Veřejnost v on-line hlasování rozhodla, že největším letošním byrokratickým nesmyslem je placení rozhlasových a televizních poplatků firmami podle počtu zaměstnanců. Za nejpřínosnější naopak veřejnost označila ukončení vstupních lékařských prohlídek u nerizikových profesí. Ankety jsou každoročně vyhlašovány v rámci podnikatelských soutěží Firma roku a Živnostník roku. Odborným garantem je Hospodářská komora ČR.

Rozhlasové a televizní poplatky pro všechny
Systém bude nově nastaven tak, že vyvolává silný nesouhlas nemalé části poplatníků. Například zatížení firem podle počtu zaměstnanců televizním poplatkem se zdůvodňuje skutečně těžko. Lesní dělník nebo pokladní v supermarketu asi těžko mohou při práci sledovat veřejnoprávní vysílání, které bude jejich zaměstnavatel za ně hradit. A nejde úplně o malé částky. Velká firma nad pět set zaměstnanců by měla zaplatit zhruba čtvrt milionu korun ročně. Navíc firmám se počty zaměstnanců mohou měnit. A hlídat, jestli nepřekročí nebo nepodkročí počet zaměstnanců, a tím i povinnost měnit výši násobku platby, to už je opravdu příliš. Dosud se dalo předpokládat, že lidé chodí do práce pracovat, ne sledovat televizi a rozhlas. Časy se ale asi mění.

Na druhé příčce se v hlasování veřejnosti umístilo hlášení zemědělců pro Český statistický úřad, na třetím dokládání státem vydaných výpisů
Zemědělci vyplňují všechny důležité informace do takzvaného Integrovaného zemědělského registru, což je online přístupná databáze. Týká se to například evidence hospodářských zvířat. Všichni zemědělci povinně zanášejí údaje o narození každého zvířete, jeho označení ušní známkou, jeho případném léčení, úhynu nebo porážce, stejně jako prodeji jinému zemědělci. Přesto zemědělce každý rok obesílá se složitým dotazníkem i Český statistický úřad. Ten vyžaduje prakticky stejné údaje, které zemědělci vkládají do Integrovaného zemědělského registru, ale ke konkrétnímu datu v roce, například ke 30. dubnu. Zemědělci tak musejí složitě zjišťovat, kolik zvířat k tomuto datu přesně měli, ale navíc ještě komplikovaněji počítat jejich věk. Musejí tak přepočítávat věk všech zvířat, protože ke konkrétnímu datumu (30. 4. daného roku) musejí uvést například počet zvířat do 6 měsíců, počet zvířat ve věku 6 měsíců až 2 roky a počet zvířat nad 2 roky. Přitom přímo z IZR by si ČSÚ všechny potřebné údaje mohl načíst okamžitě. Pro zemědělce znamená vyplňování dotazníků velké množství administrativní práce navíc, kromě toho s rizikem chyby.

Pokud jde o bronzové dokládání dokumentů, než se s vítězným účastníkem výběrového řízení uzavře smlouva, musí zadavateli doložit originály dokumentů. Dokumenty se často na CzechPointu či u advokátů musí konvertovat opět do průkazné elektronické podoby, aby se mohla odeslat zadavateli ke kontrole. V době postupující digitalizace státu musí uchazeč o veřejnou zakázku dokládat ve své nabídce veřejně dostupné výpisy (OR, RŽP) a bezdlužnosti vydané (polo)státními orgány (FÚ, ČSSZ, zdravotní pojišťovny). O ty může uchazeč stát požádat elektronicky a stát mu ona dobrozdání elektronicky předá, ale při vkladu do jedné elektronické nabídky se často průkaznost těchto dokumentů ztrácí. Nebylo by možné vynechat dokládání veřejně dostupných údajů? U bezdlužností prostě poskytnout zadavateli souhlas s nahlížením do listin o bezdlužnosti? V případě výpisů z OR/RŽP by zadavatelé získali aktuální údaje, včetně historie daného subjektu. Existuje sice Registr dodavatelů, ten se ale nevyplatí občasným dodavatelům.

Absurdita roku je populární anketa, jejímž cílem je upozornit na nejnesmyslnější byrokratické povinnosti uložené podnikatelům. Vyhlašování anticeny má přispět ke kultivaci tuzemského podnikatelského prostředí. Za dobu své existence přispěla k odstranění celé řady zbytečných zákonů a vyhlášek. Z dnes už zrušených absurdit je možné jmenovat povinnost vést evidenci o kontrolách na zdravotní nezávadnost, ačkoli tuto evidenci mají povinnost vést kontrolní úřady, dále třeba neuznávání dokumentů posílaných úřady podnikatelům do datových schránek jinými úřady za originály nebo vládní nařízení určující firmám, kdy mají vymalovat. Absurdní předpisy nominuje veřejnost z řady podnikatelů, různých oborových asociací a svazů a cechů. O vítězné absurditě rozhoduje veřejnost v online hlasování.

Paragrafem roku je ukončení vstupních pracovnělékařských prohlídek u nerizikových kategorií
Vláda v listopadu 2024 schválila návrh na ukončení povinnosti vstupních pracovnělékařských prohlídek u zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání, kteří vykonávají práce nezařazené do rizikových kategorií. Jde o novelu zákona o specifických zdravotních službách. Poslanecká sněmovna v této souvislosti jednomyslně schválila novelu zákoníku práce, jejímž hlavním cílem je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů. Novela posiluje konkurenceschopnost zaměstnavatelů, současně však zachovává ochranu práv zaměstnanců. Zlepšuje také postavení rodičů vracejících se z rodičovské dovolené a podporuje lepší slaďování pracovního a rodinného života. Zrušení povinnosti vstupních pracovnělékařských prohlídek pro nerizikové práce bude platit od července 2025. Navrhované zrušení povinných vstupních pracovnělékařských prohlídek pro první a druhou kategorii rizikovosti představuje další krok ke snižování administrativní zátěže a byrokracie.

„Zrušení vstupních lékařských podmínek vítáme. Většina našich pozic je zařazena do bezrizikové kategorie 1, kde prohlídky celkově nedávaly smysl a znamenaly pouze administrativní zátěž a zbytečně vynaložené finanční prostředky. Proto jsme před dvěma lety u této skupiny upustili i od periodických prohlídek. Úsporu peněz po úplném zrušení prohlídek budeme schopni do našich zaměstnanců investovat mnohem efektivněji,“ říká Klára Escobar, Director Human Resources společnosti MONETA Bank, která je titulárním partnerem soutěže Živnostník roku.

Pozitivní reakce hlasujících zaznamenala také aplikace eDoklady a návrh antibyrokratického zákona
Občanku už stačí mít jen v telefonu. Aplikace eDoklady představuje významný krok k digitalizaci veřejné správy a zjednodušení komunikace mezi státem a podnikateli. Díky ní mohou občané i podnikatelé bezpečně a pohodlně prokazovat svou totožnost prostřednictvím mobilního telefonu bez nutnosti fyzického předkládání dokladů. Kromě toho, že se zjednodušuje komunikace, eliminuje riziko zneužití osobních údajů a šetří čas při jednání s úřady, bankami či dalšími institucemi, snižuje se administrativní zátěž. Projekt eDoklady je příkladem moderního, uživatelsky přívětivého řešení, které odpovídá potřebám digitální doby. Změna zákona vstoupila v platnost dne 20. ledna 2024. Od tohoto data jsou tedy přijímány digitální doklady tzv. ústředními správními úřady (například ministerstva, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český statistický úřad).

Pokud jde o návrh antibyrokratického zákona, je jeho cílem eliminovat alespoň čtvrtinu z celkové regulační a byrokratické zátěže stojící podnikatele ročně 72 miliard korun. Proto Hospodářská komora zpracovala návrh antibyrokratického zákona, který by nastavil podrobnou revizi existujících podnikatelských povinností tak, že by se u každého zákona vytvořila tabulka veřejnoprávních podnikatelských povinností, která by se pak pravidelně kontrolovala a vyhodnocovala,“ uvedl k záměru prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Navíc by to umožnilo pro každý obor podnikání vytvořit ucelený přehled povinností – jakýsi oborový podnikatelský batoh, do kterého by bylo možné vytřídit povinnosti podnikatelům tak, aby to měli přehledně k dispozici. Nelze však dnes udělat pořádek pouze v českém právním řádu, ale je potřeba udělat rychle pořádek i v tom evropském.

Paragraf roku
Paragraf roku je anketa, která již několik let doprovází vyhlašování Absurdity roku. Oceňuje konkrétní aktivitu veřejné správy, která má za cíl pomáhat českému podnikání. Může se jednat o nově přijatý zákon, nařízení, vyhlášku, ale i návrh, snahu nebo vizi, jak podnikatelům zjednodušit život. Svůj tip mohou zaslat sami podnikatelé, odborné svazy a instituce, ale i široká veřejnost. O vítězi rozhoduje v hlasování veřejnost.

Všechny letošní nominace do obou kategorií naleznete zde.