6.10.2023

Kvalita výrobků společnosti Pekařství a cukrářství Sázava je už v regionu i mimo něj doslova pověstná. O to více možná překvapí, že cesta majitelů nebyla úplně přímočará. Anebo stojí právě za úspěchem firmy? Nejen o tom už jeden z majitelů Jiří Kollert.

Jak jste se k oboru dostali?
Kolega je elektromechanik, já jsem zemědělský technik, takže k tomu řemeslu jsme neměli absolutně žádnou vazbu. Byl to náš společný, nebo více méně kolegy, nápad. My jsme byli spolužáci, a to naše minulé pracoviště nemělo žádnou budoucnost. Tak jsme si říkali, budeme dělat něco jiného než všichni ostatní. Ostatní vozili všechno možné ze Západu a my jsme si říkali, to nebude mít dlouhé trvání, pojďme dělat něco zajímavého. Viděli jsme v Praze obrovské fronty u francouzského pekařství, tak jsme ti řekli, tohle budeme dělat. Začátky, to byla opravdu velká sranda. To byly velice drsné roky a po třech letech od začátku jsme byli v podstatě na krach. Ale my máme v životě štěstí. Vždycky přišel někdo, jestli je to pán Bůh, a řekl, kluci, už to stačilo, pojďte zase z toho bahna nahoru a vytáhl nás za vlasy ven. Teď budete zase chvilku makat, a pak uvidíme, co s vámi. Takhle jsme to měli nahoru a dolů. Ale oba nás pojí zájem a urputnost. Pracovitost a nenechat se odradit, takže postupně jsme se prokousávali až k tomu dnešku.

Přístup je úžasný. Ale také konkurence v oboru není úplně lehká. Jak se vám v tomto ohledu podniká?
Konkurence je obrovská, ale podniká se nám v podstatě dobře. My jsme se vrhli na trošku jiný segment zákazníka. Hledáme kvalitu. Jak říká kolega: Ať to chutná, a pak uvidíme, co to bude stát. První to musí být kvalitní materiál, dobré zpracování. Musí to chutnat a vypadat. Myslím si, že společnost bohatne, lidé se u nás opravdu nemají špatně. Kdo si myslí, že no, tak ať se podívá někam přes hranice. Fakt se máme dobře. A lidi se rozdělují, někdo chce kvantitu, kouká na cenu, někdo jde prostě k nám. Takhle je to u nás nastavené a v tom se budeme zdokonalovat. A své zákazníky si budeme dál rozmazlovat. Tak to bude.

Jaký je váš základní sortiment?
My máme dvě stě druhů pekařských výrobků. Já se spíše zaměřuji na chleba, kolega se zase hodně věnuje sladkému. Společně pak běžnému pečivu. Ale já mám rád chleba, jsem chlebový typ, baštím tuny chleba, jím chleba snad i ke kafi. Jsem takový chlebový magor.

Kde si mohou lidi nakoupit Vaše výrobky?
Máme 35 vlastních prodejen a potom zásobujeme české subjekty, nejrůznější konzumy, které jsou kolem nás. Je to Moravskoslezský, Pardubický a Královéhradecký kraj.  Menší města, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Choceň, je toho hodně. Dokonce v Jablonném nad Orlicí je velmi úspěšná prodejna, teď poslední je v Holicích.

Někdo má jednu prodejnu, Vy pětatřicet. Jak se to dá všechno organizovat?
To je dost těžká otázka. Tu síť jsme budovali dlouhé roky. Není to nic jednoduchého, je to velice nákladné. Museli jsme vydělat hodně peněz, abychom si tu síť mohli dovolit. Dnes jeden obchod pořizujeme na rozjezd mezi osmi až deseti miliony korun, což je na naše poměry kareta. Ale jsou to naše děti, je to naše všechno.