25.10.2023

Tomáš Zajac, MONETA živnostník roku 2023 Zlínského kraje, vyrábí westernová sedla, trénuje koně i lidi. O čem jeho práce je a jak se k ní dostal, to už v rozhovoru.

Čemu se věnujete?
Vyrábím především westernová sedla, ale také jakékoliv výrobky z kůže, koženou galanterii, opasky, různé doplňky na koně a tak dále.

Jak jste se k oboru dostal?
Je to úplně specifický obor. V době, kdy jsem šel na učňák nebo jsem uvažoval o střední škole, tak nic takového neexistovalo. Já jsem původně vyučený slaboproudý elektrikář. A k tomuto jsem se dostal tak, že jsem v 15 letech začal jezdit v oddíle na koních a měli tam rozbité uzdečky. Tak mi nějaký kluk ukázal, jak se to spravuje. Pak jsem viděl vyrobená westernová sedla, tak jsem si říkal, že to udělám také. Začal jsem si shánět literaturu a propracoval jsem se k tomu, že jsem začal vyrábět westernová sedla. A ještě před revolucí jsem získal povolení u národního výboru, takže už tehdy jsem začal dělat. A po revoluci, tím, že mě bavil western, takže jsem měl blízko k opaskům, pouzdrům na zbraně, tak jsem vyhrál konkurz na Městskou policii Ostrava a začal jsem je vybavovat. Dávaly už daleko lepší kostry do sedel, začal jsem si je vyrábět i sám. Pak jsem měl možnost pracovat s panem Olejníčkem, který byl ve třetí generaci sedlák a brašnář, takže on mě vlastně podruhé vyučil. Tomu děkuji, že mě naučil, jak kůži říznout, jak ji opravit, jak ji zpracovat.

Máte v oblasti westernu dost zakázek a jak se obor vyvíjí?
Westernové ježdění jako takové přišlo z Ameriky, to znamená, že kdysi dávno bylo trochu potlačované, dnes je hodně na rozkvětu. Já jsem i aktivní jezdec a trenér koní, takže se to dá dělat dohromady. Trénuji koně, trénuji jezdce, dělám sedla. Dnes moji klienti startují na evropských závodech, kde se soutěží v různých disciplínách. Je to jak drezura, překážky, které nejsou jako u parkuru zvýšené, ale jsou na zemi a jsou ztížené, kůň si musí dát pozor, aby na ně nešlápl. Dnes je obrovský vzestup westernového sportu jako takového.

Pro jakou oblast, geograficky, vyrábíte?
Moje sedla jsou na všech westernových závodech v České republice. Dodávám sedla do Rakouska, do Německa. Tím, že jezdíme na závody, tak mě znají i zahraniční trenéři. Tím, že si můžu sedla sám vyzkoušet, tak je to pro mě obrovské plus. Všechna sedla, která dělám, tak si dělám sám, nemám kopii ničeho, včetně kostry. Vyvíjím si vše za ty roky sám a snažím se dodávat co nejdále od naší republiky.

Pojďme říci něco o materiálu, což je kůže…
Kůže, které používám, jsou hovězí. Používám všechno od našich tuzemských výrobců. Ze začátku, když byly krávy v kravínech, tak to byl docela problém, protože kůže byla řídká, nebyla kvalitní, ale dneska jsou krávy na pastvinách, tak je to zase úplně jinde. Kůže jsou od dvou milimetrů až po sedm milimetrů, protože každá část sedla vyžaduje jinou pevnost materiálu. Jsou tu firmy, se kterými spolupracuji už přes třicet let. 

Jsou nějaké velikosti sedel, nebo každému jezdci vytváříte na míru?
Dělají se samozřejmě univerzály, jak pro lidi, tak pro koně, ale já se hodně specializuji, takže dělám sedla vyloženě na míru a podle požadavku lidí. Přijedu za zákazníkem, pasuje se kostra na toho koně. Zase jsou nějaké kostry, které jsou univerzální, ale potom to je jak u člověka, každý má jinou nohu, jinak tvarovanou. Zákazník má konkrétní představy, někteří mi to třeba nakreslí, takže se snažím vyrobit v podstatě originál. Není to nějaká sériová výroba. Buď se liší tvarově nebo zdobením, ornamenty, různými barevnými kombinacemi a tak dále.

Jaké máte vize do budoucna?
Já si kladu pořád na srdce, aby zákazníci byli spokojeni. To je pro mě to prvořadé. Chci lidem vyhovět. Tím, že se pohybuji na evropských závodech, chtěl bych se co nejvíce dostat do Evropy i se sedly. To znamená rozšířit se, aby se ukázalo, že ruční práci tady umíme.