Antibiotická rezistence u lidí je velký problém

2.10.2024

Tomáš Krejčí, většinový majitel společnosti LabMediaServis, Volkswagen Firma roku 2024 Královéhradeckého kraje je odborník na slovo vzatý a jeho znalosti a zkušenosti jsou inspirativní. Pojďme nahlédnout do světa, který není příliš známý…

Čemu se společnost věnuje?
LabMedia Servis vyrábí diagnostika pro mikrobiologii. Jsou to takzvaná kultivační média, na kterých se v nemocnicích nebo krajských hygienických stanicích, kultivují bakterie. Na těch půdách se rozpoznává, o jaký typ bakterií, případně v rámci nemocnic, patogenů jedná.

Hodně o Vás bylo slyšet kolem covidu?
Firma existuje 17 let. Rozjezd byl poměrně pomalý, protože etablovat se mezi výrobce hlavně ze zahraničí, bylo dosti složité. Hodně, co nás vyneslo, že před třemi roky, když začala covidová pandemie, jsem vymyslel přenosové tekuté médium pro převoz covidových vzorků na vyšetření PCR. Byla spousta variant, my jsme to nakonec zdokonalili, že z to byl celý set, to znamená výtěrová tyčinka a médium, samozřejmě se štítkem, aby se to dalo v nemocnicích popisovat.

Aktuálně se věnujete především veterinární oblasti…
Ano, věnujeme se také mikrobiologické diagnostice zvířat, hlavně ve smyslu omezování používání antibiotik u zvířat, která jsou zdrojem potravin. Jde o to, že antibiotická rezistence u lidí je velký problém. Říká se, že rezistence bude způsobovat v roce 2050 mnoho milionů úmrtí. A my vyrábíme takový set na rychlou diagnostiku bacilů, patogenů, přímo na farmě. To znamená, že se odebere z potenciálně nemocné dojnice mléko, to se nakultivuje na trojmisku, na které jsou tři druh agarů, a na těch agarech pak vyrostou bacily a z nich se vyberou patogeny, a to na základě barvy, velikosti kolonie, to jsou takové tečky na tom agaru, a samozřejmě morfologie té tečky. Do druhého dne pozná, co je tam za patogen a jaká k tomu přísluší použit příslušná antibiotika, aby se nemusely hned používat širokospektrální antibiotika. Systém aktuálně zdokonalujeme, aby se trojmiska dala vyhodnotit opticky, to znamená převést ji do počítače a umožnit poradenskou činnost pro zemědělské podniky dálkově. My už ty takzvané CM testy dodáváme po Evropě.

Jedna věc je vývoj, druhá věc je to, aby se  výrobek prosadil. Jak se to podařilo?
Podařilo se to pomocí produktových specialistů, jsou to veterináři a hovoří o tom na konferencích, na různých přednáškách pro odbornou zemědělskou veřejnost. Zaškolují je, jak to dělat. Velice rychle se to u nás ujalo. Není to jediný systém, ale na konferencích byl náš systém hodnocen jako nejlepší. Ještě bych k tomu dodal, že CM test vyvážíme do Polska, Rumunska, Maďarska, pobaltských republik a Rakouska. Odečtem pomocí optického počítače bude možné ještě daleko více tento produkt rozšířit.

Na co do budoucna může obor narážet?
My jsme si mysleli, že omezení oboru našich produktů přijde, když se v laboratořích začne uplatňovat takzvaný MALDI TOF. To je vyšetření kmenu bakterií pomocí hmotnostní spektrometrie a je to zaměřené na to, že každý bacil má jen jednu nukleovou kyselinu. Pomocí toho se diagnostikuje. Ten přístroj je poměrně drahý, my ho také máme, abychom mohli dourčit bakterie. To se ale nestalo, protože i pro vyšetření na MALDI TOF je potřeba to vykultivovat a druhá věc je, že MALDI TOF musí mít ve své umělé inteligenci mikrobiologické mapy, to znamená velké množství patogenů, zárodků, které má v paměti, co se týče hmotnostní spektrometrie. V humánní medicíně to poměrně zvládli, ale ve veterině je to popelka. Takže optické odečítání má budoucnost a je to velice dobrá věc.