17.9.2024

Společnost ÚJV Řež je partnerem krajských kol podnikatelských soutěží Firma roku a Živnostník roku. Milan Mika, vedoucí oddělení Marketing, ÚJV Řež, je tedy více než povolaný, aby nám právě teď odpověděl na několik otázek.

V letošním roce bude opět jednou z doprovodných kategorií ÚJV Řež Inovátor roku. Co je jejím smyslem?
O potřebě inovací a jejich zavádění do praxe se pořád hodně mluví i píše, ale konkrétní příklady úspěšných firem a nápadů se v obecné rétorice občas ztrácejí. Takže jsme se rozhodli zasadit o to, aby čeští inovátoři byli více vidět. A aby se zajímavé myšlenky nebo procesy dostaly do povědomí širší veřejnosti, včetně případných investorů. Rovnoměrně rozložená kultura podpory inovací v regionech je důležitá pro celý stát. Kromě toho, technologické inovace jsou pevnou součástí značky ÚJV Řež už 70 let — a jsme na to hrdí.

Loňským vítězem kategorie se stala českobudějovická společnost Virtual Lab. Do jaké míry splnila to, co je předmětem kategorie ÚJV Řež Inovátor roku?
Oslovilo nás, že ve Virtual Lab se vydali s virtuální realitou směrem, který je neobvyklý a na zavádění a tvorbu aplikací poměrně náročný. Využití VR pro nácvik široké škály reálných situací ve zdravotnictví – od kurzů první pomoci až po profesionální medicínské zásahy – je skvělý příklad posouvání hranic zažitých forem a postupů. A pokroky jejich produktů, například doplnění simulace hmatových vjemů do školicích modulů lékařského vzdělávání, sledujeme se zájmem i nadále.

Jak může ÚJV Řež pomoci podnikatelskému prostředí z hlediska inovací?
My v ÚJV Řež se věnujeme vývoji a inovacím s hodně široký záběrem – od specializovaného vývoje nových typů reaktorů a radiofarmak až po využití umělé inteligence pro řešení konkrétních problémů provozní údržby v elektrárnách. Pro uplatnění našich nápadů, ověření myšlenek potřebujeme spolupracovat s různými partnery z praxe. A jsou mezi nimi i malé firmy, které umí třeba vyrobit specifické díly pro manipulátory nebo navrhnout odlišnou aplikaci technologie, kterou jsme vyvinuli pro jiné účely. Vedeme také řadu konsorcií v rámci dotačních i komerčních projektů, kde svoje procesní a technické know-how sdílíme s ostatními. Samostatnou kapitolu pak představuje spolupráce s vysokými školami, studenti u nás řeší své bakalářky a diplomky, chodí k nám do laboratoří na praxi, podporujeme studentské vědecké soutěže. Takže si troufám tvrdit, že pro české podnikání se snažíme být zdrojem inspirace, mentorem, partnerem a pomocníkem.

Kde jsou podle Vás v České republice obecně největší rezervy, pokud jde o implementaci inovativních procesů?
Nemyslím si, že by Česko v implementaci inovací nějak výrazně zaostávalo za evropskými státy srovnatelné velikosti. Ale určitě by se dalo přidat v podpoře spolupráce mezi výzkumnou a aplikační sférou. Další rezervy budou v systému vzdělávání — na nižších stupních by bylo vhodné více akcentovat kreativní využívání vědomostí před memorováním a ve vysokoškolském by se například technické semestrální práce mohly zadávat v souladu s reálnými problémy průmyslu. A je tady samozřejmě i otázka financí. Těch sice není nikdy dost, nicméně systém grantových programů na úrovni ČR a Evropy je opravdu široký, takže životaschopné nápady si myslím svou podporu najdou.

Do jaké míry jsou podle Vás inovace o schopnosti přemýšlet určitým neotřelým způsobem a do jaké míry o penězích, tedy o možnostech konkrétní nápady financovat?
Tyhle dva aspekty jsou pro realizaci novátorských myšlenek zásadní, ale není nutné, aby se sešly u jednoho podnikatele nebo firmy a není ani nezbytné, aby se jednalo o myšlenky z kategorie „Nobelova cena“. Kreativita může mít i podobu kombinací běžných znalostí z různých oborů a možných zdrojů pro financování nápadů je mnoho. Aplikace inovace ve vesmírném výzkumu se od touhy péct nejlepší chleba ve městě v základu moc neliší – vždycky za tím musí stát něčí zápal, nadšení, a schopnost pro svoji věc něco osobně obětovat.