30.10.2023

Ladislav Brázdil, jednatel společnosti ZLKL, PwC Firma roku 2023 Olomouckého kraje se může pochlubit rodinnou firmou, ve které pracují nejen jeho synové, ale i další členové rodiny. A společnými silami se jim daří podílet se na vývoji a konstrukci významných nadnárodních hráčů.

Pouze podle zkratky firmy si člověk, který Vás nezná, příliš představu neudělá…
Historicky zkratka v názvu znamená Závody lehkých konstrukcí Loštice. V době vzniku jsme dělali výsuvné rošty a od toho vznikl název. V roce 1994 jsme vyhráli výběrové řízení na sedáky pro škodu felicii a tam se historie firmy začala poměrně zakládat, byl to určitý zlom, kdy jsme nastoupili do automobilového průmyslu. Ze 40 lidí jsme skočili na 120 a rozvíjeli jsme se dále.

Jaké jsou obory činností dnes?
Za těch 30 let jsme z automotive v procentu trochu klesly. Na automobilovém průmyslu jsme závislí deseti až patnácti procenty na tržbách. Hlavní a dominantní je elektrotechnický průmysl, hlavně Siemens, ABB, kam dodáváme různé komponenty pro rozvaděče, alternátory a elektromotory. Následuje vodoinstalační průmysl, kam dodáváme ventily pro zahraniční firmu ITRON. Z automobilového průmyslu je to hlavně Mercedes a Continental.

Pojďme říci něco o zaměstnancích?
V současné době jich už máme přes tři sta. Je pravda, že celý pracovní trh v Česku je obrovsky komplikovaný. Nedostatek pracovních sil řešíme zahraničními pracovníky. Bohužel jsme na Mohelnicku, kde celých třicet let je téměř nulová nezaměstnanost. Byl tu podnik Hella se 4 tisíci zaměstnanci, Siemens s 2,5 tisíci, takže na desetitisícové město, měli hlavní dva zaměstnavatelé 6,5 tisíc lidí. Takže se není o čem bavit. Získat z těchto zahraničních firem programátory, seřizovače, manažery a techniky, to je obrovský problém. A je fakt, že mnohdy rozhodl i charakter rodinné firmy, kdy tomuto dali někteří lidé přednost a musím říci, že neustále počtem lidí rosteme. Máme výbornou personalistiku, ale není to jednoduché a není to samozřejmé. 

Zmínil jste rodinný charakter firmy…
Základem je to, že ve firmě jsou už 15 let moji dva synové. Už v době studií pracovali nejen na brigádách manuálně, ale postupně i na prvních základních ekonomických datech a obzvláště mladší syn, který vytvářel systém, na kterém jsou prakticky založeny veškeré výsledky, protože manažeři mají obrovskou podporu v datech, kdy výrobu můžou prakticky okamžitě řídit. To je obrovská deviza. A také obě snachy jsou už dnes ve firmě, byť jedna z jich je v současné době na mateřské, a přesto se zapojuje.

Jaké máte plány do budoucna?
My posledních deset let obrovsky investujeme. Na střední firmu máme proinvestovánu už téměř miliardu v posledních pěti letech. To se nám začne zúročovat, jednak investice, tak i úsilí ve vývoji a lidech, které si zaškolujeme a vychováváme.

Jak je těžké se prosadit u nadnárodních společností, které si asi můžou vybírat?
Řekl bych to z historického hlediska. My jsme na počátku dostali nějakou nabídku, nějaký výkres a díl a řekli nám, tohle přesně vyrobíš. Za ta léta jsme se vypracovali tak, že spolupracujeme na konstrukci a vývoji u Mercedesu a Continentalu, kde svým způsobem už od prvopočátku, při zavádění prototypu do výroby, dáváme návrhy a technologický směr, aby to bylo schůdné a ekonomické. Takže ta změna se stala ve spolupráci u přípravy projektu. Je to dlouhodobé a finančně obrovsky nákladné. Projekty se mnohdy rozjíždějí čtyři roky.