Školní děti do třinácti let jsou nepostižitelné, jimi způsobené škody jsou nevymahatelné. Od loňského roku platí zákon č. 192/2021 Sb., důležitý je především § 2920 (3), který zní: „Škodu způsobenou nezletilým mladším třinácti let nahradí ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Nedošlo-li ke škodě v důsledku zanedbání náležitého dohledu, nahradí škodu nezletilý, způsobil-li ji činem povahy úmyslného trestného činu nebo je-li to spravedlivé se zřetelem k jeho majetkovým poměrům a majetkovým poměrům poškozeného.“ Tedy, pokud dítě není ‚deliktně způsobilé‘ (není schopné ovládnout své jednání a zároveň posoudit jeho následky) a osoba vykonávající dohled prokazatelně nezanedbala náležitý dohled – za škodu nikdo neodpovídá, poškozený, nese následky sám. Náležitým dohledem totiž není možné rozumět takový dohled, který by byl osobami dohledem povinnými vykonáván stále, nepřetržitě a bezprostředně („na každém kroku“), protože v takovém případě by byla zákonem předpokládaná možnost zproštění odpovědnosti těchto osob prakticky vyloučena. Když desetileté dítě způsobí škodu na cestě do školy, není třeba ze strany rodičů nic dokazovat. Bohužel všechny takové případy v případě viníka dítěte školního věku nemají nikoho, kdo by byl nucen platit škodu poškozeným. Ve výsledku se tato zákonná změna může kumulovat a postupně způsobit výrazně četnější škody. Když někdo z rodiny nedbalostně způsobí škodu například v hotelu, jak a kdo zjistí, jestli to byl rodič, nebo jeho školní dítě? V jednom případě by zafungovala odpovědnost a rodina by zaplatila škodu (nebo jejich pojištění odpovědnosti), ve druhém ne.
§ 2920, odst. 3 zákona č. 192/2021 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník