Podnikání je běh na dlouhou trať, uspěje ten, kdo je vytrvalý, pracovitý a poctivý

21.5.2023

Podnikatelské soutěže jsou na prahu dospělosti. Právě otevíráme 18. ročník, a tak jsme se těch úspěšných z řad firem i živnostníků z předchozích let zeptali, co oni plánovali ve svých 18ti letech, co z toho se jim splnilo, jak se jim daří dnes a co jim přinesla účast v soutěži Firma roku a Živnostník roku. Inspirujte se a čtěte rozhovory s vítězi v rubrice Příběhy úspěšných.  

Trutnovský podniku KASPER KOVO uspěl v krajském finále soutěže Firma roku v roce 2018. Nejen na své podnikatelské začátky zavzpomínal její jednatel Rudolf Kasper.

Letošní ročník se nese v duchu plnoletosti. Jaké životní plány jste měl v 18 letech vy?
Ve svých 18 letech jsem si poprvé uvědomil, že sport mě živit nebude a na rodičích nechci být závislý. V letech dospívání jsem se naplno věnoval cyklistice a snil o tom, že se vyrovnám Eddymu Merckxovi. Rozhodnutí „neživit se sportem“ považuji za své první zásadní rozhodnutí ve svém životě.

Splnilo se vám něco z toho?
Ano, po dokončení studií jsem se opravdu naplno věnoval své práci a snažil se dál vzdělávat, četbou a praxí získávat nové informace. To byl základ, abych uspěl v podnikání, o kterém se mi do roku 1989 ani nesnilo.

Jaké byly začátky vašeho podnikání?
V naší rodině nebyla žádná tradice ani zkušenosti s podnikáním. Těžil jsem ze svých znalostí a pracoval jsem velmi intenzivně sedm dní v týdnu. Důležité bylo, že jsem velmi rychle přesvědčil tým kolegů a známých, kteří mi důvěřovali a z jistoty státního podniku přešli do mé firmy.

Jakého úspěchu v podnikání si nejvíce ceníte?
 Vždycky jsem deklaroval, že za největší úspěch podnikání považuji skutečnost, že oba naši synové David a mladší Jakub zcela dobrovolně pracují a podnikají se mnou. Od roku 2021 to však platí jen zčásti, s Jakubem jsem se v podnikání i v soukromém životě úplně rozešel vzhledem k zásadním rozporům.

Kdo vám v životě/podnikání nejvíce pomohl?
Bezpochyby bych se nemohl věnovat naplno své práci bez podpory a pochopení manželky Renaty. Velmi jsem si vždy cenil toho, že neměla tendence do mých podnikatelských rozhodnutí zasahovat či je ovlivňovat. Na druhou stranu jsem se s ní běžně o těchto věcech radil.

Co je vaše motto?
Podnikání je běh na dlouhou trať, uspěje ten, kdo je vytrvalý, pracovitý a poctivý.

Jaké byly vaše nejtěžší chvíle v podnikání?
Zásadní byly dva momenty. První v roce 1997 při privatizaci bank a zavádění tzv. Klausových balíčků. Nicméně dnes vnímám tuto situaci velmi pozitivně, protože jsem strukturoval nově naše rodinné podnikání a v konečném výsledku to vedlo k úspěchu. Dalším těžkým obdobím byl rok 2022, kdy jsem po dlouhém zvažování a hledání řešení dospěl k rozhodnutí ukončit spolupráci se synem Jakubem.

V čem si myslíte, že mají soutěže jako je naše Firma/Živnostník roku výhodu a přidanou hodnotu?
Z vlastní zkušenosti jsem se přesvědčil, že u byznysu našeho charakteru ani vítězství v takových soutěžích neznamená více zakázek či větší zisk. Naopak – obvykle to podnikatele stojí drahocenný čas, kterého nikdy není dost. Na druhou stranu, velmi důležitý je pocit uspokojení a hrdost na firmu a výsledky práce, pokud podnikatel v takové soutěži uspěje. Vítězové a vůbec motivace, že takové soutěže existují, je dobrým příkladem a často tahounem pro ostatní.

Jaké máte teď největší plány ve svém podnikání?
V celé skupině firem postupujeme podle pětiletých strategických plánů, které korigujeme dle globální situace. Co se budoucnosti týče, jsem optimista. Vedle toho chceme i nadále věnovat hodně času, energie i financí podpoře a rozvoji regionu Trutnovska – kultuře, sportu, vzdělávání.

Co bude vaším největším cílem pro letošní rok?
Úspěšně dokončit, otevřít a zahájit provoz Centra současného umění EPO1 v Trutnově-Poříčí.