Říká se, že jste obrazem pěti nejbližších lidí okolo vás

28.4.2023

Podnikatelské soutěže jsou na prahu dospělosti. Právě otevíráme 18. ročník, a tak jsme se těch úspěšných z řad firem i živnostníků z předchozích let zeptali, co oni plánovali ve svých 18ti letech, co z toho se jim splnilo, jak se jim daří dnes a co jim přinesla účast v soutěži Firma roku a Živnostník roku. Inspirujte se a čtěte rozhovory s vítězi v rubrice Příběhy úspěšných.  

3D hudební nástroje z dílny Sensio.cz zazářily na loňském krajském finále soutěže Firma roku Olomouckého kraje. Jaké ale byly začátky, to už nám prozradil jeden z jednatelů společnosti Jan Tobolík.

Letošní ročník se nese v duchu plnoletosti. Jaké životní plány jste měl v 18 letech vy?
V 18 letech jsem končil střední školu a nastupoval na vysokou školu, VUT V Brně, obor informatika a výpočetní technika. Přede mnou byla celá řada nových situací a výzev spojených se studiem a vůbec změnami spojenými s působením v novém, velkém a pro mě neznámém městě. Určitě jsem si plánoval dostudovat a pracovně se poté věnovat oblasti počítačových technologií. Vysokou jsem končil v době přelomu milénia, tedy v době dotcom bubliny, takže jsem neměl strach, že bych se neuživil, naopak, příležitostí byla velká spousta.

Splnilo se vám něco z toho?
Ano, školu jsem úspěšně dokončil a již při studiu jsem začal pracovat v IT oboru s externími firmami. Podařilo se mi dokonce při dopisování diplomové práce paralelně naprogramovat a spustit systém pro obsluhu benzínové stanice a během studia navázat spolupráci s firmou, se kterou jsem pak řešil dalších několik let zakázky pro velké výrobní firmy. Byla to náročná a krásná mladá léta. 🙂

Jaké byly začátky vašeho podnikání?
Velmi zajímavé, protože jsem v rámci spolupráce narazil na velmi akční lidi, od kterých jsem se toho hodně naučil. Jeden z nich mi během 60 minut vysvětlil veškerou problematiku účetnictví (tenkrát se tomu říkalo jednoduché), a díky tomu jsem si pak následujících téměř dvacet let dělal účetnictví sám, a dokonce jsem se i postupným vzděláváním dostal téměř do role daňového poradce. Až při přechodu z živnostníka na podnikatele v roce 2015 založením Sensio.cz s.r.o. jsem si začal uvědomovat, že se musím naučit delegovat a toto byla jedna z prvních agend, kterou jsem, ač nerad, pustil. Ve firmě jsme dva společníci, a to nám pomáhalo a i stále pomáhá právě ve chvílích, kdy si jeden nebo druhý neví rady. Navzájem jsme vždy naše nápady, ale i stesky prodebatovali a v těžších chvílích podrželi jeden druhého.

Jakého úspěchu v podnikání si nejvíce ceníte?
 Toho, že zvládám přeměnu sebe sama a díky tomu se daří věci posouvat lépe a rychleji dopředu. Nejsem rozený podnikatel, vše si musím poctivě “odmakat”, ale o to větší a kvalitnější (a dražší) zkušenosti pak mám. Pokud mám vypíchnout jeden projekt, který nám dělá velkou radost, tak je to MyCello, což je violoncello z 3D tiskárny. Je to velký posun od 2D programování informačních systémů ke kreativnímu třetímu rozměru. Otevřelo nám to doslova celý svět, protože hudba mluví ke všem národům stejně. Museli jsme se poprat s úplně novými problémy a překonat celou řadu překážek, nicméně díky kreativitě produktu je to věc, která nás nesmírně baví a naplňuje.

Kdo vám v životě/podnikání nejvíce pomohl?
Těch lidí byla celá řada, určitě nechci jmenovat konkrétně, aby se někdo neurazil. 🙂 Jak v rodině, tak i v oblasti pracovní jsem narazil na celou řadu lidí, kteří doslova a do písmene změnili můj život. Říká se, že jste obrazem, chcete-li průměrem, pěti nejbližších lidí okolo vás. A já se snažím obklopovat těmi fakt nejlepšími. V rámci svých motivačních přednášek toto všechno předávám dál nastupující generaci, takže to, co jsem se za ta léta naučil, se snažím předávat studentům na školách.

Co je vaše motto?
Slovo “nejde” neexistuje – buď se ti nechce, nebo to neumíš.

Jaké byly vaše nejtěžší chvíle v podnikání?
Když máte na firemním účtu pár tisíc, před sebou mzdové a ostatní náklady za několik set tisíc měsíčně a rozhodnutí, zda to zabalit, nebo pokračovat dál. I takové rozhodování jsem měl před lety před sebou a rozhodně to bylo období, které mě posunulo nejvíc. Protože jakmile si sáhnete na pomyslné dno, tak pak už jakékoliv další facky od života bolí mnohem méně, protože si je už tak nezabíráte. Je tím naplněn další z mých oblíbených citátů - „Co tě nezabije, to tě posílí“ a na základě toho jsem si i vytvořil svůj vlastní citát: „Pokud se ti stala nějaká nepříjemná záležitost, tak se měla stát – jen teď ještě nevíš proč.“

V čem si myslíte, že mají soutěže jako je naše Firma/Živnostník roku výhodu a přidanou hodnotu?
Upřímně? Jakékoliv soutěže jsou podle mě vždy tak trochu zavádějící. Záleží na tom, kdo se přihlásí, jaká je porota, jaká jsou kritéria hodnocení a podobně. Důležité je, aby člověk byl spokojený sám se sebou, s tím, co dokázal, a aby to dělal poctivě. Určitě je moc fajn získat ocenění, být chvíli ve světlech reflektorů a užít si tu chvilku slávy, ale stejně se potom vrátíte zpět do svého světa, kde jsou ti nejpřísnější porotci – vaši zákazníci a taky zaměstnanci. Tam se musíte snažit dlouhodobě, nejen chvíli před porotou. Na druhou stranu je to určitě skvělá příležitost si vyzkoušet, jak tato léta snažení odprezentovat během několika málo minut. Jako další velkou přidanou hodnotu pak vidím i zviditelnění dané firmy před veřejností.

Jaké máte teď největší plány ve svém podnikání?
Naše plány v divizi 3D tisku jsou rozšiřovat naše portfolio výrobků o další hudební nástroje, což se už daří, a postupně expandovat do dalších zemí světa (Amerika, Japonsko, Hong Kong). V softwarové divizi plánujeme velký redesign našich informačních systémů.

Co bude vaším největším cílem pro letošní rok?
Úspěšně dotáhnout do konce rozběhnuté projekty, což je vývoj elektrické kytary a naší nové modelové řady MyCello Premium, a absolvovat zahraniční hudební veletrhy.