
I divadlo může být v Česku výdělečný byznys, říká a svým fungováním dokazuje Albert Čuba, principál Divadla Mír, jehož společnost získala ocenění Firma roku 2026 Moravskoslezského kraje
Se svými mírotvůrci ovládl (nejen) moravskoslezskou kulturní scénu. Principál Albert Čuba provozuje ekosystém kolem ostravsko-vítkovického Divadla Mír, včetně audiovizuální tvorby a vlastní streamovací služby. Tento byznys model nyní ocenila i porota podnikatelské soutěže Firma roku 2026, která jeho společnosti elieva s.r.o. udělila ocenění Firma roku 2026 Moravskoslezského kraje.
Jeho firma, kterou pojmenoval po počátečních písmenech jmen své dcery a manželky – lékařky, je živoucím důkazem, že úspěšně a bez dotací lze podnikat i v kreativním průmyslu.
Finále soutěže Firma roku a Živnostník roku ho tak svými příběhy nadchlo, že se chystá objet všechny finalisty a u každého si něco pořídit nebo objednat. On sám vybudoval firmu od píky. Z původních 3 lidí OSVČ vyrostli na současných zhruba 20 zaměstnanců na plný pracovní úvazek a dosahují roční EBITDU kolem milionu dolarů.
Nezapře svůj duch otce zakladatele. Nyní v Ostravě chystá nové Divadlo Odeon, které přestavuje z někdejšího kina. Poprvé dokonce pro tento účel uspěli s žádostí o úvěr u banky. A sní o úplně nové divadelní budově v Ostravě.
Vytvořili vlastní ekosystém, jejich skupina má tři pilíře. Divadlo Mír - kamenná scéna, která od roku 2017 formuje novou podobu divadelní komedie, jedna z nejrychleji vyprodávaných scén v ČR. Mír Production - produkční společnost, která se zaměřuje na tvorbu filmů, seriálů a dalších video formátů. MírPlay - streamovací platforma, jež se rozjela z nouze během covidu a která funguje jako exkluzivní digitální kanál, kde najdete celou jejich tvorbu, ale také záznamy jednotlivých divadelních inscenací a živé streamy přenášené přímo z jeviště. Tento byznysový trojúhelník funguje v dokonalé synergii. V Divadle Mír otestují humor na živém publiku, Mír Production z úspěšných nápadů vytvoří prémiový video obsah a MírPlay se postará o distribuci. Celý tento řetězec je stoprocentně soběstačný a funguje bez závislosti na veřejných dotacích. Vše doplňuje e-shop s vlastním merchandisingem.
U příležitosti vítězství jeho firmy v soutěži Firma roku jsme principálu a byznysmenovi Albertu Čubovi položili pár otázek.
Kdo jste hlavně? Jak byste se označil?
Já jsem divadelník, jsem i ředitel a majitel, ale nejraději mám slovo principál.
Bezprostředně po vašem vítězství jste řekl, že se chystáte objet všechny finalisty - firmy i živnostníky z Moravskoslezského kraje - a něco si od každého z nich pořídit. Proč?
Mně totiž to finále úplně nadchlo. Byly zde super věci. Třeba pán, který ze dřeva vyrábí lžíce na boty. Dnes jsem zde viděl plejádu skromných, laskavých a pracovitých lidí. Navíc oni ty věci vytváří v různých krásných místech našeho kraje. Nebýt téhle soutěže, tak bych se ani nedozvěděl, že něco takového existuje. Takže to chci podpořit.
Vy jste sám říkal, že vy divadelníci jste zvyklí na potlesk, na rozdíl od dalších soutěžících. Takže co byl ten důvod, proč jste se přihlásil do soutěže Firma roku?
Ono to bylo v období, kdy jsme sháněli investory a my jsme prostě chtěli ukázat, že divadelní byznys je byznys. Byť tam je to slovo šou před tím, ale je to prostě byznys. A že se na divadle dají vydělávat peníze. V České republice je zažitá představa, že divadlo je nevýdělečné, že divadlo je černá díra na peníze a my se to snažíme změnit. Říkáme, že divadlo si na sebe může vydělat, a dokonce může být velmi úspěšné, a to i finančně. A proto jsme si řekli: Pojďme se přihlásit do soutěže Firma roku, protože my jsme firma, působíme v Moravskoslezském kraji a děláme tak specifickou věc, kde lidi vůbec ani nenapadne, že by to mělo vydělávat. Když si založíte restauraci nebo jinou firmu, tak všichni očekávají, že to děláte s tím, abyste vydělával peníze. My jsme se ale rozhodli založit divadlo a nikdo nechápal, že to můžeme myslet tak, že třeba bychom si tím chtěli vydělávat peníze.



A v čem to tedy je, že se vám to opravdu povedlo a provozujete divadlo prakticky bez veřejných dotací a jste celkem slušně ziskoví?
V Česku se u divadel pohybují veřejné dotace v průměru někdy kolem 70 %, my máme z dotací asi jen 2 % příjmů. Nicméně vždycky rostu, když si lidé stěžují, že divadla platí i ze své kapsy. 99 % dotací jde z městských peněz. Takže když někdo žije v okresním městě, kde divadlo není, může být úplně v klidu, z jeho daní to nejde.
Je váš byznysový model přenositelný i na jiná divadla?
Nevím, asi těžko. Divadla závislá na veřejných dotacích takto fungují, protože je nějaká společenská poptávka po titulech, které uvádět. Nemůžou dělat jenom bulvární komedie, logicky, protože jsou placení z veřejných zdrojů, mají zajišťovat přístupnost kultury. Divadelní vstupenka je jinak drahá, do našeho nedotovaného divadla stojí více než 900 Kč, do jiných nedotovaných divadel je to třeba ještě více. Ale když máte jít do Národního divadla v Praze, kde by měla být úplně nejdražší, tak stojí 600 Kč, což je vlastně levnější.
V čem to ale je, že vaše divadlo, přestože má tak relativně drahé vstupenky, je prakticky neustále vyprodané?
Neskromně musím samozřejmě zdůraznit, že to je v kvalitě produktu, můj tým odvádí skvělou práci. Lidi se chtějí bavit. Naopak dotovaná divadla nemůžou dělat jenom bulvární komedie, musí dávat i náročné kusy. Ale lidi nechtějí deprese, logicky, milovník divadla si na to samozřejmě zajde, ale běžný člověk, který chce jednou za rok jít do divadla a chce si odpočinout, nepůjde třeba na Bílou nemoc od Karla Čapka. Půjde se pobavit a bude chtít mega zážitek.
Vy jste i šéf. Máte nějakou manažerskou filozofii, jak dobře řídit lidi?
Ty jo, nemám, nebo možná ji mám, ale nemám ji definovanou. Bohužel se řídím spíše momentální náladou, instinktem, což není ideální. Ono to bylo super na začátku, ale myslím si, že teď dělám chybná manažerská rozhodnutí. Naštěstí mám pod sebou tým, který to koriguje nebo to dokáže zabrzdit. Mají strach něco říct jasně, ale když už někdo tři měsíce naznačuje, že tudy asi ne, tak se nad tím zamyslíte a třeba i něco změníte.
Co další plány? Dost se píše o vašem novém divadle, které chystáte a na které jste dostal dokonce úvěr.
Ano, dostali jsme náš první úvěr. I pro banky jsme tedy už solventní. Našli jsme bývalé kino Vítek tady v Ostravě, prostor pro 600 diváků. Už máme projekt a teď čekáme na úřední razítko na stavební povolení a do roka a do dne, pokud všechno půjde dobře, bude mít Ostrava nové divadlo.


A nějaké další plány?
Těch je spoustu. V lednu například vyjíždíme na naši první divadelní tour s novou komedií Grant, kterou jsem tak trochu napsal. Navštívíme bezmála 30 měst, takže si mohou diváci užít Mír i mimo Ostravu. Vstupenky jsou už v prodeji.
Zaslechl jsem, že jste dokonce uvažovali tom vstoupit na pražskou burzu.
Ano, celkem důkladně jsem se tím zabýval, zjišťoval si informace, jezdil na schůzky. Teď jsme se ale rozhodli chvíli počkat a dát to zatím k ledu. Pro dobro nás i samotné burzy. Ale do budoucna to určitě nevylučuji.
A co pro vás tedy znamená ocenění Firma roku 2026 Moravskoslezského kraje?
Je to určitě velké uznání, velké ocenění. Jak pro Divadlo Mír, tak pro celý manažerský tým, i pro všechny herce. A je to zprostředkovaně i velké ocenění pro diváky našeho divadla. Tím, že k nám chodí, tak nás drží nad vodou.



A jaké ceny čekaly na naše vítěze?
V krajském kole vítězní živnostníci získají například finanční odměnu od MONETA Bank ve výši až 30. 000 Kč, vítěz celostátního finále Živnostníka roku si odnese 150.000 Kč (soutěžící nemusí být klientem MONETA Bank). Vítězná firma získává zápůjčku vozu z portfolia značky Volkswagen (zápůjčka vozu je časově omezena podle nabídky lokálního dealera).



