17.9.2025

Libor Kraus, předseda představenstva a spoluzakladatel společnosti COMTES FHT, která zvítězila mezi firmami v Plzeňském kraji, je z těch, kteří se nebojí vzít osud do svých rukou a z zvednout hozenou rukavičku!

Čím se firma zabývá?
COMTES FHT je výzkumná organizace, která se zabývá výzkumem a vývojem kovových materiálů a technologií zpracování. Nabízíme firmám svoje služby v tom, že máme poměrně rozsáhlé know-how ohledně kovových materiálů, jak pro jejich výrobu i složení, výrobu speciálních materiálů přes počítačovou simulaci a různé způsoby zpracování materiálů až po výrobu prototypů při vývoji speciálních slitin nebo kusů. A tyto prototypy jsme schopni otestovat pomocí naší akreditované zkušebny tak, že dodáme výsledek i s certifikací. A zákazník dostane vývoj nějakého materiálů nebo nějaké součásti přímo na klíč a může si je zavést do svého výrobního portfolia.

Jste silná firma. Obracejí se na vás i firmy ze zahraničí?
Obracejí se na nás i firmy ze zahraničí. Z našich zakázek je zhruba 35 % ze zahraničí, jak z Evropy, tak ze Spojených států amerických.

V čem to je, že se na vás obrátí společnost z Ameriky?
Náš ředitel pro výzkum, profesor Jan Džugan, je autorem dvou světových norem a převzalo je ISO na zkoušení tenkostěnných materiálů. Snažíme se vyvíjet a držet krok se všemi moderními technologiemi, které se na zpracování kovových materiálů používají. Máme například špičkově vybavenou laboratoř na 3D tisk kovů. A protože ve světových normách jsou uvedeny jako podkladové materiály publikace našich kolegů, tak potom si najdete, kdo tyto publikace dělal, kdo je vydal a obrátíte se na něho s nějakým poradenstvím nebo požadavkem, jak vylepšit své portfolio.

Jak jste velká firma?
Začínali jsme před 25 lety, dnes by se řeklo moderně jako startup v pronajatých dvou kancelářích se šesti zaměstnanci. Dnes máme přes sto zaměstnanců, převážně velmi kvalifikovaných, od špičkových techniků, kteří obsluhují jednotlivé výrobní stroje až po docenty a profesory, kteří tvoří ten myšlenkový trust.

Kde je budoucnost vašeho podnikání?
To je strašně složitá otázka. Na tohle musí odpovědět obchodníci ve společnostech. Výzkumníci můžou říci, jak na co, ale těžko budou říkat, co se speciálně stane za deset nebo dvacet let. Dnes je spousta oborů, které jdou dopředu, ať je to třeba jaderná energetika, elektronika, máte velké poptávky po výzkumu a vývoji v armádních, obranných technologiích. My dnes děláme pro švýcarské hodináře, děláme pro tým formule 1, máme široké portfolio. Jezdíme na konference, kde se domlouváme s našimi kolegy po celém světě. Zároveň tím provádíte něco jako průmyslovou špionáž, protože zjišťujete, co ve vašem oboru je momentálně trendy a co je možné uplatnit dál v našem výzkumu. Takže to, co bych chtěl do budoucna, je, abychom se dál drželi na špičce v některých těchto oborech tak, abychom firmám dokázali nabídnout kvalitní služby a takové služby, za které budou ochotny platit.

Ze všech stran je slyšet, že je problém s nedostatkem lidí. Předpokládám, že ve výzkumu to nebude jednodušší…
Já nevím. Já slyším pořád, že nejsou lidi, že nebudou lidi. My si samozřejmě výzkumníky vychováváme více méně sami, protože navrhujeme témata na diplomové a doktorské práce. Přijímáme studenty z celého světa, jezdí k nám na stáže. Celá řada u nás potom nějakou dobu zůstane pracovat. To, s čím máme největší problém, jsou spíše řemeslníci. Dnes sehnat obráběče kovů, provozního elektrikáře a operátory různých strojů, to začíná být mnohem větší problém, protože rukama se nikomu moc dělat nechce. To, z čeho mám úplně největší hrůzu, je to, že máme dnes poměrně dobře vybavenou metalurgickou halu, která nám připravuje experimentální materiál a dnes už v Česku neexistují obory, jako je slévač, kovář, valcíř a další. A takové lidi my tam budeme potřebovat.

Jak vy osobně jste se dostal k oboru?
My jsme firmu zakládali jako pět společníků, kteří pracovali v oboru. De facto pět výzkumníků, zůstali jsme čtyři. Zúročovali jsme své poznatky, o které na našich předchozích pracovištích zájem nebyl. Bylo nám doporučeno, že si můžeme naše nápady realizovat sami a za svoje peníze. A když jsme to slyšeli už poněkolikáté, tak jsme si řekli, že to zkusíme. A ono to asi vyšlo. Máme moderní výzkumní ústav, který svým vybavením je minimálně na evropské špičce, pokud jde o přístroje a prostor i kvalifikace lidí.