19.10.2023

Včelař Petr Špaček, MONETA Živnostník roku 2023 Kraje Vysočina, navazuje v oboru na svého dědu a své podnikání zdárně rozvíjí. Ve svých pětadvaceti letech má znalostí a zkušeností na rozdávání…

Jak jste se dostal ke včelaření?
Já jsem se k včelařství dostal přes mého dědu, který s tím začal. Někdy v deseti letech jsem se kolem něj začal trochu ochomýtat a zaučovat, co vše je třeba kolem včel udělat a jaký význam mají pro přírodu a pro člověka. To mě poměrně nadchlo, i když jsem se mu ze začátku asi spíše pletl pod nohama. Ale později mě to chytlo a začal jsem se do toho více ponořovat a zjišťovat náležitosti, co to všechno obnáší. Později jsem začal vymýšlet, co všechno by šlo dělat jinak nebo vyrábět jiné produkty, než děda dělal původně. Už v šestnácti letech jsem toužil výrobky nabízet lidem, tak mě se svolením rodičů zplnoletili. Mám živnost založenou vyloženě na chov včel a prodej včelích produktů.

Kolik máte včelstev?
V současné době máme nějakých 160 včelstev. Jedno včelstvo znamená 80 nebo 90 tisíc včel. To je v sezóně, mimo sezónu je to 10 až 15 tisíc včel. Záleží také na síle včelstva a podobně. Ale pro představu, když někde vidíte včely, tak jedna ta budka je jedno včelstvo. Takže těch úlů máme 160.

Na jak velkém území?
Samozřejmě 160 včelstev je poměrně hodně, takže není dobré je dávat na jedno místo. Pak by to ztrácelo efektivitu. Takže to řešíme tím, že hodně kočujeme i na rostliny a plodiny, které v našem okolí nejsou. Kočujeme až 60 kilometrů od bydliště, v sezóně včelstva převážíme. Přes zimu jsou v okolí Cidliny, kde bydlíme. To máme čtyři až pět stálých stanovišť.

Platí, že když je řepkové pole, tak tam není med moc dobrý, kde je les, tak tam ano?
Za mě to tak úplně není, protože květový med z pohledu jeho prospěšnosti pro člověka, tak je nejzdravější. Medovicové medy jsou spíše zajímavější, pestřejší, chutnější. Spíše je problém v tom, že řepka se často stříká v době květu a odnesou to ty včely. Takže pro včelaře to není úplně vhodné, protože se stává, že včely se z řepky nevracejí zpátky.

Kolik toho vyprodukujete a kde je možné Vaše výrobky sehnat?
My naše výrobky z 90 % prodáváme přes e-shop, máme vcelarstvispacek.cz. Tam nabízíme koncovým zákazníkům třeba medy, tak i včelařům včelstva, včelí oddělky a podobně. A zhruba třikrát do roka vyjedeme někam na trh, více už nemáme čas, a tam nabízíme sortiment, ale nevozíme úplně všechno. 

Med dnes všude teče proudem. Je to vůbec možné ho vyprodukovat takové množství?
Do Česka proudí i spousta zahraničních medů, které ani nejsou uhlídané, a pak se prodávají jako české. To je jeden problém. Ale na druhou stranu musím říci, že česká krajina je poměrně hodně zavčelená. Jako místní včelaři dokážeme vyprodukovat obrovské množství na počet obyvatel. Takže si myslím, že v tomto ohledu jsme soběstační.

Jaké máte nápady do budoucna?
Já jsem se sortimentem produktů relativně spokojený. Každým rokem je nějaký produkt nový, ale zase nějaký přestaneme nabízet. Ale co mě hodně láká, je agroturistika. Spojit produkci s tím, že se lidé dozvědí něco o včelách. Chtěl bych postavit nějaký apidomek, což je domek, kde lidé mohou přespat a kde dýchají včelí vzduch, což je zdravotně příznivé. Apiterapie je procedura, která probíhá v tom domku. Je to dobré třeba pro lidi, kteří mají problémy s dýcháním, ale zároveň je to něco zajímavého, co není úplně obvyklé. Něco takového bych si do budoucna přál mít.

Jak se má člověk chovat, když jde třeba procházkou kolem úlů?
Na to má vliv spousta okolností. Pokud je dusno, je před bouřkou, před deštěm, tak jsou včely samozřejmě agresivnější. Další věc je, odkud ta včela přiletí. Říká se, že třeba z máku jsou agresivnější, já to tak také vnímám. Jinak platí, že pokud kolem Vás proletí včela, tak není úplně dobré kolem sebe máchat rukama. Je lepší si jí nevšímat a ona v 95 % odlétne. Ale tím, že zareagujete prudkým pohybem, tak jí to zaujme.

A to platí i pro včelaře při práci se včelami?
Nechci říci, že tohle úplně dodržujeme, protože nemáme nějaké úplně agresivní včely. Snažíme se chovat včelstva, která budou mírná a budou kvalitní na výnos. Samozřejmě se stane, že nás nějaká bodne, ale to bereme jako přirozenou věc.

Jak se dá vychovat neagresivní včela?
Je to složité, neřekl bych, že to jde úplně ze sta procent, ale lze tomu pomoci genetikou a šlechtěním včelstev. Vždycky je to včelstvo ovlivněno matkou, která má nějakou genetiku. Chce to chovat mírné včely, respektive matku, která má geny pro to, aby kladla vajíčka mírných včel. Ale je to složité, protože, jak jsem říkal, česká krajina je hodně zavčelená a včely se vždycky pomíchají. Nejde najít území, odkud by včely nedolétly k jinému včelaři.