25.9.2025

Kateřina Špačková se stala držitelkou titulu MONETA Živnostník roku Pardubického kraje a zástupcem regionu v celorepublikovém kole podnikatelských soutěží. Konkrétně se věnuje permakulturnímu designu zaměřenému jak na menší užitkové zahrady, tak na větší pozemky do zhruba pěti hektarů. Hlavním cílem je udržitelné a ekologické pěstování zdravých potravin, regenerace půdy a ekosystému pozemku, šetrné hospodaření s vodou.

Popište na úvod svoji živnost?
Věnuji se permakulturnímu designu, navrhování zahrad a konzultování v oboru, včetně on-line kurzů. Snažím se pomáhat lidem a dělat osvětu v rámci regenerativního zahradničení a také designu krajiny, respektive nápravě zničených zahrad nebo krajiny.

To slovíčko „permakulturní“ bychom měli vysvětlit…
Asi bychom měli. Jde o udržitelnou kulturu, pochází to z Austrálie a jde o celé velké hnutí. Původně vzniklo jako odnož zemědělství, takže můžete často slyšet o regenerativním zemědělství i tady u nás. Permakultura je systém navrhování udržitelné kultury, udržitelných zahrad. A z toho vychází moje práce, zaměřuji se hlavně na rodinné zahrady, případně na nějaké větší pozemky.

Jaké jsou hlavní principy?
Určitě je to péče o zemi, péče o lidi a spravedlivé sdílení. To jsou hlavní prvky. Jinak moje práce se točí okolo toho, že se snažím navrhovat zahrady tak, aby byly zároveň moderní, nízkoúdržbové a zdravé ekosystémy, respektive aby byly zahrady zároveň prospěšné pro ekosystém, pro Zemi, pro přírodu.

Jak jste se k tomu dostala?
Dostala jsem se k tomu docela oklikou. Původně jsem studovala grafický design a zahradničení mě bavilo, téma mě zajímalo. Když jsem měla svoje děti, tak jsme pro ně začali pěstovat svoji zeleninu. A tak jsem se dostala k navrhování jedlých zahrad.

Kolik takových zahrad už jste vytvořila a jak je to finančně nákladné?
Já se zaměřuji hlavně na to, že chci lidem vysvětlit, jak se ty zahrady dělají. Učím lidi, jak si pěstovat svoje potraviny a zároveň, jak si takovou zahradu udělat. Úplně tedy nedohlédnu, kolik jsem takových zahrad ovlivnila. Pak samozřejmě navrhuji i zahrady nebo části zahrad, takových zahrad už budou desítky. Dále jezdím na konzultace přímo ke klientům a tam také společně tvoříme konkrétní projekt přímo na místě. Malý projekt je možné řešit i na dálku. Pokud jde o cenu, tak to vždy záleží na rozsahu, ale není to o tolik dražší než návrh klasické zahrady od zahradního architekta.

Co jsou nejdůležitější body, které chcete lidem předat v rámci výuky?
Je to určitě pěstování bez rytí a také dobrá péče o půdu, protože když přijdete ke zničenému kusu krajiny, což může být hodně intenzivně obdělávaná zahrada nebo pole, tak vždy musíte nejdříve zase nastartovat život v té půdě. Má to několik zákonitostí.

Proč nemám chodit s rýčem na zahradu?
Proto, že jak se neustále obrací půda, tak se narušuje život půdním mikroorganismům, které v půdě žijí. Když se o půdu budeme starat podobně jako v přírodě, že se tam materiál vrství dále nahoru, tak nezabíjíme mikroorganismy, ale naopak ony pracují pro nás. Pak můžeme vynakládat méně vody, hnojiv a veškerých vstupů.

Kam se chcete rozvíjet?
Ráda bych viděla, aby vznikalo více takových zahrad a také aby dosah tématu byl širší, protože v dnešní době je potřeba tento způsob přemýšlení. Ráda bych také měla větší tým, se kterým bych mohla spolupracovat.

Jak jsme na tom v dané problematice při srovnání s Evropou nebo světem?
Já bych řekla, že jsme na tom docela dobře. Poslední dobou je tu téma docela slyšet. Ve světě se řeší spíše regenerativní zemědělství, zahradničení je možná trochu podružné. Ale rozhodně udržitelné a ekologické zahrady to už je dlouhodobě důležité téma, které je slyšet i na mezinárodních zahradních výstavách.