Příběhy úspěšných > Zdeněk Moc: Práce se musí dělat za každého počasí

Zdeněk Moc: Práce se musí dělat za každého počasí

Ocenění si čeští zemědělci nepochybně zaslouží. O tom, že nemají na růžích ustláno, jsme si povídali s jedním z nich, který se zaměřuje na produkci čerstvé zeleniny.
22. 10. 2019 | Živnostník roku

Co pro vás znamená zemědělství, kterému se věnujete celý život?
Je to v podstatě svým způsobem koníček, protože jinak by to nešlo. Zemědělství vás k sobě přitáhne takovým způsobem, že prostě tím žijete. Žijete s přírodou, ale je dneska poměrně nepříznivá tendence proti zemědělcům. Zejména mediální obraz zemědělství, který se prezentuje, a to všech médiích. Myslím si, že náhled na zemědělce je velice špatný a bylo by potřeba, aby veřejnost věděla, že zemědělci nedělají nic špatného a nedělají nic, aby poškozovali životní prostředí a přírodu. My třeba máme 115 hektarů zeleniny, přičemž veškerou zeleninu pěstujeme v systém integrované produkce. To znamená, že to je kontrolovaná produkce. My podléháme certifikacím, protože jinak by od nás odběratelé neodebírali. Musíme deklarovat, že máme rozbory půdy na obsah těžkých kovů, které musejí splňovat limity. Musíme veškerou produkci, kterou chceme dát na trh, rozborovat na dusičnany, těžké kovy a na obsah reziduí pesticidů.

Jak se vám podniká v zemědělství ve Středočeském kraji?
První předpoklad pro podnikání v zemědělství je v tom, že se nacházíme ve středním Polabí, dá se říci na velice úrodných půdách. Navíc máme k dispozici velkoplošné závlahy. Bez těch závlah bychom vůbec nemohli existovat, protože zelenina by zvláště v posledních letech vůbec nevyrostla. Nás trápí to, že my sice dodáme vodu, ale vysoké teploty brání, aby rostliny mohly vegetovat. Přestože je zaléváme, rostliny zůstanou v nějakém stádiu a dokud se teplota neposune někam dolů, hlavně v noci, tak rostliny dál nerostou. Ten proces se prodlužuje, nejsou potřebné přírůstky a má to dopady na kvalitu, na výnosy.

Pojďme si něco říci o distribuci čerstvé zeleniny…
My zeleninu nasklízíme, přivezeme ji domů, jde do chladírenského, takzvaného distribučního, skladu. Tam se naloží na kamion a ráno se veze do centrálního skladu, odkud se distribuuje do prodejen. Když jsme začínali v 90. letech, tak jsme ještě napřímo zaváželi prodejny, protože distribuční sklady ještě nebyly. Pro nás je dnešní způsob do určité míry výhodnější, protože jednorázově navezeme zboží na sklad a distributor si ho rozdistribuuje třeba i s dalším zbožím. My jsme tenkrát museli mít pět aut, která se musela třeba dvakrát denně točit do jednotlivých prodejen, a to hrozně zatěžovalo. Tohle je logičtější, ze dne na den se zboží dostane k zákazníkům.

Víte, ve kterých prodejnách se zákazník k vašim výrobkům nakonec dostane?
Vím, ve kterých prodejnách, vím, do kterého řetězce dodávám. Kromě toho dodávám do velkoobchodu. Můžu vám říci, že největší radost můžete mít, když vám důchodce napíše, že si koupil vaše brambory, jak s nimi byl spokojený a kde si je může koupit příští rok. Že si koupil zelí, jaké bylo dobré, že mu vydrželo od sklizně do sklizně. To je to, o čem to je, aby to skutečně mělo kvalitu. Lidé se vracejí a chodí si kupovat i k nám na dvůr.

Takže cítíte, že lidé mají zájem o českou zeleninu…
Myslím si, že se to zlepšilo. Existuje takzvaná Zelená kniha, kde ministerské plány tvrdí, že se zvýší soběstačnost ve výrobě zeleniny, která se v České republice dá vypěstovat. Ale to jsou plány, které nelze splnit. Dnes se zelenina v České republice pěstuje zhruba na 10 tisících hektarech. A na to, aby se soběstačnost nějak zvýšila, tak by se muselo pěstovat na 30 tisících. A kdo jednou zeleninu pěstoval a přestal, už se k tomu nikdy nevrátí. Protože to jednak prezentuje poměrně rozsáhlé vybavení, rozsáhlé zázemí. Chladírenské sklady, sklizňovou techniku a hlavně lidi. A to j největší problém, se kterým se dneska potkáváme. Ta práce se musí dělat za každého počasí. My pěstujeme poměrně velké množství květáku. Ten květák na poli nepočká. Když se dneska sklidí, tak může být čtyři dny v chlazeném skladu, potom se může vyexpedovat, ale pokud se dneska nesklidí, tak zítra už se pro něj nemusí chodit, protože už je pozdě.

Kolik vás pracuje?
Jsme rodina, se ženou od roku 1993, postupně přišli synové ze školy a vojny, zapojili se do pracovního procesu. Máme celkem devatenáct stálých zaměstnanců a kromě toho bereme sezónní, dneska agenturní, pracovníky z jiných zemí.