Odměnou za tvrdou práci jsou každodenně vyprodané regály

30.4.2024

Celorepublikovým vítězem soutěže MONETA Živnostník roku 2023 se stal bezlepkový pekař a cukrář z Ostravy Ladislav Michalík. Pekařina, to je těžká řehole. I když už dnes ne každý den, ale několikrát v týdnu být o půl páté ráno v práci to jen dokládá. S bezlepkovými potravinami začínal v době, kdy zkušenosti s jejich výrobou byly u nás minimální. Nezbývalo než jít cestou pokus omyl. Tu správnou recepturu na bezlepkový rohlík trvalo vymyslet a odzkoušet půl roku. Ale to už je 25 let zpátky a dnes se Ladislav Michalík může radovat z plodů svého úsilí.

Co se Vám nejvíce líbilo na Vaší cestě k celorepublikovému vítězství?
Cesta to byla moc krásná. Z počátku jsem příliš nevnímal, že se jedná o tak prestižní soutěž, ale následovalo to ohromné překvapení z vítězství v Moravskoslezském kraji, které jsem nečekal. Následovalo napětí před celorepublikovým kolem. Dělalo mi trošku starost, zda moje podnikání je tak zajímavé pro porotu. Ale výsledek se nakonec dostavil. Hodně mě bavilo to napětí, které nakonec vyústilo v super vítězství.

Co podle Vás znamená být dobrým pekařem a cukrářem?
Být dobrým pekařem a cukrářem znamená, že se té profesi musím věnovat na plný výkon a neustále se zdokonalovat a zlepšovat. Odměnou za tvrdou práci jsou každodenně vyprodané regály a chladící vitríny.

Vaše produkty jsou bezlepkové. V čem je výroba obtížnější a jak je to s konkurencí?
Veškerá naše výroba je bezlepková a o to je to zajímavější práce. Musíte nestále hlídat výrobní suroviny, pracovní postupy a následné výstupy. Výroba bezlepkových potravin má spoustu problému týkajících se například kvality surovin. Každý pytel rýžové mouky se chová jinak, každá paleta kukuřičného škrobu je jiná. Musíme každodenně improvizovat, aby finální produkt byl uspokojující. S konkurencí to máme, myslím, jako všichni, prostě se snažíme být lepší.  Konkurence si vážím, neboť mě může posouvat dopředu. Doufám, že to i funguje naopak.

Jak se Vás dotýká současná situace ohledně cen energií?
To je problém dneška. Moje výroba je energeticky náročná a přes neustálé prohlašování zástupců státu o zlevňování energií to je přesně naopak. Ceny neustále rostou a snažím se to řešit v podstatě ve třech úrovních. Vybudoval jsem dvě fotovoltaické elektrárny, které mi pomáhají se spotřebou energie. Za loňský rok nám vyrobená elektřina pokryla 52 % spotřeby.  Dále se snažím změnit výrobní technologie na úspornější model. Jako poslední opatření vidím v rozvrhu a plánovaní výroby podle slunečního svitu a nákupních cenách elektřiny na spotovém trhu.

Co byste popřál živnostníkům do roku 2024?
Přál bych všem živnostníkům, aby v sobě našli sílu, odhodlání a věřili, že ten jejich model či produkt má smysl. Ovšem, pokud to má nějaký smysl. Snad bude i můj živnostenský příběh někomu inspirací a posune ho dál.