
Mám radost, když naše práce někomu pomůže, říká David Valach, Živnostník roku 2026 Moravskoslezského kraje
Truhlář David Valach pracuje výhradně s masivním dřevem a vyhýbá se dřevotřísce i laminu. Se svou značkou MARLI zvítězil v krajském kole soutěže Živnostník roku 2026 v Moravskoslezském kraji.
Stálé jádro jeho týmu tvoří čtyři lidé. U větších zakázek se tým rozšiřuje až na osm pracovníků. Firma se věnuje třem hlavním oblastem. Vyrábí celodřevěné lžíce na obuv MARLI®, které dodává také pro značky Baťa a Puma. Realizuje dřevěné stavby a výrobky na míru, například pergoly, zahradní domky a dětské domečky. Především se ale zaměřuje na zahrady bez bariér, zejména truhlíky Floris a mobilní zahrádky pro seniory a lidi se sníženou pohyblivostí. Více na www.marli.cz.
Vše začalo v roce 2015. „Pracoval jsem tehdy jako vedoucí v domově pro seniory. Jedna z klientek si posteskla, že by ráda zahradničila, ale kvůli svému zdravotnímu stavu se už nemůže ohnout k zemi. Chtěl jsem jí pomoci, ale zjistil jsem, že na trhu neexistuje dostupné řešení ze dřeva. Slíbil jsem jí, že mobilní zahrádku vyrobím. První kusy vznikaly doslova na koleni. V začátcích jsme pracovali i osmnáct až dvacet hodin denně a všechno se učili od nuly,“ vzpomíná David Valach. Jako vítěz krajského kola postoupil do celostátního finále soutěže. Jeho výsledky budou slavnostně vyhlášeny 10. prosince 2026 na pražském Žofíně.
Co vás na truhlařině baví?
Především možnost něco vytvářet. Na začátku je nápad nebo potřeba zákazníka a na konci stojí hotový výrobek, který může lidem dlouhé roky sloužit. Největší radost mám ve chvíli, kdy se výrobek povede a zákazník je spokojený.
Odkud berete dřevo na výrobu?
Snažíme se používat hlavně dřevo z českých lesů. Dodavatele máme především z Jeseníků, Bruntálska a Opavska a ze Šternberku. Pracujeme s masivním dřevem, lamino nepoužíváme.
Kdo jsou vaši zákazníci?
Na začátku jsme se soustředili hlavně na domovy pro seniory. Postupně přibyly školy, školky, dětské domovy, sociální služby, města a obce. Výraznou skupinu našich zákazníků stále tvoří domovy pro seniory. Lžíce na obuv vyrábíme také jako reklamní a firemní dárky. Dodávali jsme je například pro značky Baťa a Puma a další známé značky. Více na www.lzicenaobuv.cz
Proč jste se zapojil do soutěže Živnostník roku?
Přišla nám výzva, abychom se přihlásili. Říkal jsem si, že by to mohla být dobrá příležitost, aby se o nás a našich výrobcích dozvědělo více lidí. Vyplnil jsem přihlášku a potom jsem na soutěž skoro zapomněl. O to větší překvapení bylo, když jsem se dozvěděl, že jsme postoupili do krajského kola.




Co říkáte na své vítězství?
Je to pro mě velké a příjemné překvapení. V krajském finále byla řada úžasných a šikovných podnikatelů. Ocenění mě proto opravdu těší. Vnímám ho také jako ocenění práce celého našeho týmu, protože sám bych firmu do dnešní podoby nedostal.
Jaké máte plány do budoucna?
Velkou příležitost vidíme v Polsku, především u mobilních zahrádek. Do Polska dodáváme třetím rokem, ale nyní se tam chceme prosazovat mnohem aktivněji. Polsko je velký trh a naše výrobky mohou pomáhat tamním domovům pro seniory, sociálním službám i školám.
Máme polský web a postupně rozvíjíme také komunikaci se zákazníky. Zároveň chceme dál rozvíjet vlastní výrobky a posilovat značku MARLI.
Do kterých dalších zemí dodáváte?
Pravidelně dodáváme do Česka, na Slovensko a do Polska. Jednotlivé výrobky máme také v Maďarsku a Chorvatsku. Nejvzdálenější místo, kam se náš výrobek dostal, je Antarktida. Na tamní základně slouží naše dřevěná lžíce na obuv v hodnotě přibližně čtyř set korun.
Připravujete nějakou novinku?
Ano, připravujeme nový výrobek spojený s Jeseníky. Všimli jsme si další potřeby, na kterou zatím na trhu není vhodné řešení. Konkrétní podobu si ale ještě chvíli necháme pro sebe. Novinku chceme představit v nejbližších týdnech.
V minulém volebním období jste byl zastupitelem ve Vrbně pod Pradědem. Nyní jste dostal nejvíce hlasů z kandidátů vítězného uskupení NAŠE VRBNO. Proč se vedle podnikání angažujete také ve městě?
Podnikání mi zabírá hodně času, ale mám pocit, že mohu své zkušenosti využít také pro Vrbno. Umím organizovat práci, hledat praktická řešení. V minulém volebním období jsem se věnoval například záchraně našeho kulturního domu, který měl být původně zbourán. Založili jsme spolek a snažíme se najít způsob, jak budovu zachovat a znovu smysluplně využít.
Vaše uskupení získalo ve volbách většinu hlasů i mandátů. Nebudete starostou?
Starostou nebudu. Do voleb jsem nešel kvůli funkci. Chci být platným členem zastupitelstva a pomáhat tam, kde mohu využít své zkušenosti. Přeji si, aby se zastupitelstvo dokázalo bavit věcně a soustředilo se na konkrétní práci pro město. Za důležité považuji také dodržování slibů, se kterými jsme šli do voleb a otevřenou komunikaci s lidmi.
Dlouho jste působil v sociálních službách a byl jste nominován na Pěstouna roku Moravskoslezského kraje. Je pro vás pomoc druhým přirozená?
Asi ano. Když vidím něco, co by se mohlo zlepšit, nedá mi to a snažím se něco udělat. Největší radost mám ve chvíli, kdy se společná práce povede a skutečně někomu pomůže. To je můj hlavní hnací motor. Pomáhat se snažíme také prostřednictvím firmy. Školám věnujeme materiál na tvoření a v naší dílně dáváme prostor učňům, exkurzím a občas i nějakému kurzu, aby si mohli řemeslo skutečně vyzkoušet.
Jste pěstoun. Kolik dětí máte v pěstounské péči a proč jste se pro pěstounství rozhodl?
V pěstounské péči mám jednu dvanáctiletou holčičku. Potkali jsme se během vánočního pobytu dětí z dětského domova a od začátku jsem měl zvláštní pocit, jako by si mě sama našla. Začal jsem přemýšlet, co ji v životě čeká a zda bude mít někoho, ke komu se bude moci vždycky vrátit. Chtěl jsem jí dát bezpečný domov, rodinu a hlavně jistotu, že někam patří a že ji už nikdo neopustí. Pěstounství člověku úplně změní život. Pokud někdo cítí, že má dítěti co nabídnout, doporučil bych mu, aby se pěstounství nebál. Může jednomu dítěti zásadně změnit život a dát mu to nejdůležitější: domov, bezpečí a člověka, který při něm zůstane.
Co podle vás dělá dobrého živnostníka dobrým živnostníkem? Máte nějaký recept na úspěch?
Univerzální recept na úspěch asi nemám. Dobrý živnostník musí především umět svou práci, stále se učit, držet slovo a otevřeně komunikovat se zákazníkem. Samotná odbornost ale nestačí. Podnikání vyžaduje velkou sebedisciplínu. Člověk musí pokračovat i ve chvíli, kdy se mu něco nepovede, poučit se z chyby a nenechat se odradit lidmi, kteří mu říkají, že se neuživí nebo že něco nedokáže.
Důležité je také naučit se dívat na problémy s určitým optimismem a hledat cestu, jak je vyřešit. Za každým neúspěchem může být zkušenost, která člověka posune dál.
A hlavně si nesmíte myslet, že jste vždycky nejchytřejší. Dobré nápady často přicházejí od kolegů, kteří vidí věci jinak. Je potřeba umět naslouchat konstruktivním připomínkám, přiznat, že někdo přišel s lepším řešením a naučit se spolupracovat.
Mám vedle sebe tým pracovitých lidí, na které se mohu spolehnout. Bez jejich práce a podpory bychom se tam, kde jsme dnes, nikdy nedostali.
Nejvíce bych chtěl vyzdvihnout svou kolegyni Lindu Dolečkovou, která je v podnikání se mnou od prvního dne. Prošla se mnou úplnými začátky, kdy jsme téměř nic neměli a všechno se učili za pochodu, i postupným růstem firmy. Dokáže mě upozornit na věci, které sám nevidím a často přijde s jiným nebo lepším řešením. Vím, že se na ni mohu spolehnout.
A jaké ceny čekaly na naše vítěze?
V krajském kole vítězní živnostníci získají například finanční odměnu od MONETA Bank ve výši až 30. 000 Kč, vítěz celostátního finále Živnostníka roku si odnese 150.000 Kč (soutěžící nemusí být klientem MONETA Bank). Vítězná firma získává zápůjčku vozu z portfolia značky Volkswagen (zápůjčka vozu je časově omezena podle nabídky lokálního dealera).



