Pekařina je těžká řehole, a ta bezlepková o to více. Ocenění MONETA Živnostník roku 2023 Moravskoslezského kraje si tak Ladislav Michalík skutečně zaslouží!

Čemu se věnujete?
Výrobě bezlepkových potravin všeho druhu.

Zní to jednoduše, ale asi to tak jednoduché není…
Není to úplně tak jednoduché, ale s praxí lze nabýt zkušenosti a dá se to vyrobit.

V čem jsou bezlepkové potraviny specifické?
Specifikum je to, že nepoužíváme pšenici. To znamená, že nemáme v pečivu žádný lepek, takže přicházíme o vaznost, kluzkost či podobné výborné vlastnosti pečiva. O to jsme ochuzeni a musíme vyrábět bez toho. Musíme si pomoci.

Pojďme zmínit sortiment. Ten je asi docela široký…
Je široký. K dnešnímu dni vyrábíme asi 80 druhů bezlepkových výrobků. Nic jiného neděláme. Máme portfolio přes těstoviny, běžné pečivo, chleby, housky, až po obložené bagety a pizzy, různé směsi a podobně.

Kde všude se zákazníci mohou s výrobky setkat?
Nejlépe u nás v naší prodejně v Ostravě a na našem e-shopu bezlepkovapekarna.cz.

Jak jste se k bezlepkové pekařině dostal?
Začátky byly všelijaké. Věnoval jsem se biopotravinám a zdravé výživě. Tento rok slavím 25 let jako jediný majitel a zakladatel a pořád ještě pekař jako fyzická osoba. Od zdravé výživy jsem se dostal k pekařině, ačkoliv sám nejsem pekař. Ale po 25 letech si myslím, že už jsem několikanásobně vyučený pekař a cukrář, protože všechny recepty a technologické postupy výroby jsem vymyslel, protože když jsem začínal, tak ta doba byla tak dřevitá, že k tomu v podstatě nic neexistovalo. Bylo tu pár kousků bezlepkových potravin, které se dovážely. Rád peču a vařím a postupoval jsem zkoušením. Pro ilustraci, první rohlík, než jsem vymyslel, aby šel vyrobit bezlepkově, kvalitně, tak mi trvalo asi půl roku, než jsem na to přišel, jak se to dělá. A takhle jsem postupoval, naučil jsem to několik svých zaměstnanců. Dva jsou dokonce po 25 letech stále se mnou, kromě manželky, která celou dobu stojí za mnou.

Bezlepkové potraviny jsou určeny pro lidi s konkrétními zdravotními problémy. Mohou je jíst i ostatní?
Ano. I já jako neceliak se tím stravuji, protože vím, co do toho dávám, z čeho peču. Takže problém to není. Pro nás je to jednodušší než jít do obchodu, jídlo vezmu u sebe na pekárně.

Kde získáváte suroviny a jak vypadá proces zpracování?
Když to vezmu od těch surovin, to je v Evropě velký problém. Já suroviny nakupuji po celém světě. Něco vozíme z Japonska, z Ameriky, rýži si meleme v Itálii, kukuřici bereme z Finska, je to takový pelmel všeho. Protože potřebujeme vždy mít certifikaci, že daný produkt neobsahuje lepek. A všechno děláme od píky. Přijdou suroviny, všechno smícháme dle mých původních receptur a pečeme. 

V kolik pekař stává a jak se s tím dá žít?
Dá se na to zvyknout. I když s tím pořád bojuji. Dneska jsem byl už o půl páté v práci. Samozřejmě nechodím každý den o půl páté, ale tak tři čtyři dny v týdnu takhle ráno vstávám. Dá se s tím naučit žít, jenom jedna podmínka je, nesmíte potom odpoledne jít spát.

Co plánujete do budoucna?
Vzhledem k tomu, že se mi podařilo ustát všechny problémy, včetně covidové doby. My jsme měli všichni covid najednou, ale byly takové paradoxní situace, že nám tloukli zákazníci na dveře, mně volali domů, ať otevřu, že jim to zezadu klidně můžeme vydat. Já jsem vždycky říkal, ale my fakt máme covid, nemůžu. Zákazníci nám ale naštěstí zůstali věrní. Další problém, energetický, ten se mi také podařilo vyřešit. Postavil jsem dvě solární elektrárny, takže pečeme s pomocí slunce. Mám dvě výrobny, jedna je stoprocentně připojena na fotovoltaiku. Bylo výborné jaro a léto a je super podzim, pořád vyrábím elektřinu. Snažím se držet cenu, neblázníme, nehýbu s cenami a myslím, že naši zákazníci to oceňují.