Alena Saladiaková: Moje lamy využívám pro terapii dětí i dospělých
Alena Saladiaková z Mostu podniká opravdu v neobvyklé oblasti. Své čtyři lamy alpaka využívá při tzv. alpakaterapii, kterou zaměřuje na seniory, nemocné nebo osoby se speciálními potřebami. Nejvíce se specializuje na děti s poruchou autistického spektra, děti po dětské mozkové obrně, slabozraké a nevidomé klienty a seniory. Její podnikání nyní ocenila i odborná porota a vyhrála tak tradiční soutěž Živnostník roku 2026 Ústeckého kraje. S alpakami provozuje i edukativní zážitkové programy.
Původně jste pracovala jako koordinátorka svateb a s manželem jste provozovali e-shop se zdravou výživou. Jak jste přišla na nápad, že byste se mohla věnovat tak neobvyklé aktivitě?
Na začátku byl spontánní nápad pořídit si dva netradiční mazlíky na okraj Mostu na zahradu a volba padla na alpaky, protože jsou prostě krásný a roztomilý. Tenkrát jsem si pořídila dva samce a netrvalo dlouho a náš veterinář nám doporučil chodit s nimi na procházku, naučit je chůzi na ohlávce jako s psem na vodítku. Takže jsme se začali procházet naší čtvrtí s rodinou, no a přitom nás začali pomalu vídat lidé z okolních domů a ti projevili takový neoficiální, opatrný zájem sdílet s námi zážitky s našimi zvířaty, tak jsme tzv. alpakatrekking bez velkých očekávání nabídli jako službu. A nakonec čas ukázal, že je to velice oblíbený zážitek. Často se k nám lidi vrací, máme v podstatě 100% kladná hodnocení od našich návštěvníků, a tak jsme postupem času začali služby i rozšiřovat. A začali jsme pozorovat třeba při interakci s dětmi, tenkrát z kojeneckého ústavu, který sídlil v naší ulici, že alpaky opravdu pozitivně působí na děti, které mají jinak ze zvířat strach, proto jsem začala alpakaterapii rozvíjet. Takže jsem si doplnila vzdělání v oblasti zooterapie, což považuji za nutnost, pokud chci společně se svými zvířaty pomáhat a od té doby, už téměř 5 let, navštěvujeme různá zařízení sociální péče, ať už jsou to domovy pro seniory nebo třeba nemocnice, hospice, speciální školy, školky, ale pracujeme i s nevidomými a slabozrakými klienty. Alpakaterapie může fungovat i jako aktivizace klienta, třeba dětí po dětské mozkové obrně. Máme i programy pro seniory, které spočívají v práci s velmi kvalitní vlnou z alpaky, čímž se snoubí alpakaterapie z ergoterapií a výsledky jsou velmi dobré.
V čem je ta alpaková lama tak specifické zvíře, v čem je výjimečná?
Ta výjimečnost spočívá v tom, že se dokáže nacítit na člověka, a to se dá v terapii výborně využít. Okamžité kladné reakce na zvíře a progres klientů pozoruji zejména u osob s poruchou autistického spektra, často pracujeme s dětmi s touto diagnózou. Alpaka na ně netlačí a dokáže si získat jejich důvěru a tím překonávat strach ze zvířat. Ne výjimečně se nám stává, že ve společnosti alpaky dělají tito klienti během pár hodin velké pokroky - alpaku pohladí, nakrmí, vodí na ohlávce na vodítku. Často si nechají od našeho Jerryho dát i pusinku, to jsou v případě takových diagnóz velké věci.
Alpaky se přizpůsobí dané situaci a prostředí, dokážou vycítit zranitelnou osobu a podle toho se chovají. Alpaka je ale obecně zvíře, které nemá rádo stísněné a uzavřené prostory, působí jim to stres, ale ve chvíli, kdy jdeme do nemocnice, úzkými ulicemi, uličkami, do pokojů, a často samozřejmě jezdíme výtahem, protože pacienti v přízemí nečekají, no tak to ta zvířata zvládají naprosto brilantně. To ale neznamená, že každé zvíře, každá alpaka je dobrý terapeut. Obecně jsou to zvířata, která o interakci s člověkem příliš nestojí. O to víc si vážím toho, že můžeme terapii nabízet a naše zvířata jsou s tím v pohodě.
Co je potřeba mít zařízeno pro chov lam, kdybych je třeba chtěl chovat já?
Když jsme před šesti lety začínali, tak nebylo potřeba vesměs nic, ale dnes už potřebujeme mít registrované hospodářství, což je, podle mého, formalita, a taky musíme mít zvířata nezaměnitelně označena mikročipem nebo ušní známkou. Mikročip je určitě vhodnější. Díky tomu si nyní můžeme ověřit, odkud zvíře pochází a zda není chované ilegálně.
Jste jediná, která takto lamy pro terapii v Česku chová?
Chovatelů alpak stále přibývá. Kolegové s lamami krotkými, což je jiný druh, myslím začali s terapií před námi, nicméně s alpakami jsme v Česku podle mého názoru takovými průkopníky, jsme jestli ne první, tak určitě jedni z prvních. Jednotlivé druhy lam se liší jak velikostí, tak povahou, ale i důvodem jejich domestikace. Lama byla domestikovaná, protože je to mohutný, silný jedinec, který dokáže nosit břemena a pomáhat tak v horách s nákladem, kdežto alpaka byla domestikovaná v říši starých Inků pro svou vlnu.
Co plány do budoucna?
Pořád se rozšiřujeme, pořád vymýšlíme nové programy, pořád hledáme nové cesty, ale hledáme je tak, abychom nevytěžovali naše zvířata, aby to bylo s veškerým respektem k jejich welfare. To je pro nás velice důležité téma a snažíme se ho komunikovat i navenek a doufám, že i třeba díky tady tomuto titulu bude ten náš hlas víc slyšet. Každý, kdo vlastní alpaku, není chovatel. Proto pokud budeme vyhledávat zážitky se zvířaty, měli bychom zvolit službu s vědomím, že zvířata jsou tu spokojená a během zážitku s námi bude neustále jejich chovatel/chovatelka, aby nám o těchto pozoruhodných zvířatech podal informace a dohlédli na bezpečnost návštěvíků i welfare zvířat.
Počet alpak zatím neplánuji navyšovat, ale rozšiřujeme se o jiné živočišné druhy. Před dvěma lety naši partu rozšířili čtyři lemuři kata, taky máme od letoška zakrslé králíky, vznikla tak v rámci Alpakárny také Mazlíkárna. Králíci nám pomáhají demonstrovat dětem, jak se s respektem chovat ke zvířeti a co takový chov tradičního domácího mazlíčka obnáší, že to není jenom prostředek naší zábavy.
Lidé vás označují za alpakářku. Neuráží vás to?
Nepovažuju to za urážku, po šesti letech soužití s alpakami mě to rozhodně definuje a beru to spíš jako čest. Alpaky jsou zvířata, která si zaslouží pozornost. A pokud to bude prostřednictvím nějaké legrace, proč ne.
Máte malého syna. Pomáhá on nebo manžel?
V rámci podnikání a chovu zvířat obstarávám vše sama, návštěvníky se setkají vždy se mnou. Ale bez toho, aniž by mi rodina pomáhala doma, ať už s chodem domácnosti nebo hlídáním syna, tak by to rozhodně nešlo, jejich podpora je neocenitelná. Manžel i rodiče mě vždy podporovali v podnikatelském snažení a všech zvířecích nápadech, ať už byly sebebizarnější.
Proč jste se přihlásila do soutěže Živnostník roku?
Já si myslím, že jsme v mnoha ohledech průkopníky našeho podnikání, je originální záležitost. Naše práce pomáhá a zasloužila by si více pozornosti. Svá zvířata beru jako svoje další děti a každý rodič ví, že když děti spějí, cítí velkou hrdost. Motivuje mě to v dalším rozšiřování Alpakárny.
A jak vnímáte své vítězství v soutěži Živnostník roku?
Mám z toho obrovskou radost. Ale v podstatě, ještě než přišlo vyhlášení, tak jsem si říkala, že já vlastně tu zpětnou vazbu mám, já prakticky každý den formou hodnocení našich návštěvníků dostávám zpětnou vazbu a toto pozitivní ocenění mojí práce pro mě moc znamená.
Co podle vás dělá dobrého podnikatele dobrým podnikatelem?
Myslím, že to je píle, kreativita, smysl pro humor, zdravé sebevědomí a touha dělat všechno na maximum.
A jaké ceny čekaly na naše vítěze?
V krajském kole vítězní živnostníci získají například finanční odměnu od MONETA Bank ve výši až 30. 000 Kč, vítěz celostátního finále Živnostníka roku si odnese 150.000 Kč (soutěžící nemusí být klientem MONETA Bank). Vítězná firma získává zápůjčku vozu z portfolia značky Volkswagen (zápůjčka vozu je časově omezena podle nabídky lokálního dealera).
