakousku první mistrovství světa v historickém lyžování, tak nám to kamarád z Holandska ukázal na videu, a na druhém mistrovství už jsme nechyběli. A největší odpich byly úspěchy na těchto akcích. Mám teď dva mistry světa na svých lyžích v historickém lyžování. Někteří lidé si myslí, že lyžařský výkon je o lyžích. Myslím si, že to tak zdaleka není, že člověk to musí mít v nohách, aby na lyžích něco zajel, ale více méně na mých lyžích je to mnohem snazší.

Chápete v tomto ohledu svoji živnost spíše jako zajímavost nebo mají jasanky výhled rozšíření do budoucna?
Určitě mají. Lidé mají retro rádi, vypadá to dobře a i lyžařský styl na takových lyžích je úplně jiný. Když jsem mluvil o mistrovství světa, tak Česká republika je jedinou nealpskou zemí, která se ho účastní. Když se postavíte na moderních lyžích s hranami, v preskáčích, tak tady na těch našich krtčích hromádkách, kde je spousta lidí, ten adrenalin je pak až ve vysokých rychlostech. To moje lyže vůbec nepotřebují, nemají hrany, adrenalin je maxi, je to super a přitom rychlosti jsou malé, nehody jsou bez zranění a kopec, když se na něj postavíte na jasankách, tak je dvakrát takový než na moderních lyžích.

Takže jezdí se na nich i na běžných sjezdovkách?
Určitě. Je to různé. Jdeme i na místa, kde před námi na lyžích nikdo nebyl nebo se sebereme a jedeme do Chamonix a lyžujeme tam. Ty lyže strašně otevírají srdce a komunikativnost lidí. Úplně ruší bariery, lidé navazují kontakty. Tím se mně živnost rozjela. Začal jsem dodávat i do zahraničí. Nebo třeba i do filmu, například pro finskou pohádku, která by měla mít na jaře premiéru.

Kolik párů lyží zhruba vyrobíte?
Je to zhruba padesát párů lyží za rok.

Jaké jsou reakce lidí, když vás vidí?
Úplně největší požitek je na jasankách jezdit v telemarku. Už tím se absolutně lišíte od lidí a sjezdovce. Mám testovacího jezdce, je to můj sedmdesátiletý strýc, který celý život dělal na Horské službě a je výborný lyžař. A má neuvěřitelný ohlas. Lidé si s ním povídají, fotí se, je středem zájmu. Jasanky prostě ruší komunikační bariéry.