Jak vzniká špičková výzkumná organizace z nuly? S Liborem Krausem z COMTES FHT, vítězem titulu Firma roku 2025 Plzeňského kraje, jsme si povídali při příležitosti zahájení 21. ročníku soutěží v rámci Byznys talks: Příběhy úspěšných. V rozhovoru se vrací k náročným začátkům bez podnikatelských zkušeností, popisuje cestu od malé firmy k lídrovi v oboru a vysvětluje, proč se inovace nevyplatí odkládat – a proč se na výzkumu nešetří ani v době krize.

Jaké byly vaše začátky a co bylo nejtěžší na rozjezdu?

Začátkem byla situace, že na našem bývalém pracovišti byly stále více omezovány výzkumné aktivity a my jsme byli přesvědčeni, že výzkum má budoucnost. Tak jsme dali dohromady všechny své finanční prostředky a začali jsme pracovat na vlastním projektu. Nevím, co bylo opravdu nejtěžší, těžké bylo všechno. V té době jsme nikdo neměl zkušenosti s podnikáním, takže jsme museli shánět financování, objíždět potenciální zákazníky, učit se zákonům a předpisům, řešit doplňování vybavení, kooperace, strategii rozvoje, přitom ještě udržovat odbornou úroveň, protože když ve výzkumu nesledujete nejnovější trendy, za chvíli jste mimo.

Co byste dnes udělali jinak, kdybyste začínali znovu?

Nemám rád otázky, co by, kdyby. Každé rozhodnutí se dělá v určitém čase, s určitou znalostí informací a je na každém z nás, aby si zjistil informace z různých stran a poté se co nejlépe rozhodl. My jsme při rozvoji naší společnosti udělali celou řadu rozhodnutí a věřím, že byla v daném čase ta nejlepší, co jsme uměli. Asi je důležité říci, že určitě jsme někdy mohli rozhodnout lépe, ale vždy jsme se snažili rozhodovat ve prospěch udržitelnosti a rozvoje naší výzkumné organizace. Důkazem je našich 25 let existence, kdy jsme začínali ve dvou pronajatých kancelářích se 6 zaměstnanci a dnes máme moderní výzkumný areál s více než 100 vysoce odborně kvalifikovaných zaměstnanců.

Jak byste jednou větou popsali aktuální situaci vaší firmy?

COMTES FHT je dnes špičkovou výzkumnou organizací, která díky svému expertnímu týmu a modernímu přístrojovému vybavení patří k lídrům v oboru materiálového inženýrství kovových materiálů.

Kde firmy nejčastěji chybují, když chtějí zavádět inovace z výzkumu do praxe?

Když budu mluvit podle svých zkušeností, každé firmě bych doporučil určit odpovědného zaměstnance, který bude mít zodpovědnost, ale i pravomoce k vývojové činnosti a k zavádění z ní plynoucích inovací. Výzkum a vývoj je velmi kreativní proces a je zapotřebí, aby někdo odpovědný ve firmě mu určoval mantinely, kde se má pohybovat. V aplikovaném výzkumu vždy potřebujeme firemní protějšek, který nás může vhodně směrovat, ale zároveň nám pomáhat s prosazením inovací v praxi.  

Co dnes umí výzkum nabídnout firmám, o čem možná vůbec nevědí?

Výzkum umí nabídnout spoustu věcí. Některé mají rychlejší a lépe měřitelný přínos, například analýzy procesu, podněty k inovacím výrobků a služeb nebo měření na špičkových přístrojích. Jiné se projeví spíš v delším horizontu díky know-how, které výzkumná organizace získává na konferencích nebo díky spolupráci se zahraničím. Úspěšné firmy proto s výzkumem spolupracují nejen tam, kde čekají okamžitý finanční efekt, ale i tam, kde je přínos zpočátku spíše nefinanční, ale dlouhodobě velmi důležitý. Méně úspěšní se často utěšují tím, že v danou chvíli ušetří. A přitom právě v době krize ty nejlepší firmy snižují jiné náklady, ale neomezují výzkum a vývoj.

Jak poznat, že investice do vývoje má reálnou šanci na návratnost?

Investice do vývoje má dvě roviny – finanční a nefinanční. Finanční si dokážete spočítat, je to přímá návratnost vložených prostředků. Pak je zde ale nefinanční přínos, a to, že dokážete zvyšovat know-how vašich zaměstnanců, že dokážete přemýšlet o vašich produktech a že ve společnosti vytvoříte prostředí pro zavádění inovací a zlepšování vašich výrobků nebo služeb. Proto celá řada úspěšných společností má vyčleněný rozpočet na výzkum, vývoj a inovace, kde úkoly jsou od okamžitých vylepšení až po strategické dlouhodobé projekty.